Ta zima se zapsala do historie. U Českých Budějovic naměřili minus 42,2 stupně

Rekordní nejnižší teplota na území nynější ČR - minus 42,2 stupně Celsia - byla naměřena před 95 lety, 11. února 1929, v Litvínovicích u Českých Budějovic. Celý únor 1929 panovaly velmi silné mrazy (tehdejší mráz bývá někdy označován za "zimu století") a průměrná únorová teplota v Praze na Klementinu dosáhla -10,9 °C, což je více než 11 stupňů pod dlouhodobým normálem.

"Na počátku ledna v devětadvacátém také napadlo nebývalé množství sněhu a vzápětí přišly kruté mrazy. Až do března zůstaly v celé zemi teploty vzduchu pod nulou, ještě prvního března bylo v noci minus pětadvacet," řekla k tomu klimatoložka Svatava Křivancová s tím, že příčinou krutých mrazů byla teplotní inverze.

Rekord byl změřen ve Stecherově mlýně, tamní stanice byla ale v roce 1945 zrušena. Jediným svědectvím rekordu je archivní složka se zápisy měření a dobový tisk. Rekord naměřil v osm hodin ráno amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, tehdy osmačtyřicetiletý profesor na českobudějovickém gymnáziu v České ulici. Jeho syn Josef Maňák v roce 2005 vzpomínal: "Teplotu, tlak a vlhkost zapisoval třikrát denně a naměřené údaje hlásil telefonicky do Prahy. Někdy jsem mu jako kluk pomáhal se zapisováním".

Z porovnání oficiálních meteorologických stanic na území ČR vyplývá, že 11. února 1929 více než 80 procent stanic zaznamenalo teplotu nižší než -30 °C. K litvínovickému rekordu se nejvíce přiblížila teplota v Jablunkově (okres Frýdek-Místek) -41,5 °C a v Krásnu nad Bečvou (okres Vsetín) -40,0 °C. Obdobné mrazy byly zaznamenány ve stejný den i v jižním Polsku a na severním Slovensku.

Takový průběh zimy v roce 1929 měl i značné důsledky - půda místy promrzla až do hloubky jednoho metru, v roce 1929 odumřelo asi 50 procent všech ovocných stromů, rovněž tak přezimující polní kultury byly značně zdecimovány, ze sypkého sněhu se tvořily snadno vysoké závěje, což způsobovalo opakované dopravní kalamity.