EU chce vlastní armádu. Jednotky rychlého nasazení mají mít 5000 vojáků

Evropská unie by mohla založit svá vlastní jednotky rychlého nasazení. Cílem návrhu je vytvořit 5000 „pozemních, vzdušných a námořních“ sil, které by mohly být rychle nasazeny k zásahu kdekoli na světě, píše list The Telegraph. Vytvoření speciálních sil by EU umožnilo „odhodlaně reagovat a předcházet krizím“ a také je zvládat „jako důvěryhodnější bezpečnostní a obranný aktér“, cituje list zprávu představitelů EU a europoslanců.

Původní plány jednotek byly vypracovány po stažení spojenců z Afghánistánu v roce 2021, kdy lídři EU uvedli, že blok potřebuje schopnost fungovat nezávisle na USA a NATO. Společná vojenská síla by mohla být nasazena bez jednomyslné podpory 27 členských států EU, aby se předešlo jejímu zavlečení do politických tahanic, píše list.

List podotýká, že debata o budoucí armádě EU zuří po celá desetiletí. Spojené království, která z EU odešlo, bylo vždy proti jakýmkoli krokům, které by vedly k založení takových sil, a tvrdilo, že by to podkopalo NATO jako hlavního poskytovatele bezpečnosti pro Evropu. Někteří experti například upozorňují, že nebezpečí nových sil EU rychlého nasazení spočívá v tom, že se EU může zaplést do mezinárodních konfliktů a vytvoří další světovou nestabilitu. Navíc požadavek návrhu, aby byla rozhodnutí přijímána v rámci většinového hlasování, se opět pokouší omezit národní veta, cituje Telegraph experta Billa Durodieho.

Brusel má od roku 2007 k dispozici bojové skupiny s 1500 vojáky, které však nebyly nikdy nasazeny kvůli nedostatku politické podpory a nutnosti jednomyslnosti. Podle nejnovější oficiální zprávy by „Kapacita rychlého nasazení Evropské unie“, známá jako EU RDC, měla mít minimálně 5000 vojáků.

Počet nezahrnuje speciální operační síly, zpravodajské pracovníky, zdravotnické a evakuační jednotky, ani personál letecké a námořní přepravy, kteří by byli navíc. Očekává se, že síly budou moci být použity k vynucení zón příměří, zabezpečení leteckých přeprav, bezpečné evakuaci občanů EU a poskytnutí nouzové humanitární pomoci. Mezi další úkoly zřejmě patří „proaktivní zpravodajství, sledování a průzkum“.

Návrh podporuje Francie i Německo na základě „koalice ochotných“, podporuje jej i Itálie a Španělsko, kteří navrhují ještě větší formaci s 50 000 vojáky. Financování sil, jeho munice a vojenského vybavení pronajatým přímo EU má být hrazeno z Evropského mírového nástroje bloku, mimorozpočtového fondu, který pokrývá vojenské operace EU. Fond z velké části využil Brusel k tomu, aby členským státům umožnil proplácet jejich vojenské dary Kyjevu.

Všechny prvky speciálních jednotek mají být vyhrazeny pouze EU, ale předpokládá se, že členové budou moci v případě nouze odvolat své vojáky a vybavení. Podle listu se očekává, že jednotky zahájí svá společná cvičení do konce roku, a to s cílem, aby byly nejpozději v roce 2025 plně funkční.

Vysocí evropští představitelé se přitom domnívají, že jednotky by měla spolupracovat s NATO, ale měly by si vymezit jasnou linii k zajištění nezávislosti EU na alianci.