Co láme vaz TOP 09? Bez koalice by Pekarová a Válek skončili bez mandátu

Už několikátý průzkum v řadě přisoudil vládní TOP 09 místo mimo Poslaneckou sněmovnu a po boku drobných, mimoparlamentích subjektů. Stranu, kterou přibližně před patnácti lety vybudovali Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek, tak nyní – podobně jako lidovce – podle všeho drží především členství v koalici Spolu. Jinak by totiž „Topka“ mohla v příštích volbách lehce skončit ve velké množině propadlých hlasů, kterých by klidně mohla být čtvrtina.

„Ano, KDU-ČSL je dlouhodobě hluboko pod touto hranicí, TOPka se někdy blíží více, někdy méně. Je ale zapotřebí stále myslet na statistickou chybu a neprezentovat čísla jako absolutní hodnotu, ale spíše jako interval. Do dalších sněmovních voleb je navíc docela daleko a může dojít ke korekcím (byť nelze očekávat žádné zázraky),“ sdělil nedávno redakci Echo24 politolog z brněnské Masarykovy univerzity Otto Eibl. Teď už ale situace vypadá trochu jinak.

Pro KDU-ČSL už je to běžné, TOP 09 ale takto nízké preference potvrzuje asi teprve třetí průzkum v řadě. Podle dat agentury Median by v dubnu brala 3,5 procenta hlasů, a nedostala se tak samostatně do dolní komory. O měsíc dříve měla stejně a agentura Kantar pak předtím vypočítala preference 4,5 procenta. Se statistickou chybou, ale stále méně než dříve běžných 5 až 6 procent.

Co trápí TOP 09

Důvodů může být vícero. Strana nemá nutně výrazné představitele, a když ano, tak spíše v tom negativním slova smyslu. Jak předsedkyně Markéta Pekarová Adamová, tak ministr zdravotnictví Vlastimil Válek jsou často vnímáni negativně.

Mohou to být i témata. V posledních dnech se na TOP 09 snesla kritika kvůli nepovedené výměně ministra pro vědu, výzkum a inovace. Helenu Langšádlovou měl nahradit ekonom Pavel Tuleja, nominace se ale vzdal v reakci na kritiku, že publikoval své práce v tzv. predátorských časopisech, které nesplňují vědecké standardy.

Dalším sporným bodem byl nápad ministra Válka zavést do příštích sněmovních voleb novou spotřební daň z nápojů s vysokým obsahem cukru. Velmi sladké nápoje podle ministra škodí zdraví, mimo jiné vedou k obezitě. Litr limonády nebo džusu by tak mohl podražit o několik korun. Nebylo to přijímáno nutně kladně, proti se postavila například ODS.

Šéfka TOP 09 a sněmovny ještě v březnu v otázce na preference reagovala jistě. „Pamatuji si, že například v roce 2019 měla Topka před mým předsednictvím preference pod 5 procenty. Stabilita voličské podpory je tu tedy dlouhodobě patrná, ale samozřejmě jako každý lídr bych byla ráda, kdyby ta čísla rostla. (...) Myslím, že je důležité vidět širší kontext. Nehraje se na průzkumy, ale na volební zisky. V těch nám vždy počet zvolených zástupců stoupal, ať už šlo o sněmovnu, nebo Senát. Takže naše výsledky zkrátka dobré jsou, byť ano, preference bych si rozhodně dokázala představit i vyšší,“ prohlásila.

S koalicemi, nebo nic

Pokud by se ale vycházelo z posledních průzkumů, nevypadalo by to totiž pro TOP 09 a dále ani pro současnou vládní koalici příliš dobře. TOP 09 má své takzvané voličské jádro na 1 procentu. „Březnový nárůst podpory menších stran se nepotvrdil, nicméně v porovnání s předchozími měsíci posílily. Dubnový model naopak potvrdil ztrátu podpory u TOP 09,“ uvádí Median.

Ukazuje to na problém u voličů koalice Spolu. „Více jich nyní uvažuje o volbě STAN než TOP 09. Přibližně desetina voličů Spolu nyní neví, koho volit, a o něco více voličů by v dubnu k volbám vůbec nepřišlo,“ dodávají výzkumníci agentury.

A ukazuje to ještě na jeden fenomén. „Zatímco TOP 09 ve většině průzkumů (včetně dalších dvou dubnových- STEM a MEDIAN) je spíše nad omezovací klauzulí, u KDU-ČSL průzkumy pokles pod ni potvrzují soustavně. Je možné spekulovat, zda to souvisí s vládním angažmá a tím, že strana na pohled vždy nevypadá úplně jednotná, nebo s ideologickými rozdíly uvnitř strany, kterým voliči nemusí rozumět. V každém případě je nyní personální setrvání jejich stranických elit ve vrcholné politice i po dalších volbách spojeno s projektem Spolu poměrně silně,“ vysvětluje Eiblův kolega Roman Chytilek.

Podle posledního šetření Medianu by celý současný demokratický blok bral 31 procent hlasů, s TOP 09 a lidovci pak v rámci koalic 38 procent. ANO a SPD celkem 42,5 procenta. Tedy, bez předvolebních koalic to nyní nejde. Bez nich by hrozila ztráta propadnutí 26,5 procenta hlasů, více než čtvrtiny.

Průzkum Medianu

Median v průzkumu mezi 5. a 25. dubnem oslovil 1003 lidí ve věku 18 a více let. Statistická chyba je půl procentního bodu u menších stran a u nejsilnějších stran až 3,5 procentního bodu.

Sněmovní volby by podle agentury vyhrálo hnutí ANO s 32,5 procenta, druhá ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně po deseti procentech a hnutí STAN by získalo osm procent hlasů. Další politické strany a uskupení by se do Sněmovny nedostaly, mají podporu méně než pět procent. Ochota zúčastnit se voleb mírně vzrostla, k volbám by v dubnu přišlo 64,5 procenta voličů.

Strany aktuální vládní koalice (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL + STAN + Piráti) mají v součtu podporu 38 procent potenciálních voličů. Bez sestavení předvolebních koalic by získaly 84 poslaneckých křesel. Hnutí ANO by si v hypotetických volbách za měsíc duben připsalo 89 poslaneckých mandátů.