Náhradní matka si nechala dítě, které měla jen odnosit. Zákon tyto případy neřeší, je to černo-šedá zóna
NÁHRADNÍ MATEŘSTVÍ
Mladá žena z Brna se domluvila se starším manželským párem, že jim odnosí dítě. Nakonec si však vše rozmyslela a dítě si nechala. Pár se nyní obrátil na právníky, avšak s malým úspěchem. V českém právu pouze otec může požadovat test otcovství, jeho partnerka žádný vztah k dítěti nemá. Podobné případy má řešit právě zákon o náhradním mateřství. Za černo-šedou oblast práva případ označila poslankyně Martina Ochodnická, která se na přípravě uvedeného zákona podílela. Podle poslankyně však paragrafové znění zákona už současná Poslanecká sněmovna nestihne schválit. O případu první informovala CNN Prima News.
Starší manželský pár z Brna toužil po dítěti. Rozhodli se tak jít cestou surogátního mateřství a muž z páru poskytl genetický materiál mladé ženě. „Využili nabídku mladé dívky, která je oslovila, že by jejich problém mohla vyřešit a miminko jim odnosit,“ uvedla pro CNN Prima News advokátka Kateřina Kolářová Justová, která pár zastupuje.
V průběhu těhotenství si však mladá žena dohodu s manželským párem rozmyslela. Nejdříve jim oznámila, že dítě potratila. Následně přestala s dvojicí komunikovat. Starší manželé však následně zjistili, že jim mladá žena lhala a dítě odnosila a porodila. Podle původní dohody se ho následně měla vzdát a pár si měl dítě osvojit. To však mladá žena odmítla.
Starší pár se tak obrátil na právníky a chce celou věc řešit soudní cestou. Podle právničky Justové však může podle současné legislativy pouze muž z páru požadovat test otcovství. Jedná se tak o šedou zónu českého práva.
To potvrdila deníku Echo24 i poslankyně Martina Ochodnická (TOP 09). Ta byla součástí pracovní skupiny, která vypracovala návrh zákona právě zavádějící přísná pravidla náhradního mateřství do české legislativy. Ochodnická současný stav označila za šedou až černo-šedou zónu. "Kolik těchto případů a příběhů v šedé zóně je, vůbec nevíme. Občas některý vyplave na povrch, většinou právě z těchto důvodů, kdy se stane něco, s čím jedna nebo druhá strana nepočítala," uvedla Ochodnická.
Ta legislativa, nebo věcný návrh, který je nyní připraven, navazuje na to, aby se takovéto případy a příběhy neděly a abychom ochránili v tomto případě všechny tři strany jak nejvíce můžeme," uvedla Ochodnická. Všemi třemi stranami, na které má nová legislativa myslet, jsou náhradní matka, budoucí rodiče a dítě. Upozornila také, že komplikací a nečekaných zvratů může v procesu surogátního mateřství nastat strašně moc a ne všechny může zákon pokrýt. "Byla jsem vlastně úplně v šoku, když jsme s právníky, lékaři a s dalšími odborníky probírali, co vše se může stát. Žena může chtít jít na potrat, dítě se může narodit postižené a tisíc dalších variant, co se může stát," uvedla Ochodnická. Návrh zákona však má připravit sestavu pojistek, aby komplikací bylo co nejméně.
Například náhradní matka musí sama být matkou a její dítě musí mít nejméně deset let. Náhradní matka pak podle návrhu zákona může tento proces absolvovat pouze dvakrát. Obě strany také musí projít, ještě předtím než soud náhradní mateřství schválí, psychologickým posudkem. "Je tam spousta pojistek, které by tyto rodiče nebo obě strany, které teď prochází touto strašnou situací, ochránily." uvedla v souvislosti se současným případem Ochodnická.
Ta také upozornila, že pokud se zákon objeví ve Sněmovně toto volební období, tak už se nestihne projednat.
