Co bude s Amerikou po atentátu na Trumpa. A jak přeceňování vědy ohrožuje demokracii

Kdyby atentát na Donalda Trumpa zfilmoval Hollywood, kritici ho ztrhají, že jde o neuvěřitelný americký kýč. Trump přežil jen díky tomu, že na poslední chvíli otočil hlavu. Kulka mu proletěla ušním boltcem, nepronikla do spánku. Jen krátce po střelbě Trump vzdorně zdvihl zaťatou pěst a zakřičel: „Bojujte, bojujte, bojujte!“ Dav mu odpověděl skandováním „USA, USA, USA“. Fotografie tohoto momentu, kdy navíc nad Trumpem vlají „hvězdy a pruhy“, zabetonovala Trumpa jako nesmrtelnou americkou ikonu a jednou bude ve všech učebnicích dějepisu.

Do prezidentských voleb ale stále zbývají čtyři měsíce a tento rok dokazuje, že se může stát celkem cokoli. Nicméně Trump je nyní zřejmým favoritem, píše Ondřej Šmigol v novém vydání Týdeníku Echo.

Létající Viktor. O co jde Orbánovi v rusko-ukrajinské válce. V prvních týdnech července spustil premiér Maďarska, které po druhé pololetí roku 2024 předsedá Evropské unii, práci na mírovém uspořádání pro Ukrajinu (a Rusko; a Evropu; a svět). Druhého července byl Viktor Orbán u Volodymyra Zelenského v Kyjevě, 5. července navštívil Vladimira Putina v Moskvě, 8. července Si Ťin-pchinga v Pekingu. Ofenziva byla završena o tři dny později na summitu NATO ve Washingtonu separátní schůzkou s tureckým prezidentem Recepem Erdoğanem; odtud ještě zaletěl za Donaldem Trumpem na Floridu. O co tak asi může jít Orbánovi, píše v analýze Daniel Kaiser.

„Věda nesmí vyžadovat oddanost. Scientismus ohrožuje demokracii“. Mnoho let byl Peter Strohschneider jedním z nejmocnějších lidí německé vědy. Dnes je kritikem těch vědců, kteří svým aktivismem riskují nejen své dobré jméno. „Dezolát“ demonstrující proti covidovým opatřením a vědec, který vyjde do ulic v bílém plášti, se vzájemně podmiňují. V knize Pravdy a většiny / Kritika autoritářského scientismu tvrdí, že scientistický pohled, tak rozšířený, a přitom málo reflektovaný, ohrožuje demokracii. Jak takový scientismus v praxi vypadá? Politická otázka se přeformuluje na problém vědecký, aby se následně mohlo argumentovat vědeckým konsenzem. Rozhovor s Peterem Strohschneiderem vedla Tereza Matějčková.

„Bez uhlí nemůžeme fungovat! Nemáme za něj náhradu“. Uhlí v energetice má skončit, protože výroba z něj je ztrátová. Sami jsme si to zavinili působením drahých emisních povolenek. Nic se ale neděje, nahradíme ho plynem, dalšími obnovitelnými zdroji, dovozem ze zahraničí a někdy v daleké budoucnosti možná produkcí z nových jaderných bloků. S tím počítá vláda. Proč to v současnosti celé vůbec nedává smysl, vysvětluje v rozhovoru pro Echo Stanislav Mikeska, který se v tuzemské energetice pohybuje už téměř čtyři desetiletí. Rozhovor vedla Markéta Malá.

Totožnost. Jaký je Kunderův román, který poprvé vychází česky. Totožnost, po Pomalosti druhý román, který napsal Milan Kundera francouzsky (pod názvem L’identité vyšel roku 1998, teď, rok po spisovatelově smrti, v překladu Anny Kareninové česky), je asi nejsmutnější autorovo dílo. Smutkem je v něm prostoupena celá atmosféra rozsahem nevelké prózy, smutek je přítomen v ději, v postavách, v úvahách, kterými se prostřednictvím vypravěče projevují. Více v recenzi Jiřího Peňáse.

„Francouzi jsou rozmazlený národ.“ Proč je vlastně Macron tak nepopulární? Francie má za sebou parlamentní volby. Očekávané vítězství Národního sdružení Marine Le Penové se tak úplně nedostavilo. Díky dohodě centristických macronovců, kandidujících v koalici Ensemble (Spolu), a levicové Nové lidové fronty o odstoupení kandidátů v druhém kole první na pásce skončila Nová lidová fronta. O tom, jakým problémům teď Francie čelí, debatují Michel Perottino z Institutu politologických studií FSV UK a režisérka a spisovatelka žijící v Paříži Andrea Sedláčková. Salon vedl Ondřej Šmigol.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.