Česko si připomíná výročí okupace. Vláda s prezidentem si pustí film Vlny

Česká republika si dnes připomíná 56. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Chystá se celá řada pietních akcí a vzpomínat budou tradičně také politici. Vláda společně s prezidentem Petrem Pavlem společně zhlédnou film Vlny režiséra Jiřího Mádla, který se věnuje vysílání Československého rozhlasu v osudovou chvíli.

Noc z 20. na 21. srpna 1968, kdy do tehdejší ČSSR vtrhla vojska armád Varšavské smlouvy patří k nejtragičtějším datům československé moderní historie. Invaze znamenala podle historiků konec demokratizačních a humanistických snah o reformu socialistického systému v Československu, ale také značné oběti na životech nevinných civilistů.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu už první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.

Týdeník Echo: Nejkrásnější bad boy. Alain Delon a jeho nezhojené zranění od rodičů

Klíčové jsou ale také události, které se pojí se stejným datem v dalších letech. První výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy bylo veřejností vnímáno jako jedna z posledních příležitostí vyjádřit svůj nesouhlas a ve dnech kolem 19.- 21. srpna 1969 se Československem přelila vlna protestních demonstrací. Reakce vládnoucího režimu byla brutální – během pouličních bojů zahynulo celkem pět osob (tři v Praze a dva v Brně) a mnoho desítek bylo zraněno. Podle nejnovějších poznatků historiků během protestů zahynulo celkem sedm lidí – kromě pěti zastřelených ještě žena na skútru při srážce s obrněným transportérem u Prahy a neznámý voják.

Jednalo se o poslední velkou vlnu demonstrací proti nastolenému režimu v Československu na dalších téměř 20 let – tzv. Palachův týden se konal od 15. ledna 1989. I v tomto roce se pak 21. srpen stal dnem protestů, které se staly jednou z předzvěstí listopadových událostí, které nakonec vedly k pádu totalitního režimu.

Pietní akce u budovy rozhlasu i film Vlny

Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu zúčastní pietního aktu k 56. výročí okupace Československa před budovou Českého rozhlasu. Zúčastní se také šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) či předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Večer v týž den bude Pavel na pozvání Fialy hostem promítání snímku Vlny Jiřího Mádla v zahradě Strakovy akademie.

Recenze: Uronit slzu nad dějinami

Pietní akce se budou konat i po celé republice. Své akce hlásí většina velkých měst, například Brno, Plzeň, ale také třeba Prostějov, který si připomíná nejen samotný 21. srpen, ale také 25. srpen, kdy byly při průjezdu rozsáhlé kolony sovětských jednotek zastřeleny tři osoby a dalších devět těžce zraněno.

Rozhovor: Velkofilm Vlny: Jiří Mádl vstupuje do první ligy evropské filmařiny