Nad stavbou miliardové fabriky Intelu na čipy v Německu se stahují mraky

Evropská unie a především Německo si slibovaly technologický posun v Evropě, když léta lákaly americký Intel, aby na starém kontinentě postavil fabriku na výrobu pokročilejších čipů. Krize v samotném Intelu však plánovanou továrnu ve východním Německu citelně ohrožuje. Rozhodnutí by mělo padnout v polovině měsíce, píše dnes deník Handelsblatt.

V Berlíně na první pohled zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Intel mohl odložit nebo zrušit výstavbu závodu. Zdroj z vlády však deníku řekl, "že je bytostně optimista, ale nezdá se, že by to šlo dobře."

Spolková vláda přislíbila Intelu dotace ve výši 9,9 miliardy eur. V současné době probíhá schvalování této státní podpory Evropskou komisí.

Plánovaná fabrika může padnout kvůli úspornému programu americké společnosti. Obavy narůstají a podle Handelsblattu kancléř Olaf Scholz a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v minulých dnech kvůli tomu hovořili se šéfem Intelu Patem Gelsingerem. Politici se chtěli ujistit, zda Intel stále plánuje investovat částku 33 miliard eur do závodu v Magdeburgu. Podle deníku však na to Gelsinger konkrétně neodpověděl. Odkázal jen na jednání dozorčí rady, která se bude konat v polovině září. Tam by mělo padnout konkrétní rozhodnutí, zda úsporný program Intelu zasáhne i plánovanou stavbu v Magdeburgu. To naznačily i nedávné zprávy agentur Reuters a Bloomberg, podle kterých by právě Gelsinger mohl dozorčí radě Intelu navrhnout úspory ohledně Magdeburgu.

Intel už dlouho nestíhá držet krok za světovými lídry a v poslední době se mu zvlášť nedaří. Psali jsme to tom zde. Jen za poslední čtvrtletí musela skupina vykázat miliardovou ztrátu. Gelsinger začátkem srpna oznámil, že bude zrušeno zhruba 15 000 pracovních míst. Celkově chce v příštím roce ušetřit více než deset miliard dolarů.

Pokud by byl projekt zastaven, Intel by značně ušetřil, a to i ve srovnání s jinými továrnami, protože Německo má, mimo jiné vzhledem ke Spojeným státům, vysoké náklady na elektřinu. A továrny na výrobu čipů jí potřebují obzvláště velké množství.

Podle deníku nicméně některé faktory hovoří pro zachování plánu postavit v Německu fabriku. Potřebné litografické stroje pocházejí od nizozemského výrobce ASML a německá skupina Zeiss dodává zase high-tech optiku. Blízkost dodavatelů je výhodou pro rozběh náročné výroby.

Intel by na závod dostal také poměrně vysoké dotace z Německa, zmíněných skoro deset miliard eur. Nyní musí představenstvo Intelu zvážit, jak jsou tyto výhody v porovnání s americkými dotacemi. Intel by měl získat celkem 20 miliard dolarů z „Chip Act“, zákona který podepsal prezident Joe Biden v roce 2022 pro plánované továrny a výzkumná centra v Arizoně, Novém Mexiku, Ohiu a Oregonu.

Peníze však přicházejí s mnoha podmínkami, jako je nutnost vyrábět určité elektronické produkty pro americkou armádu nebo najímat do práce menšiny. A Intel zatím od vlády USA neobdržel žádné peníze, uvádí Bloomberg s odkazem na „rostoucí frustrace“ ve společnosti. Intel, kterému dávno utekla světová špička, nově plánuje v uvažovaných fabrikách nejen výrobu vlastních čipů, ale právě těch pokročilejších, konkrétně pro světového lídra, tchajwanskou společnost TSMC.