Jaký byl ekonomicky rok 2023? Jedním slovem slabý

ÚHEL POHLEDU: Jaký byl z ekonomického hlediska rok 2023? Z českého pohledu jedním slovem: slabý. Optikou HDP česká ekonomika klesá. Konkrétně ve 3. čtvrtletí HDP klesl mezičtvrtletně o 0,5 % a zároveň meziročně o 0,7 %. Za celý letošní rok česká ekonomika podle mého odhadu ztratí 0,4 %. Označení české ekonomiky za „nemocného muže Evropy“ je namístě.

Českou ekonomiku táhne dolů hlavně to, že přes viditelný pokles inflace domácnosti nerozjely útraty do větších otáček. Je pravdou, že tempo inflace už sestoupilo na jednociferné úrovně. Jenže kvůli silné inflaci v úvodu tohoto roku bude v průměru za celý rok 2023 růst cen těsně pod hladinou 11 %. Šetření domácností se dá nejlépe demonstrovat na tom, že maloobchodní tržby reálně klesají rok a půl v řadě. Navíc se vyhledávání slev stalo celonárodním sportem.

Pro českou ekonomiku je v této době dvakrát nepříjemné, že kola průmyslu zůstávají zadřená. V průměru za celý rok průmyslová výroba neporoste, ale klesne o 0,5 %. Ačkoliv ceny energií už spadly z rekordních výšin, stále se nejsou schopné vrátit na úrovně z doby před rokem 2020. Nejvíc logicky trpí energeticky náročná odvětví. Statistika průmyslu mohla vypadat ještě mnohem hůř, kdyby klíčovému odvětví českého průmyslu – automobilkám – nepomohla k lepším výsledkům nízká srovnávací základna loňského roku. V té době totiž dokončování aut brzdil nedostatek dílů. Českou ekonomiku nedokázal dotáhnout k lepším výsledkům ani zahraniční obchod. Kvůli současné slabé kondici našeho největšího obchodního partnera Německa jsme od zahraničního obchodu ani nemohli chtít lepší výsledek. Německo, kam dlouhodobě míří kolem třetiny českého vývozu, podle prognózy tamní vlády letos za celý rok klesne o 0,4 %. Německo tedy má dost svých problémů a nás z bryndy nevytáhne.

Na českou ekonomiku se musíme podívat také optikou trhu práce. Míra nezaměstnanosti během listopadu stagnovala na říjnové hladině 3,5 %. V posledních letech platí, že bez ohledu na to, zda se české ekonomice daří, nebo ne, je nezaměstnanost stále mimořádně nízká. To může z pohledu zaměstnanců vypadat příznivě. Jenže takový stav znamená, že se pracovní síla prakticky nepřelévá z neproduktivních firem a odvětví do produktivních. Navíc to zahraniční firmy odrazuje od investic v Česku kvůli obavám, že budou dlouho hledat nové zaměstnance. Oboje je pak brzdou ekonomického růstu. Ve stejné době mzdy v reálném vyjádření dál klesají – ve třetím čtvrtletí konkrétně o 0,8 %. To znamená, že české domácnosti kvůli vysoké inflaci stále reálně chudnou, a to už osmý kvartál v řadě.

Všechny tyto statistiky sleduje Česká národní banka (ČNB). Ačkoliv tempo inflace v průběhu roku zpomalilo z lednové úrovně 17,5 % na listopadových 7,3 %, ČNB si po celý rok vystačila se stejným nastavením úrokových sazeb. Hlavní sazba ČNB, 2týdenní repo sazba, zůstává už od léta roku 2022 na 7 %. (Od usednutí Aleše Michla do guvernérské židle se nastavení sazeb nezměnilo.)

A co na to koruna? Ta se aktuálně obchoduje na hladině 24,45 CZK/EUR. Přitom během jara se za 1 euro chvíli platilo jen 23,20 koruny. Od té doby tedy koruna viditelně zeslábla. Mezitím se totiž smrskl úrokový náskok koruny na euro. Jak je to možné? Ačkoliv ČNB nechtěla ani slyšet o změně úrokových sazeb, Evropská centrální banka své sazby postupně zvyšovala až na 4,50 %.
A jaký byl rok 2023 pro akciové investory? Nakonec to ušlo. Index pražské burzy PX od začátku roku narostl o 17 %. Za sebou tak nechal americký index DJIA s 10% růstem i německý index DAX se 14% růstem. Slovenský akciový index SAX letos skončil v mínusu 6 %. Akciové indexy si výrazně vylepšily skóre až v posledním čtvrtletí tohoto roku. K růstu jim pomohlo především to, že americký Fed i Evropská centrální banka už podle všeho udělaly tečku za zvyšováním úrokových sazeb. Investoři poté rychle začali sázet na to, že úrokové sazby ve světě by mohly jít dolů, a to už během jara příštího roku. No a v očích investorů není lepší důvod k růstu akciových trhů než sázky na zlevnění úvěrů.