EU chce dávat stovky miliard eur na svou obranu. „Lepší, než na zelené šílenství“

Evropská unie chce v tomto období výrazně posílit svou obranyschopnost. I proto přichází s ambicí investovat v následujících letech do obranného průmyslu zhruba 500 miliard eur. Podle eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse by tuto částku mohl stát pouze společný evropský protivzdušný štít a je možné, že budou potřeba i další výdaje, například na vojenskou mobilitu, která je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pro ČR klíčová.

Hrubý odhad EK počítá s tím, že by se mělo v příštích letech vynaložit na evropskou obranu půl bilionu eur. Česká ministryně obrany Jana Černochová pro Echo24 řekla, že ve světle pokračující ruské agrese je efektivní posilování obranyschopnosti Evropy naprosto nezbytné.

„Vyvíjíme toto úsilí v prvé řadě v rámci NATO, nicméně EU svými finančními nástroji může zásadně přispět. Jsem proto ráda, že obrana je mezi hlavními prioritami nové Komise, což ztělesňuje i nový post komisaře pro obranu a jeho připravovaný ‚program‘ ve formě Bílé knihy. Našim primárním cílem musí být sladit unijní cíle s těmi aliančními. V současné době si nemůžeme dovolit tříštit naše zdroje,“ míní Černochová.

PODCAST: Proč jste tak smutní? Bergsonovo hledání ztraceného já

Unijní peníze by podle ní určitě měly jít do posilování obranného průmyslu, včetně výzkumu a vývoje nových technologií. „Zde je klíčové, abychom směřovali naši podporu i na menší firmy. A financovat musíme také rozvoj vojenské mobility napříč Evropou. Pro Česko coby tranzitní zemi v rámci aliančních plánů je toto opravdu klíčové. Zároveň již máme praktické zkušenosti s úspěšným čerpáním unijních fondů v těchto oblastech. V neposlední řadě musí zůstat součástí našich snah Ukrajina,“ vysvětlila Černochová.

Výsledek války je podle ní úzce spjat s bezpečností Evropy. „Naše podpora proto musí být systematická a dlouhodobá. Rozvoj spolupráce například v rámci obranného průmyslu je strategická příležitost pro obě strany. Je jisté, že ‚zalepit‘ evropské mezery v podfinancování obranyschopnosti bude vyžadovat značné prostředky. To dokazuje i hrubý odhad Komise, který sestává právě z těch 500 miliard eur. Debaty jsou však zatím v počátcích. O konkrétních částkách a způsobu, kde na to vezmeme, proto zatím nechci spekulovat,“ uvedla ministryně.

Podobně hovoří také český europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který je náhradníkem v podvýboru pro bezpečnost a obranu Evropského parlamentu. „Myslím si, že na rozdíl od těch stovek miliard na to takzvané zelené šílenství, které vydáváme nyní, je tohle ve vrcholném evropském zájmu. Já tomu říkám ano, protože je nutno posilovat i v souvislosti s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu,“ řekl pro Echo24 Vondra.

„Je otázka, kde na to vzít. Myslím si, že hledat nějaké nové zdroje bude problém. Nejlepší by bylo povolit v tom zeleném šílenství a ty peníze napumpovat právě do obrany,“ dodal Vondra s tím, že by bylo chybou činit kroky, které by oslabovaly NATO. „Dají se dělat kroky, které NATO neoslabují. To, co budeme produkovat, samozřejmě musí být kompatibilní se systémy s NATO, ale dává smysl být v některých oblastech soběstační, jako je třeba právě protivzdušná obrana,“ řekl Vondra.

Metnar: Bude potřeba větší podpora EU i změna přístupu bank

Vyjádřil se také k avizovanému tlaku na zvyšování výdajů na obranu členských států NATO, které bude požadovat jak Trump, tak generální tajemník aliance Mark Rutte. „Trump tohle nebude hrát jako měkkýš. Je celá rada evropských zemi, jako třeba Španělsko, které neplní ani ta dvě procenta. A opravdu to nejsou jen malé země. Je potřeba, abychom posilovali svou obranyschopnost, jinak budeme mít v budoucnosti problémy, stačí se podívat na Ukrajinu,“ dodal Vondra.

Šéf sněmovního výboru pro obranu a exministr Lubomír Metnar (ANO) pro Echo24 řekl, že je vidět, že se začíná projevovat vliv výsledku amerických voleb. „A také je to reakce na dlouhodobě zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě, což shodně činí tlak na samostatnost evropského společenství, zvyšování bezpečnostních kapacit a evropských výdajů na obranu,“ uvedl Metnar.

DOPORUČUJEME: Trump žádá vyšší výdaje na obranu. NATO může mít vážné problémy, říká exper

„S očekávaným zvýšením kapacity evropského obranného průmyslu si bude třeba mimo jiného uvědomit, že bude muset dojít k obnově a navýšení zbrojní výroby, daleko větší podpoře evropských institucí a ke změně přístupu bank, nejen na evropské úrovni, ale i na národních úrovních s ohledem na financování zbrojního průmyslu. Bez zajištění stabilního financování formou investičních a provozních úvěru, nebude možno tomuto tlaku efektivně čelit,“ dodal Metnar s tím, že zde je třeba také klást důraz na zapojení domácího průmyslu a nesoustředit se jen na zahraniční projekty.

Bezpečnostní expert z Univerzity obrany Richard Stojar pro Echo24 řekl, že Donald Trump již během svého prvního mandátu otázku nedostatečných obranných výdajů členských států Aliance silně akcentoval. „Upozorňoval mimo jiné, že USA nebudou ochotny bránit černé pasažéry z NATO, a i během jeho druhého mandátu se dá z jeho strany očekávat obdobný postoj. Svou roli v tom nepochybně hraje i zmíněný ekonomický aspekt, řada zbraňových systémů by v akvizičních procesech byla nutně pořizována z USA, neboť evropský obranný průmysl k nim nemá ekvivalent nebo je limitován omezenou produkční kapacitou,“ uvedl Stojar.

Mluví se také o tom, že by Bílý dům mohl požadovat, aby členské státy NATO nakupovaly určitý poměr vojenské techniky právě z USA. „Akvizice americké vojenské techniky by také mohly přispět k vyrovnanější obchodní bilanci mezi USA a EU, takže i z tohoto hlediska se dá očekávat silnější důraz nové prezidentské administrativy na vyšší vojenské výdaje evropských partnerů USA,“ řekl Stojar.