Evropa kvůli regulacím Bruselu přijde o nejlepší funkce iPhonů. Bude se prodávat jen osekaná verze

Americká společnost Apple v pondělí představila novou řadu iPhonů 16, které jsou jako vždy nejvýkonnějšími telefony výrobce s dosud nejlepšími fotoaparáty a nejpokročilejšími funkcemi. Mnohé z nich pohání umělá inteligence, což ale pro miliony zákazníků v Evropské unii znamená, že o tyto funkce přijdou. Podobně jako třeba nové telefony Google Pixel legislativní přístup Bruselu k regulaci umělé inteligence způsobuje, že se evropští uživatelé mohou ocitnout v pozici „chudých příbuzných“ technologických inovací.

Nové regulace EU týkající se technologického sektoru přinášejí vážné důsledky pro miliony uživatelů chytrých telefonů v Evropě. V rámci přísnějších opatření, jako je Zákon o digitálních trzích (DMA) a Nařízení o digitálních službách (DSA), přichází mnoho evropských spotřebitelů o přístup k nejnovějším funkcím a produktům technologických gigantů, jako jsou Apple, Meta a Google. Opatření mají za cíl posílit hospodářskou soutěž a chránit uživatele, současně ale odřízla evropský trh od některých klíčových technologických inovací.

Podle deníku Daily Telegraph Brusel nyní „dostal miliony uživatelů iPhonu do pomalého pruhu“, protože regulace znemožňují evropským spotřebitelům přístup k některým z nejnovějších technologických produktů. Evropská unie se ocitla ve složitém postavení, kdy se snaží najít rovnováhu mezi ochranou práv spotřebitelů a podporou technologických inovací, přičemž zástupci průmyslu i samotní spotřebitelé se ptají, zda to není na úkor pokroku.

Dopady regulace na technologické giganty

Podle technologického serveru The Verge Zákon o digitálních trzích (DMA), který vstoupil v platnost, ukládá technologickým gigantům povinnost provést zásadní změny ve způsobu, jakým provozují své služby. DMA označuje některé velké technologické společnosti jako „strážce brány“, tedy firmy, které mají dominantní postavení na trhu a jejichž služby ovlivňují konkurenci. Mezi strážce brány byli zahrnuti giganti jako Alphabet (Google), Apple, Meta (Facebook), Microsoft a Amazon. Tito giganti se nyní musí přizpůsobit přísným požadavkům EU, které mají za cíl omezit jejich monopolní postavení.

Jedním z konkrétních opatření je například povinnost Apple umožnit v systému iOS alternativní obchody s aplikacemi. Společnost Meta je zase povinna zajistit, aby aplikace WhatsApp byla schopna spolupracovat s jinými službami pro zasílání zpráv. Google musí uživatelům v EU umožnit, aby si sami zvolili, které služby budou sdílet jejich osobní údaje. Podle odborníků však mohou být tyto kroky jen začátkem, protože Evropská unie může přinést další změny.

Apple a Meta bojují s evropskými regulacemi

Některé americké společnosti se proto rozhodly omezit dostupnost svých nejnovějších produktů v Evropě. Například Apple oznámil, že nové iPhony vybavené umělou inteligencí nebudou v Evropě dostupné kvůli regulacím, které by podle společnosti znamenaly „nepřijatelné bezpečnostní kompromisy“. Meta podobně rozhodla, že v Evropě nevydá svůj nejnovější model AI, známý jako Llama, kvůli obavám z porušení zákonů na ochranu osobních údajů. Tento model AI měl být podle Mety nástrojem pro firmy, které by jej mohly využít k vývoji vlastních produktů na bázi umělé inteligence.

Podle agentury Bloomberg generální ředitel Mety, Mark Zuckerberg, varoval, že „nadměrné regulace AI by mohly zastavit inovace“. Tím narážel na rostoucí tlak evropských regulátorů, kteří se snaží předejít monopolizaci trhu a chránit soukromí občanů. Zuckerberg také uvedl, že „tam, kde jsou regulace, řada firem své produkty ani nenabízí“, což naznačuje, že evropské regulace by mohly vést k omezení přístupu spotřebitelů k nejnovějším technologiím.

Evropský trh zaostává

Evropská regulace má přímý dopad na schopnost místního trhu konkurovat zbytku světa. Zatímco americké technologické společnosti argumentují, že evropské nařízení zpomaluje pokrok, někteří odborníci tvrdí, že kontinent zůstává v technickém vývoji pozadu. Julien Launay, spoluzakladatel start-upu Adaptive ML, který se zabývá umělou inteligencí, prohlásil, že ztráta přístupu k modelu Llama „by byla pro ekosystém EU katastrofou“. Launay upozornil na to, že v současné době neexistují v Evropě žádné srovnatelné modely, které by mohly nahradit tuto technologii, což znevýhodňuje evropské podniky oproti americkým konkurentům.

Někteří odborníci, jako je Xavier Niel, francouzský miliardář působící v telekomunikacích, upozorňují, že Evropa potřebuje vyvinout vlastní umělou inteligenci, aby nebyla závislá na amerických firmách. Niel, který podporuje několik francouzských AI start-upů, uvedl, že „rozhodnutí Applu a Mety jsou dalším důkazem, že potřebujeme evropskou AI“.

Střet Silicon Valley s Evropskou unií

Střet mezi americkými technologickými společnostmi a Evropskou unií není novinkou. V minulém roce vyvolal generální ředitel OpenAI Sam Altman rozruch, když pohrozil, že jeho společnost opustí evropský trh, pokud bude regulace příliš přísná. I když se nakonec Altman rozhodl zůstat, konflikt mezi Silicon Valley a EU pokračuje. Na trhu chytrých telefonů zase EU v zásadě přinutila Apple přejít na jiný standard nabíječek USB-C.

Evropské regulační orgány tvrdí, že jejich cílem je najít rovnováhu mezi podporou inovací a ochranou práv občanů. Margrethe Vestagerová, komisařka EU pro hospodářskou soutěž, uvedla, že se jí ulevilo, když Apple oznámil, že nespustí Apple Intelligence v Evropě. „Technologické firmy musí zvážit, zda jejich produkty s AI dodržují antimonopolní pravidla EU,“ prohlásila Vestagerová a dodala, že regulace je klíčová pro udržení spravedlivé soutěže na trhu.

Na druhé straně někteří představitelé amerického technologického sektoru tvrdí, že evropská regulace zpomaluje vývoj a brzdí inovace. Carl Szabo, viceprezident obchodní skupiny NetChoice, financované technologickými firmami, uvedl: „Je dobré vidět, že se americké společnosti nenechávají šikanovat evropskými regulačními orgány.“

Jak upozorňuje Matt Calkins, generální ředitel softwarové společnosti Appian: „Máme zde novou bojovou linii.“ Evropská unie se ocitá mezi snahou regulovat velké technologické firmy a potřebou udržet krok s inovacemi, které mohou zásadně ovlivnit ekonomický růst. Evropská ekonomika přitom už léta roste pomaleji než ta americká, což vyvolává otázky ohledně konkurenceschopnosti regionu v budoucnu.