Německý paradox. Lidem, kteří nechtějí pracovat, se sociální dávky nekrátí

Německý trh práce se v loňském roce vyznačoval rekordním počtem zaměstnaných, avšak zároveň došlo k výraznému poklesu penalizací pro osoby, které odmítají přijmout nabízenou práci nebo rekvalifikaci. Podle deníku Bild došlo v rámci systému sociálních dávek Bürgergeld ke snížení sankcí o téměř 90 procent ve srovnání s dřívějším systémem Hartz IV.

Deník uvádí, že „kdo jako příjemce sociálních dávek odmítá přijmout práci nebo rekvalifikaci, je stále méně často sankcionován“. Statistiky Spolkové agentury práce ukazují, že mezi zářím 2023 a srpnem 2024 bylo kvůli odmítnutí práce zkráceno 21 730 dávek. Pro srovnání, v roce 2021 se jednalo o 52 174 případů.

Prudký pokles sankcí nastal zejména po rozhodnutí Spolkového ústavního soudu z roku 2019, který označil snížení dávek o 60 procent a více za protiústavní. „Právní základy se změnily,“ potvrdila na dotaz deníku Bild Spolková agentura práce.

Německý ministr práce Hubertus Heil (SPD) sice loni prohlásil, že „kdo nehraje podle pravidel a odmítá všechna nabízená řešení, musí počítat s tvrdšími důsledky“, nicméně z dostupných dat nevyplývá, že by došlo k očekávanému nárůstu penalizací.

V březnu 2024 vstoupila v platnost nová pravidla, která umožňují odebrat dávky na dva měsíce těm, kteří zcela odmítají spolupráci. Doposud však podle statistik nebyl zaznamenán výrazný nárůst sankcí.

Navzdory uvolněnější politice vůči nezaměstnaným dosáhla zaměstnanost v Německu nového rekordu. Podle statistického úřadu Destatis pracovalo v roce 2024 v průměru 46,1 milionu osob, což je nejvíce od znovusjednocení Německa v roce 1990. Počet zaměstnaných se meziročně zvýšil o 72 000 osob, tedy o 0,2 procenta.

Největší podíl na růstu zaměstnanosti měl sektor služeb, kde pracovalo 75,5 procent všech zaměstnaných. Počet pracovníků zde vzrostl o 153 000 na 34,8 milionu. Naproti tomu v průmyslu klesla zaměstnanost o 0,6 procenta a ve stavebnictví o 1,1 procenta.

Statistici upozorňují, že nárůst zaměstnanosti je z velké části důsledkem přistěhovalectví a vyšší pracovní aktivity obyvatelstva, což kompenzuje negativní dopady demografických změn.