Překrucují má slova, tvrdí Babiš. Video a doslovný přepis z debaty
PREZIDENTSKÉ VOLBY
Prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) se intenzivně brání poté, co jeho slova z nedělní televizní debaty vzbudila pobouření na politické scéně nejen v Česku. Babiš v duelu na České televizi mluvil o tom, zda by byl ochoten vyslat české vojáky na pomoc Polsku nebo Pobaltí v případě jejich napadení. Babiš tvrdí, že odpůrci jeho slova překrucují.
„Zásadně odmítám snahu překrucovat moje výroky, které padly během včerejší (nedělní) debaty. Nikdy jsem článek 5, tedy kolektivní obranu NATO, nezpochybnil. Jen jsem si nechtěl ani představit, že by mohlo dojít ke třetí světové válce. Proto politici musejí usilovat o mír a zabránit válce. Z kontextu debaty to bylo jasné,“ napsal Babiš na twitteru. Uvedl také, že to samé napsal i polskému premiérovi Mateuszi Morawieckému a požádal také prezidenta Miloše Zemana, aby totéž sdělil svému polskému protějšku Andrzeji Dudovi při úterním setkání v Náchodě.
Přinášíme přepis části debaty v plném znění
Moderátor: Pane Babiši, má poslat Česko vojáky do otevřeného konfliktu v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy?
Andrej Babiš: Kam myslíte? Do války? Určitě ne.
Moderátor: Do otevřeného konfliktu v případě napadení…
Babiš: A proč bychom měli mít otevřený konflikt? Já chci mír.
Moderátor: Pokud byste byl vrchním velitelem ozbrojených sil. Moje otázka zní – pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy, zda bychom měli splnit svoje spojenecké závazky a poslat tam vojáky.
Babiš: Já jsem nebyl vrchním velitelem. Jo, pokud bych byl.
Moderátor: Pokud byste byl, ne že jste byl.
Babiš: Určitě ne. Určitě ne. A já si myslím, že je potřeba mluvit o míru. Pan generál mluví o válce.
Moderátor: Počkejte… Ale to jsou naše spojenecké závazky, tohle to. Kolektivní obrana NATO.
Babiš: Ano, ale já nechci válku.
Moderátor: Nikdo nechce válku.
Babiš: No. Tak něco pro to udělejme.
Moderátor: Moje otázka zní, zda pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy…
Babiš: Proč by bylo napadeno?
Moderátor: Pokud! Tak zda by Česko mělo poslat své vojáky na obranu těchto spojenců.
Babiš: Já říkám, že to je čistě teorie. Já říkám, že světoví lídři, a kdybych byl já prezident, a už jsem to vysvětloval x-krát, já jsem mimochodem navštívil…
Moderátor: Odpovězte na moji otázku.
Babiš: Ne, určitě ne. Já chci mír. Já nechci válku a v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války. A co to je za rétoriku?
Moderátor: A víte o čem je kolektivní obrana NATO?
Babiš: Já vím. Ale my máme zabránit válce.
Moderátor (pokračuje): Že jeden pomáhá druhému v případě, že je napaden.
Babiš: Ne. My máme zabránit válce.
Ať si každý udělá obrázek sám. Jednoznačná odpověď: pic.twitter.com/9Olaiwr2jt
— Ondřej Nováček 🇨🇿 (@OndrejNovacek) January 22, 2023
Babišův protikandidát, Petr Pavel, který působil jako předseda vojenského výboru NATO, mu poté připomněl, že Česko jako člen aliance má vůči ostatním členům závazek kolektivní obrany. Na twitteru v pondělí napsal, že by Babiš jako prezident s tímto výrokem vyvolal skandál na celém území NATO. „Jsme v bezpečí díky členství v NATO, jehož páteří je princip kolektivní obrany. A pan Babiš ho včera v debatě popřel. Později si uvědomil, co provedl, a opravoval se. Kdyby to udělal jako prezident, byl by to skandál v celém NATO. Takový chaos si dovolit nemůžeme,“ napsal Pavel. Později také na twitteru uvedl, že by po zvolení na Pražský hrad jel na druhou cestu do Polska. Chtěl by tak Poláky a pobaltské země ujistit, že Česko ctí dohody.
Výrok Babiše pobouřil nejen zdejší politickou scénu, ale i zahraniční. Estonský ministr Urmas Reinsalu označil slova z nedělní prezidentské debaty za nejhorší příklad zasahování domácí politické kampaně do bezpečnostních otázek. Podle jeho lotyšského kolegy Edgarse Rinkévičse je Babišův výrok nezodpovědný. Ministři také připomněli, že v době, kdy byl Babiš předsedou vlády, vyslalo Česko své vojáky v rámci mise NATO do Pobaltí. Šéfové diplomacií zdůraznili, že jejich státy by Česku na pomoc armádu vyslaly.
Ještě v neděli krátce po debatě Babiš na twitteru ze svého výroku couvl. „V duelu jsem vůbec nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku o napadení Polska nebo Pobaltí. Jsem přesvědčený, že se to nestane, a nechci to vůbec připouštět. Je zodpovědností světových politiků, aby válce zabránili. Pokud by ale došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata,“ napsal.
ČR je členem Severoatlantické aliance od roku 1999, stejně jako Polsko. O trojici pobaltských zemí se NATO rozšířilo o pět let později. Severoatlantická smlouva, na jejímž základě v roce 1949 NATO vzniklo, uvádí v článku pět, že ozbrojený útok proti členské zemi v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem členům aliance. V takovém případě mají ostatní členské země v součinnosti s ostatními podniknout takovou akci, jakou budou považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly.
