Turek, Šlachta a síla sociálních sítí
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
PŘÍSPĚVKY NA OZE
Sněmovna nestihla v pátek závěrečné schvalování energetické novely, která by po poslaneckých úpravách mohla omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podp ...
Sociální sítě během několika let udělaly z bývalého závodníka a podnikatele Filipa Turka vlivného influencera. Stejně sociální sítě z něj během několika měsíců udělaly adepta na křeslo v Evropském parlamentu. A do třetice stejné sociální sítě vydaly před pár dny svědectví o jeho sympatiích ke kultuře německého nacismu. Turek z kandidátky neodstoupil, jen přerušil volební kampaň. Otázka je, jestli sociální sítě, které ho vynesly, mají takovou sílu, aby přispěly k jeho nezvolení.
Letošní volby do Evropského parlamentu jsou zajímavé tím, že politické strany pochopily úlohu sociálních sítí v moderní komunikaci a vsadily na tento způsob interakce s voliči. Jak mi však potvrdila řada straníků, možná hlavním důvodem bylo, že to prakticky nic nestojí a strany šetří finance na zářijové krajské a senátní volby. I tak je dobré sledovat modelový příklad vzestupu a pádu jednoho influencera. U jeho krátké kariéry ovšem nestál jenom Facebook, Instagram a Twitter.
Filip Turek při svém vzestupu těžil z několika věcí. Zvedal témata, která šla mimo hlavní proud. Přesněji řečeno, která do debat hlavního proudu patřila, ale byla jen na jeho okraji. Hlavním Turkovým poznávacím znamením byl boj proti překotnému zákazu aut se spalovacími motory od roku 2035. Turek v tomto a dalších tématech byl originální, protože byl věcný a klidný. Nepodlehl dezolátní mentalitě sprostoty a destrukce, takže byl volitelný i pro okrajové proudy v rámci voličských skupin velkých stran. Navíc působil autenticky, mluvil rozvážně a neuchyloval se k frázím. A pak to přišlo.
Okamurova SPD zjistila, že řada jejích voličů přechází právě k Turkovi, přesněji ke koalici Přísaha/Motoristé sobě. Jana Bobošíková v pořadu Aby bylo jasno zveřejnila část Turkových výroků na sociálních sítích, které byly všechno, jenom ne lidsky i politicky akceptovatelné. Tím utrhla lavinu, která kulminovala před pár dny na sociálních sítích. Ty nám ukázaly jinou Turkovu polohu – nedospělého pitomce, který si hoví v nacistickém humoru, jeho relikviích a pozdravech. Nešlo o jeden vtip, ale sérii odvolávek na kulturu třetí říše a Adolfa Hitlera. Turka prostě doběhlo prostředí, z něhož vzešel a které ho zřejmě vyslalo do vysoké politiky. Milieu bývalých pražských veksláků, šmeliny a okázalých akcí určených k demonstraci vlastního bohatství.
Předseda koaliční strany Robert Šlacha sehrál v posledních dnech a hodinách podivnou hru, kdy odmítl vyvodit politické důsledky z toho, že jeden z jejich kandidátů vzývá ducha režimu majícího na svědomí miliony životů. Důvodem mohou být první informace, že policie se těmito věcmi začala zabývat. Mandátem v Evropském parlamentu by pak Turek aspoň dočasně získal imunitu a proces vydávání by se prodloužil na řadu měsíců.
Pokud to tak skončí, budeme svědky pikantní situace, kdy plukovník Šlachta pomáhá oddálit případné vydání k trestnímu stíhání člověku, jemuž by ještě před pár lety sám za potlesku „sděloval obvinění“. Jestli tahle aféra nezabije Turka, nejspíš spolehlivě zdiskredituje Šlachtu.