Volkswagen plánuje v Německu zavřít tři továrny a zrušit desítky tisíc míst

Největší evropská automobilka Volkswagen plánuje zavřít v Německu nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Chce tak snížit náklady a zvýšit konkurenceschopnost. Uvedla to podle agentury DPA šéfka podnikové rady Volkswagenu Daniela Cavallová na akci, na které informovala zaměstnance o plánech vedení.

Podle odborů je ohrožen zejména závod v Osnabrücku, který nedávno přišel o nadějnou zakázku od automobilky Porsche. Navíc vedení plánuje propouštění a v ohrožení jsou podle odborů desítky tisíc pracovních míst. Celá oddělení mají být uzavřena nebo přesunuta do zahraničí.

"Tyto plány se týkají všech německých závodů značky VW. Žádný z nich není v bezpečí," řekla Cavallová bez dalších podrobností. Samotná značka VW v Německu zaměstnává zhruba 120.000 lidí, z toho asi polovina jich pracuje ve Wolfsburgu. Celkem má automobilka v Německu deset výrobních závodů a včetně dalších značek téměř 300.000 zaměstnanců.

VW v září formálně vypověděl dohodu o zajištění pracovních míst, která bránila propuštění zaměstnanců v jeho německých podnicích. Dohoda platila od roku 1994. Propouštět by mohl začít od poloviny roku 2025. Začátkem září také firma uvedla, že nevylučuje zavírání závodů a propouštění.

I ti, kteří si své místo v automobilce udrží, se ale podle šéfky odborů musí připravit na desetiprocentní snížení mezd a na jejich zmrazení pro léta 2025 a 2026.

Zaměstnanci automobilky dnes na znamení protestu na hodinu přeruší práci ve všech jedenácti závodech, které Volkswagen v Německu má.

Již včera přinesl list Handelsblatt zprávu o tom, že vedení Volkswagenu zvažuje několik opatření, která by umožnila seškrtat náklady za v přepočtu více než 100 miliard korun. Vedení automobilky podle listu zvažuje zavření hned několika jejích závodů v Německu, dále plošné snížení mezd zaměstnanců o 10 % a zmrazení mezd pro léta 2025 a 2026.

Dnes vedení o záměrech informuje zaměstnance, ve středu začíná další kolo jednání s odbory.

„Volkswagen drtí vysoké ceny energií, tíživé bruselské regulace, zelená agenda či nezachycený nástup elektromobility. Automobilka rovněž doplácí na chyby managementu, jenž se po skandálu Dieselgate před devíti lety snažil tak horlivě a nekriticky následovat často spíše ideologicky nastavené cíle Bruselu, až se ocitl v jedné z nejtěžších chvil ve své takřka 90leté historii; během níž dosud nikdy nezavřel žádnou svoji německou fabriku, což je tedy čin, jejž nyní zvažuje,“ upozorňuje ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.