Padají nám prodeje tichého vína, naříkají vinaři

Čeští vinaři tvrdí, že podle jejich dat dlouhodobě klesá spotřeba takzvaného tichého vína. Právě okolo něj je přitom poslední měsíce živo, protože tiché víno jako jediný druh alkoholu uniká spotřební dani. Obecně se pak mezi českými politiky čím dál tím více hovoří o nutnosti alkohol spolu s dalšími látkami spíše regulovat. Vinařský svaz nicméně ve své tiskové zprávě uvádí, že v důsledku ekonomické situace a změn v chování lidí v České republice vloni spotřeba vína poklesla o 8,4 procenta.

„Vinařské odvětví se s poklesem spotřeby potýká v důsledku ekonomické situace, změn spotřebitelského chování, klimatu i absence systémových politických rozhodnutí napříč Evropou. To vše má rovněž přímý dopad na pokles výsadby nových vinic a aktuálně dokonce propad výměry stávajících vinohradů,“ uvedl vinařský svaz v tiskové zprávě, kterou má redakce k dispozici.

Odvolává se na data výzkumné společnosti Consumer Panel GfK, podle níž se trh tichých vín vyvíjel v roce 2023 negativně a navázal tak na klesající trend z předešlých let. Objem spotřeby domácností v roce 2023 klesl o 8,4 procenta a na rozdíl od většiny ostatních kategorií poklesla u tichých vín i průměrná hodnota o 7,5 procenta. „Důvodem je výrazná ztráta počtu kupujících a snížení nakoupeného objemu na domácnost o 2,7 procenta. Průměrná cena za 1 l se naopak zvýšila o 1 procento a tichá vína tak patří mezi kategorie s nejnižším nárůstem průměrné ceny,“ tvrdí vinaři.

„Aktuální data o klesajících prodejích a spotřebě jen potvrzují naplnění negativních prognóz z posledních měsíců. Očekáváme přitom, že v letošním roce bude pokles ještě razantnější,“ říká Martin Chlad, prezident Svazu vinařů České republiky. Podlke něj spotřeba padá i v dalších zemích EU.

Zdanění vína

O možnosti zavést v Česku spotřební daň na takzvané tiché víno se hovořilo opakovaně, ale vždy to vyvolalo silný odpor domácích vinařů. Stejně tomu bylo i loni na jaře, kdy zdanění tichého vína doporučila vládě jako jednu z možností pro zlepšení stavu veřejných financí Národní ekonomická rada vlády (NERV). Vloni v květnu vláda oznámila, že daň na tichá vína v plánu na ozdravení veřejných financí zavádět nechce.

Od té doby se o dalším postupu vedou diskuze bez jasného výsledku. Pracovní skupina, která se tímto tématem znovu zabývá, v minulosti probírala několik variant. Patří k nim podle už dříve diskutovaná minimální cena za jednotku ethanolu v alkoholických nápojích nebo varianty sazby 23,40 koruny na litr, která nyní platí pro šumivá vína.

„Jednání proběhla, nedošli jsme ale k finálnímu jednotnému závěru. Pracovní skupina dnešním dnem končí své působení a další kroky musí být připraveny ze strany správce daně, čili ministerstva financí, a musí být o nich rozhodnuto na politické úrovni, nikoliv na úrovni ministerstva zemědělství,“ uvedl před časem ministr zemědělství Marek Výborný.

Pokles spotřeby vína, obavy ze zavedení daně z tichého vína i klimatických změn vedou vinaře v Česku k opatrnosti. Vysazují méně vinic a méně jich i obnovují. V průzkumu mezi svými členy to zjistila Vinařská unie, která sdružuje 30 největších producentů vína v Česku. Informovala o tom v březnu v tiskové zprávě.

„Potýkáme se s klesající spotřebou tichých vín, rostoucími požadavky na ekologizaci vinic i nejistotou ohledně spotřební daně, kvůli kterým nevíme, co nás čeká. Náš obor je přitom extrémně citlivý na změny a vyžaduje pečlivé plánování na řadu let dopředu. Například u výsadby nových vinic, kdy vinař sklidí první hrozny po čtyřech letech, je v současnosti riziko tak vysoké, že ho většina vinařů nemůže podstoupit,“ uvedl prezident unie Ondřej Beránek.

Na druhou stranu v Poslanecké sněmovně sílí iniciativa něco dělat s alkoholem jako takovým. Skupina poslanců a poslankyň se chce v příštích měsících po prosazení zákona s regulací psychomodulačních látek zaměřit na návrhy k případné regulaci alkoholu v Česku. Už se uskutečnila první pracovní setkání. Podílí se na tom napíklad poslankyně Klára Kocmanová (Piráti) a Michaela Šebelová (STAN). Jako možná opatření zmínily třeba dvojí ověřování věku při nákupu.

Podle výroční zprávy o alkoholu za loňský rok Česko patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou na obyvatele, v průměru je to deset litrů etanolu za rok. Denně pije až desetina dospělých, rizikově pak popíjí téměř pětina Čechů a Češek. Podle odhadu lékařů má problém s alkoholem až 230 000 lidí. Podle předloňského výzkumu se opakovaně opila čtvrtina patnáctiletých. Zpráva uvádí, že alkohol je v ČR za šesti procenty úmrtí, připraví o život kolem 7000 lidí ročně. Kvůli nemocem z alkoholu končí každý rok v nemocnicích na 14 000 osob.