Obraz malířky Toyen z roku 1961 nazvaný Tajemství míst byl v neděli v Praze vydražen za 49,6 milionu korun, včetně aukční přirážky. Jde o dosud nejvyšší částku ...
Třetím nejvyšším představitelem Spojených států je předseda Sněmovny reprezentantů. Pokud by zemřeli jak prezident, tak viceprezident, je to právě předseda sněmovny, kdo by zasedl v Bílém domě. Co se týká reálné moci, stojí ale nad viceprezidentem. Viceprezident má jen tolik moci, kolik mu prezident přepustí, jinak je pouze kladečem věnců, který čeká na to, jestli to s obyvatelem Bílého domu náhodnou nesekne. To předseda sněmovny je šéfem majoritní strany a kontroluje agendu dolní komory Kongresu. Může tak zablokovat přijetí jakéhokoli zákona prostě tím, že ho nepředloží. Většinu ve Sněmovně reprezentantů mají nyní republikáni. Vzhledem k tomu, že Bílý dům i Senát jsou pod kontrolou demokratů, mělo by být pro něj prioritou, aby sněmovna šlapala jako dobře promazané hodinky. Místo toho strávili tři týdny v bratrovražedném boji, který paralyzoval americkou politiku.
Problém započal v roce 2022, kdy republikáni ovládli dolní komoru, ale pouze těsně – měli převahu pouhých devíti hlasů. V rozhádané Republikánské straně, kde spolu soupeří trumpovci a umírnění, zastánci izolacionismu a zastánci aktivní americké zahraniční politiky, fanoušci volného obchodu a etatisté, to v podstatě znamenalo, že jakákoliv frakce mohla zastavit fungování Kongresu.
To se projevilo hned při volbě nového předsedy. Kevin McCarthy kvůli opozici 19 republikánských kongresmanů nebyl zvolen v prvním kole, poprvé, co se tak stalo od roku 1923. Nebyl zvolen ani v tom dalším. Ve skutečnosti to trvalo 15 kol, než se podařilo zlomit odpor rebelů a McCarthy konečně mohl prásknout předsednickým kladívkem. Řada komentátorů mu však věštila nesmírně složité období v úřadě. Předpovídali, že zvládnout pytel koček, ve který se proměnila Republikánská strana, bude nad jeho síly. Věštba se vyplnila zhruba po devíti měsících.
McCarthy udělal jednu klíčovou chybu: uzavřel kompromis s Bidenem. Kongres přiděluje vládě peníze a rychle se blížil moment, kdy ty měly dojít. Nebylo by to poprvé v historii Spojených států. Když se tak stane, nastává takzvaný government shutdown neboli „uzavírka vlády“, kdy přestanou fungovat veškeré neesenciální vládní služby. V praxi to znamená, že domů jdou všichni zaměstnanci státu s výjimkou armády, bezpečnostních služeb a lékařů.
Část republikánů protestovala proti Bidenovým požadavkům. Fiskálním konzervativcům se nelíbilo neustálé zadlužování, izolacionistům zase další peníze pro Ukrajinu. Vypadalo to, že se strany nedokážou dohodnout a nastane další uzavírka. McCarthy si však dobře uvědomoval, že vládní uzavírky jsou extrémně nepopulární a voliči za ně většinou potrestají stranu, o které si myslí, že za ně může. V tomto případě by to byli neústupní republikáni. McCarthy proto nakonec prosadil další financování vlády, ale jen díky hlasům demokratů. Postavil se tak proti části vlastní strany.
Což republikány rozzuřilo. Vzpouru vedl Matt Gaetz, extrémně nesympatický kongresman z Floridy, který McCarthyho osobně nesnáší. Jako politik nestojí za moc, ale rád vystupuje v médiích. V roce 2020 se objevilo podezření, že Gaetz se účastnil kuplířství a sexu s nezletilými. Policie ho nakonec neobvinila, ale stále ho vyšetřuje etický výbor Sněmovny reprezentantů. Gaetz prý po McCarthym chtěl, aby vyšetřovaní zrušil, ten to ale odmítl.
Gaetz tak zahájil kroky vedoucí k odvolání McCarthyho. Ten se nejspíše mohl zachránit, kdyby ho podpořili demokraté, ti ale nehodlali bránit republikánům v občanské válce. McCarthy tak byl odvolán, stalo se tak poprvé v historii USA, a následovaly tři týdny chaosu. Žádný z možných kandidátů nebyl schopen získat podporu všech svých spolustraníků. Dočasný předseda sněmovny Patrick McHenry události popsal jako „nejhloupější sled politických rozhodnutí, kterého se kdy většinová strana dopustila“.
Nakonec byl zvolen Mike Johnson, kongresman ze státu Louisiana. Ten byl většině Američanů naprosto neznámý. Když si o něm začali zjišťovat informace, nestačili se divit. Johnson je spojencem Donalda Trumpa a hlasoval proti uznání výsledků prezidentských voleb. To je na něm ale asi to nejméně zajímavé. Je to konzervativní a hluboce věřící evangelík. Prohlásil například, že za masové střelby může výuka evoluce na školách. Argumentoval, že poučka o přežití nejsilnějších vede mladé muže přijmout zvrácenou morálku, a páchat tak masakry. Je také proti potratům, jednoduchým rozvodům, podpoře LGBT a neuznává globální oteplování. Média ho ihned označila za extremistu. S výjimkou svých excentrických názorů na evoluci je však celkem mainstreamovým republikánem.
V jednom by nás ale volba Johnsona měla znepokojovat. Dlouho nepodporoval pomoc Ukrajině a hlasoval několikrát pro její ukončení. Vzhledem k tomu, že nyní kontroluje agendu sněmovny, může tuto pomoc blokovat. Ve svém prvním rozhovoru po zvolení však řekl televizi Fox News, že Spojené státy nemohou dovolit Putinovi zvítězit, jelikož by se nezastavil na Ukrajině. „Vítězství Ruska může povzbudit a posílit Čínu ve vztahu k Tchaj-wanu,“ dodal. Žádá ale větší transparentnost, jak je s pomocí nakládáno.
Doufejme, že Johnsonovi jeho nově nalezená ochota pomáhat Ukrajině vydrží. Dobře to ale ilustruje jedno velké nebezpečí. Ukrajina je na americké pomoci závislá. Aby ji mohl poskytovat, potřebuje Biden spolupráci republikánů. Ti ale nyní hledají smysl své existence, což je projevuje vnitřními boji. Nikdo si nemůže být jist, že se devět republikánů špatně nevyspí a neuvede celou americkou politiku znovu v chaos. Tedy šlo by tomu zabránit, pokud by demokraté byli ochotni spolupracovat s republikány, nicméně to se nezdá příliš pravděpodobné. A to všechno ve chvíli, kdy se mezinárodní situace moc neuklidňuje, spíše naopak.
00:07
