V Česku začnou vyučovat všeobecná lycea, oznámil Fiala. Průmyslové školy to považují za zbytečné

Od příštího roku se v Česku spustí vzdělávání v novém oboru všeobecné lyceum. Obor posílí všeobecnou větev středního školství. Novinářům to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo školství podle něj začne s testovací částí projektu, do června by v zapojených školách měly vzniknout vzdělávací programy, podle kterých se bude od září vyučovat. Nyní mohou žáci studovat lycea s oborovým zaměřením, jako je například pedagogické či technické lyceum.

Výhodou všeobecného lycea bude větší flexibilita a na rozdíl od současných oborově profilovaných lyceí, kterých je sedm, možnost jejich různých kombinací, řekl náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Kombinovat by se podle něj mohly například zdravotnické a technické dovednosti a znalosti, což podle něj nyní nebylo možné. Studenti by do nového oboru mohli nastoupit v září příštího roku, řekl.

Nantl očekává, že nový obor využijí v různé míře všechny kraje, největší zájem předpokládá ve Středočeském kraji. "Předpokládáme, že v průběhu příštích dvou let, protože to pokusné ověřování má dva běhy zařazování, by se do něj mohlo zapojit nějakých 60 středních škol," řekl Nantl. V ČR bylo v minulém školním roce podle statistiky ministerstva asi 1300 středních škol.

Podle Fialy je vytvoření nového všeobecného oboru potřebný krok ke změně vzdělávacího systému tak, aby odpovídal potřebám společnosti a odrážel priority mladých lidí. O lycea je podle něj zájem. "Letos se na lycea přihlásilo skoro 24.000 žáků a to ukazuje, že to je typ vzdělávání, které má perspektivu," řekl. Všeobecné lyceum podle něj vytvoří alternativu ke gymnáziím. Mnoho mladých lidí podle Fialy neví v 15 letech, co by chtěli dělat.

V předchozím školním roce bylo v Česku 190 lyceí, letos je jich 222, uvedl Fiala. Všeobecné vzdělání mohou žáci získat především na gymnáziích. Podle statistiky ministerstva školství bylo v minulém školním roce v Česku asi 380 gymnázií, vzdělávalo se v nich na 138.500 žáků, z toho asi 41,500 v nižším stupni gymnázií. Celkově se v minulém školním roce ve středních školách vzdělávalo téměř 485.000 žáků. Z dat Eurostatu za rok 2020 vyplývá, že ve všeobecném vzdělávaní bylo tehdy asi 30 procent středoškoláků, zbytek navštěvoval střední odborné školy a střední odborná učiliště. V průměru je přitom ve členských státech Evropské unie v poslední době ke všeobecnému studiu přijímáno 51,3 středoškoláků.

Kromě vytvoření nového oboru pracuje ministerstvo i na snížení počtu oborů středních škol. Cílem je podle náměstka ministra školství Nantla i zpřehlednění nabízených oborů. Existují tři varianty, jedna počítá se 157 obory, druhá se 115 a třetí se 104 obory, nyní je jich asi 280.

Proti zavedení nového všeobecného lycea je Asociace středních průmyslových škol, považuje ho za nadbytečné. "Myslím, že nikam nevede snaha donutit chodit studenty na školy či obory, kam nebudou chtít chodit. Musíme zohledňovat poptávku, samozřejmě v nějaké míře rozumné," ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Je podle něj potřeba i hledat cesty k uspokojení dalších legitimních zájmů například zaměstnavatelů.

"Naší ambicí je přemýšlet o vzdělávacím systému jako celku. Věnujeme velkou pozornost tomu, aby ty jednotlivé stupně a články vzdělávacího systému byly navzájem dobře provázány," řekl Bek. Je podle něj důležité posilovat všeobecný proud středoškolského vzdělávání. Rád by také otevřel prostřednictvím novely školského zákona cestu k tomu, aby na vyšších odborných školách vznikaly v budoucnu i kratší než tříleté studijní programy. Ty by mohly odpovídat podle něj na poptávku zaměstnavatelů, mohly by být dobrou cestou pro absolventy lyceí.