Zemětřesení v Maroku bylo nejsilnější za sto let. Katastrofa si už vyžádala přes 1000 mrtvých

ZEMĚTŘESENÍ

Zemětřesení v Maroku bylo nejsilnější za sto let. Katastrofa si už vyžádala přes 1000 mrtvých
Americká geologická služba USGS uvedla, že zemětřesení mělo v době úderu předběžnou sílu 6,8 stupně Richterovy škály. Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

Páteční zemětřesení bylo nejsilnější v Maroku za posledních 100 let, šlo o vzácné vnitrodeskové zemětřesení. Uvedl to seizmolog Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. Ohnisko zemětřesení bylo v hloubce 18,5 kilometru, zhruba 70 kilometrů jihozápadně od Marrákeše a 60 kilometrů severovýchodně od města Tarúdant. V 15:00 SEČ vystoupal počet mrtvých nad tisíc.

„Zemětřesení nebylo na okraji tektonické desky, ale bylo to vnitrodeskové zemětřesení, které je vzácné. Napětí se tam hromadí pomaleji a povědomí o tom, kde může takové zemětřesení být, je daleko menší než na tom aktivním okraji (tektonické desky),“ řekl Zedník.

Americká geologická služba USGS uvedla, že zemětřesení mělo v době úderu předběžnou sílu 6,8 stupně Richterovy škály. Marocká Národní seizmická monitorovací a výstražná síť naměřila sílu sedm stupňů. Rozdíly v počátečních měřeních bývají běžné. O síle zemětřesení svědčí fakt, že ho zaznamenali lidé i v Evropě, řekl Zedník.

„Bylo to poměrně silné zemětřesení, a to i na oblasti, které jsou připravené na takto silné otřesy, což Maroko rozhodně není, protože za posledních 100 let tam žádný takový otřes nebyl,“ řekl seizmolog.

Nejtragičtější zemětřesení v historii bylo podle Zedníka v roce 1960 v přístavu Agádír, který leží na západním okraji pohoří Vysoký Atlas. Mělo tehdy sílu 5,8 stupně, o jednotku nižší než to, které bylo zaznamenáno v pátek. Agádírské zemětřesení mělo několik tisíc obětí a způsobilo i velké materiální škody.

Po katastrofálním zemětřesení úřady změnily nařízení týkající se výstavby budov v Maroku. Mnoho objektů, zejména venkovských, však ani dnes nedokáže odolat silným otřesům půdy.

„Zemětřesení je vždy důsledkem hromadění napětí v zemské kůře, případně v zemském plášti, když je to hlouběji. Tady došlo k pohybu na jednom z mnoha zlomů, kterými je pohoří Atlas protkáno. Uvidíme až z dalších pozorování, jaká zlomová linie to je,“ řekl. „Síť zlomů v Atlasu je docela hustá, jsou tam dvě linie, které se protínají. Myslím si, že nikdo neví, která linie je seizmicky aktivní a jestli praskne za 100 let nebo jestli zůstane bez jakékoliv aktivity,“ dodal.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

×

Podobné články