Mše za Karla Schwarzenberga v Čimelicích. „Přístup k víře měl skutečně specifický“
ÚMRTÍ KARLA SCHWARZENBERGA
Několik desítek lidí se ve středu večer zúčastnilo bohoslužby v kostele Nejsvětější Trojice v Čimelicích na Písecku věnované Karlu Schwarzenbergovi. Český politik a aristokrat, který zemřel v neděli ve věku 85 let, strávil v Čimelicích část dětství. Žil tehdy na místním zámku, který patřil jeho rodině.
Téměř každé místo v kostelních lavicích bylo obsazené a lidé seděli i na přidaných židlích. „Všichni, jak jste tady, jste Karla Schwarzenberga znali. Každý z vás by o něm mohl říct hned několik vět,“ uvedl čimelický farář Ludvík František Hemala. Schwarzenberg strávil velkou část dětství nejen v Čimelicích, ale také na nedalekém zámku Orlík. Finančně přispěl na řadu projektů v tomto regionu. Mimo jiné věnoval peníze i na opravu kostela, v němž se mše konala. Lidé, kteří se přišli se Schwarzenbergem rozloučit, se mohli podepsat do kondolenční knihy umístěné při vstupu do kostela.
„Přijímal, že i pro dobrou věc se musí něco protrpět. A nelekal se, když se něco hned nepovedlo. Jako chlapec a dítě sem chodil s rodiči a sdílel bolesti a radosti,“ uvedl farář. Dodal, že Schwarzenberg byl velmi zásadový a silný člověk. Připomněl jen pár let starou historku, kdy se setkali v Čimelicích na dětském koncertu. „Bavili jsme se spolu a on mi řekl: ´Pane faráři, já jsem hluchý jako poleno.´ On z toho koncertu skoro nic neslyšel a neměl. Ale šlo mu o tu společnost a setkání,“ řekl Hemala.
Schwarzenberg o sobě kdysi prohlásil, že je mizerný křesťan, ale obstojný katolík. Podle faráře měl přístup k víře skutečně specifický, ale zároveň následováníhodný. „Nebyl bigotní katolík. Jeho zbožnost byla nenápadná, nedával ji nějak na odiv. Jeho bratr mi vysvětloval, že Schwarzenberg nechodí do kostela, protože musí v noci do lesa na čekanou, a proto nemůže ráno chodit do kostela, protože to je na něj brzy. Ale to nevylučuje, že se uvnitř sebe dokázal soustředit na tichou modlitbu a z toho nitra pak vycházely zásady, s nimiž vynikal ve společnosti,“ řekl Hemala.
Schwarzenbergův pohřeb se státními poctami se uskuteční 9. prosince v pražské katedrále svatého Víta. Rakev s ostatky zesnulého bývalého ministra zahraničí, poslance, senátora a hradního kancléře bude vystavena pro veřejnost od středy 6. prosince do pátku 8. prosince v kostele Maltézských rytířů Panny Marie pod řetězem v Praze.
Vzhledem k původu, známosti, významu a prestiži, které se Schwarzenberg za svého života těšil, se očekává, že se do Prahy na poslední rozloučení sjedou smuteční hosté z řady zemí světa včetně členů předních evropských rodů. Rodina zatím neoznámila místo posledního spočinutí bývalého ministra, spekuluje se o hrobkách schwarzenberského rodu, nejčastěji té u zámku Orlík.