Českému diplomatovi tleskala ve Rwandě plná hala. Jako první nazval masakr genocidou
VÝROČÍ MASAKRU
Úspěch české delegace ve Rwandě. Kromě prezidenta Petra Pavla se totiž vzpomínkového ceremoniálu ke 30. výročí začátku masakru, při němž zemřelo na 800 000 lidí, účastnil tehdejší český velvyslanec při OSN Karel Kovanda, kterého odměnili potleskem ve stoje za to, jak tuzemsko prosazovalo aktivní řešení tragédie a požadovalo událost označit za genocidu.
Lidstvo hledá poučení z vlastních chyb jen těžko, ze rwandské genocidy si však svět alespoň zčásti lekci vzal. Prohlásil to český prezident Petr Pavel, který se v neděli spolu s dalšími státníky v Kigali zúčastnil vzpomínkového ceremoniálu ke 30. výročí začátku masakru, při němž zemřelo na 800 000 lidí. Podle rwandského prezidenta Paula Kagameho se ale svět z hrůzných událostí nepoučil. Jeho země ušla dlouhou cestu, ale na krvavé události nesmí nikdy zapomenout, dodal.
Hlavním cílem mé návštěvy ve Rwandě bylo připomenutí obětí genocidy z roku 1994. Ta před třiceti lety za sto dní vymazala pětinu rwandské populace. Její památku jsem uctil společně s Karlem Kovandou při ceremoniálu Kwibuka30. Toto slovo znamená v místním jazyce „pamatovat si“.… pic.twitter.com/4fVatfc8kV
— Petr Pavel (@prezidentpavel) April 7, 2024
Při genocidě, která vypukla přesně před 30. lety, a trvala 100 dní, zmasakrovali hutuští extremisté na 800.000 menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů. Asi 2,7 milionu lidí muselo uprchnout z domovů a na 1,6 milionu se uchýlilo do zahraničí. Zabito bylo podle odhadů na 20 procent obyvatel země a asi 70 procent rwandských Tutsiů.
„Byla to lekce psaná krví,“ prohlásil během ceremoniálu Kagame, který v době genocidy vedl tutsijskou Rwandskou vlasteneckou frontu (FPR), jež masové vraždění ukončila. Jeho země se podle něj za tři desetiletí výrazně posunula a nyní je stabilní a bezpečná, na tragickou minulost ale nesmí zapomenout. Jedním s poučení pro Rwandu podle něj je, že nesmí spoléhat na cizí pomoc, která tehdy nepřišla. Podobné vraždění může nastat v jakékoli další africké zemi, pokud se tam prosadí extremismus a etnická nenávist, uvedl Kagame.
„Zdá se, že lidstvo je velmi rezistentní proti poučení se z vlastních chyb. Zároveň ale vidím jako pokrok rostoucí porozumění mezi množstvím států světa, které jsou přes rozdílné názory jednotné v hlavních principech,“ prohlásil český prezident Pavel.
Pozitivním posunem je podle něj i to, že genocida začala být po rwandském krveprolití vnímána jako jeden z nejhorších zločinů a v návaznosti na první mezinárodní tribunál, který byl věnován právě Rwandě, vznikly i další podobné instituce.
"At the UN Security Council in 1994, moral clarity came from 🇨🇿, 🇳🇬 & 🇳🇿. Their ambassadors had the courage to call the Genocide by its rightful name... 🇨🇿 Amb. Karel Kovanda & Amb. Ibrahim Gambari of 🇳🇬 are here with us today, & we applaud you" - President Kagame @#Kwibuka30 pic.twitter.com/CV4Rjs0rLr
— Rwanda In the Czech Republic (@RwandaInCzechia) April 7, 2024
„Tahle země si před 30 lety prošla peklem. To, čeho za těch 30 let dosáhla, je naprosto obdivuhodný úspěch,“ řekl českým novinářům po ceremoniálu Pavel. Rwanda podle něj dokázala předejít pokračování etnického konfliktu a udělala maximum pro potrestání viníků. Rwanda by tak podle českého prezidenta mohla být příkladem pro země bývalé Jugoslávie, kde se zatím etnické usmíření úplně nepovedlo.
Řada západních politiků přiznává, že jejich země i OSN v době tragického krveprolití ve Rwandě selhaly, když masakru nedokázaly zabránit. Česko bylo jednou z několika zemí, které v OSN prosazovaly aktivní přístup a označení vraždění za genocidu, což Kagame připomněl. Tehdejší český velvyslanec při OSN Karel Kovanda se dočkal potlesku arény v Kigali, v níž se ceremoniál konal.
„Škála těch zvěrstev byla absolutně mimo chápání,“ popsal Kovanda jeden z důvodů, proč podle něj odmítali západní politici označení genocida a nechtěli do dění v zemi zasahovat. Zároveň „měli jiné zájmy, než sledovat, co je za tou katastrofou,“ řekl český diplomat, jehož rwandská vláda před časem ocenila nejvyšším státním vyznamenáním.
Někteří představitelé měli podle něj přátelské vztahy s tehdejší hutuskou vládou, která byla za masakry odpovědná. Konkrétně jmenoval Kovanda Francii, která měla v zemi významný vliv. Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli přiznal, že Paříž mohla vraždění zastavit, ale neměla k tomu vůli.
Nedělního ceremoniálu se vedle Pavla zúčastnili i další současní či tehdejší státníci včetně izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, řady lídrů afrických zemí či exprezidentů USA a Francie Billa Clintona a Nicolase Sarkozyho. Český prezident následně podotkl, že byl pro něj ceremoniál vedle připomínky genocidy také příležitostí ke krátkým schůzkám s řadou státníků včetně Herzoga či Clintona.
