Oligarchové smí zase vlastnit média, rýpl si Michálek do verdiktu Ústavního soudu

Ústavní soud soud opět umožnil předsedovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi a podobným oligarchům vlastnit média, komentoval v úterý předseda pirátských poslanců Jakub Michálek verdikt ústavních soudců. Zrušení úpravy zvané lex Babiš II, za níž Michálek stál, podle něho není dobrou zprávou pro demokracii. Změnu zákona o střetu zájmů chce v Parlamentu prosadit znovu.

Místopředseda ANO Radek Vondráček rozhodnutí soudu kvituje jako racionální a logické, zákonnost by neměla být ohýbána v zájmu účelového politického boje míní. „Pro českou politiku je to tedy dobrá zpráva, doufejme, že přispěje k její kultivaci,“ napsal Vondráček na síti X.

„Vyhrály obstrukce nad vůlí většiny. Většina Čechů souhlasí, že politici nemají vlastnit média a brát miliardy dotací do svých firem. Nechci, abychom dopadli jako v Maďarsku. Proto budu navrhovat, aby změnu zákona o střetu zájmů schválil Parlament znovu,“ napsal Michálek. Podle pirátského poslance Ivana Bartoše už novela ve Sněmovně je k dispozici. „Předpokládám, že strany, které pozměňovací návrh podporovaly, by ho podporovat měly, pokud je reálný jejich boj proti oligarchizaci politické scény,“ řekl.

Místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že i přes rozhodnutí Ústavního soudu oddělení mediálního a politického světa na místě stále je. Nejdříve je podle něj třeba ale prodiskutovat další kroky, které by požadavky soudu naplnily a předešlo se podobným výhradám v budoucnu.

„Podle mých informací rozhodnutí Ústavního soudu vycházelo z procesní výhrady přílepku. Soud se tolik nezabýval samotným obsahem legislativy. Tady se už v historii ukázalo, co spojení vrcholného politika a vlastnictví klíčových médií mělo za efekt, přičemž ani mediálnímu světu to neprospívalo. Otázka je, jak to udělat, aby to mířilo na podobné případy a mohlo obstát v testu Ústavního soudu,“ řekl Kupka novinářům v Senátu.

Takzvaný lex Babiš II zpřísnil od letoška pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. U Ústavního soudu jej napadli poslanci ANO. Ústavní soud uvedl, že právní úprava vznikla jako neústavní přílepek. Soud zasáhl do zákona kvůli vadám legislativního procesu, obsahem zákona se nezabýval.

K výroku i odůvodnění nálezu uplatnilo odlišné stanovisko šest soudců z 15. Michálek uvedl, že souhlasí s názorem této šestice soudců, kteří odmítli zrušení návrhu jen z procesních důvodů a vyzývali soud, aby se problematikou zabýval věcně. „Zrušení návrhu zákona musí odsouhlasit devět soudců Ústavního soudu, rozhodnutí tedy bylo přijato nejtěsnější možnou většinou,“ dodal.

Za přílepky se označují pozměňovací návrhy, které zákonodárci připojí i k obsahově nesouvisejícímu návrhu zákona. Lex Babiš II, tedy zpřísnění zákona o střetu zájmů, se ve Sněmovně dostal do novely, která měnila organizační strukturu a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Ústavní soud se vymezil vůči přílepkům už v minulosti.

Nynějším nálezem Ústavního soudu bude opět účinná původní právní úprava zvaná lex Babiš v zákoně o střetu zájmů. Jde o návrat ke stavu, kdy omezení nedopadala na takzvané skutečné majitele.

Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob novinářům ve Sněmovně řekl, že vládní koalice si nastuduje závěry ohledně přílepků a „samozřejmě“ bude do budoucna postupovat tak, aby byla tvorba zákonů v souladu s nimi. Za zásadní považuje, že soud nerozporoval pevný termín sněmovního hlasování kvůli obstrukcím. „Soud opět konstatuje, že není možné obstrukcemi destruovat parlamentní demokracii,“ uvedl.

Předseda lidovců Marek Výborný řekl, že rozhodnutí soudu plně respektuje. Současně vnímá, že nejde o nález celého soudu. „Je důležité, že nehodnotí obsah, ale legislativní proces,“ konstatoval s tím, že je třeba hledat limity prosazování názorů většiny ve Sněmovně.