Stanjura nedokáže vysvětlit, proč účelově mění čísla. Pokračování mimořádné daně je neobhajitelné

Dosud absurdní vývoj kolem platnosti mimořádné daně, tedy windfall tax, nabývá dalších rozměrů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po svých veřejných slibech, že daň, která postihuje prakticky jen ČEZ, v letošním roce skončí, bez vysvětlení otočil. Přišel s mimořádnými výdaji na energetickou krizi o desítky miliard vyššími, a začal tvrdit, že ani letos nebudou pokryty. A co především, mimořádná dividenda ČEZ prý nemůže vůbec být zahrnuta mezi mimořádné příjmy. Dosud ministr tvrdil, že ano. Včera se však k věci vyjádřil šéf Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, který v roce 2022 zavedení mimořádné daně prosazoval. I podle něj se musí mimořádná dividenda k příjmům započíst, a je tak logické, že příjmy a výdaje se na konci roku vyrovnají. Níže zveřejňujeme i rozsáhlejší reakci ministerstva.

Ministerstvo financí nejprve zareagovalo na NRR pouze tím, že znovu zveřejnilo své stanovisko k pokračování mimořádné daně. Opakuje v něm to stejné, co před pár dny, tedy že podle „analýzy expertů“ bude na konci letošního roku na mimořádných výdajích stále chybět 35 miliard korun. A tentokrát ještě ministerstvo přidalo tabulku, kde položky mimořádných příjmů a výdajů jednotlivě vyčísluje. A mimořádná dividenda plynoucí z ČEZ samozřejmě opět chybí.

Hampl ve středu jednoznačně uvedl, že započtení dividendy je správné. „Jako Národní rozpočtová rada počítáme k mimořádným příjmům z energokrize i mimořádně vysokou dividendu z ČEZ v roce 2023, respektive její část, která byla nad rámec provozního zisku firmy. V této logice a při očekávání výnosu windfall tax v letošním roce je pravděpodobné, že mimořádné příjmy a výdaje z energokrize se srovnají na konci roku 2024 a čistě v této logice už pro rok 2025 nebude windfall tax potřebná,“ řekl s tím, že její případné zrušení pro rok 2025 je však „politickou otázkou“.

Deník Echo24 se tázal ministerstva financí, zda slova šéfa NRR bere v potaz. A zda bude i nadále platit stanovisko ministerstva, že mimořádná dividenda není mimořádným příjmem a že mimořádné příjmy a mimořádné výdaje v letošním roce stále nebudou vyrovnané, tudíž se windfall tax se zachová v platnosti i pro rok 2025. Ministerstvo odpovědělo, zveřejňujeme proto celou jeho odpověď.

„Ano, stanovisko ministerstva financí, které jsme zveřejnili minulý týden v pátek platí, stejně tak jako následné rozhodnutí WFT ponechat i v posledním roce 2025. Rovněž platí částky k jednotlivým položkám na straně mimořádných výdajů a příjmů státu. Od začátku se mezi experty ministerstva a NRR řešilo několik možných přístupů, jaké příjmy a výdaje lze zařadit do těch mimořádných. Nakonec jsme zvolili metodiku, kdy dividendu ČEZ nezapočítáváme do mimořádných příjmů, protože jak jsme již uváděli, zjednodušeně řečeno nejde o „jednorázový“ příjem. Důvod, proč jsme zvolili tento postup je ten, že Eurostat odmítl započítat za rok 2023 celou dividendu od ČEZ do příjmů státního rozpočtu (v akruální, mezinárodně srovnatelné metodice ESA 2010), konkrétně odmítl započítat téměř 30 miliard korun, jelikož zisk, jenž se dividendou rozděluje, nepocházel z běžné činnosti, ale z derivátových operací. Právě kvůli tomuto jasnému stanovisku Eurostatu a naopak nejasnému konceptu „mimořádnosti dividendy“ ji tak do mimořádných příjmů dle naší metodiky nezahrnujeme,“ uvedla za ministerstvo financí Michaela Lagronová.

„Dalším argumentem pro její nezařazení do mimořádných příjmů je i to, že dividenda ve výši 54 miliard nebyla v takové výši ani rozpočtována, natož aby mohla být vůbec utracena. Navíc mimořádné jednorázové příjmy a výdaje se řídí striktní klasifikací, na které je mezi MF a NRR shoda a kterou si opakovaně obě instituce schválily. A podle toho NRR také ve svém stanovisku z 18. 4. 2024, kde posuzovala mimořádná jednorázová a přechodná opatření, žádnou „mimořádnou“ dividendu ČEZ neuvedla. Chcete-li další technicko-metodické vysvětlení, dividenda ČEZ by neprošla ani testem tzv. „jednorázových a jiných přechodných operací“, které se vylučují při posuzování strukturálního salda. Proto jsou nakonec v této analýze na straně příjmů zahrnuty pouze tři položky,“ říká Lagronová.

„A teď asi ten nejsilnější argument pro nezahrnutí dividendy ČEZ do mimořádných příjmů: pokud by naše analýza i přes výše uvedené zahrnula do mimořádných příjmů dividendu ČEZ, musela by v této logice to samé udělat na straně výdajů a zahrnout do ní i další položky jako třeba mimořádné valorizace důchodů (od června 2022, od září 2022 a od června 2023), které dohromady do konce roku 2024 znamenaly dodatečné výdaje státního rozpočtu vyšší než 180 miliard. Dále bychom museli do mimořádných výdajů zahrnout i mimořádný jednorázový příspěvek na dítě do 18 let (6,7 miliard), opakované navyšování částek existenčního a životního minima, nárůst normativních nákladů u příspěvku na bydlení i změnu výše částek u příspěvku na bydlení (oproti roku 2021 se vydalo na příspěvek na bydlení o téměř 2 miliardy více, v roce 2023 pak o dalších 9,3 miliard více). V neposlední řadě bychom rovněž museli vyčíslit dočasné snížení spotřební daně u benzínu a nafty, které činilo téměř 10 miliard, nebo zrušení silniční daně pro auta do 12 t ve výši 4,2 mld. Kč. Shrnu-li vše, zavedení windfall tax bylo od začátku opatření s jasně omezenou dobou účinnosti (3 roky), navíc tato daň neměla danit „očekávané“ zisky, tj. počítala s růstem běžné ziskovosti společností, kdy se nedanil/nedaní celý její zisk,“ uzavřela Lagronová.

Co ministerstvo financí zapomíná uvést

Potud tedy vyjádření ministerstva. Zcela nijak nezmiňuje to, že Zbyněk Stanjura opakovaně uváděl, že mimořádná dividenda má sloužit k pomoci s výdaji na energetickou krizi. Už v srpnu 2022 ministr uváděl, že dividendy z ČEZ za letošní i příští rok půjdou „na zmírnění energetické krize“. „Letošní pomoc pokryly dividendy z ČEZ a stejně tak počítáme, že dividendy, které budou vyplaceny za letošní rok, stát použije na těch slíbených 50 miliard pomoci domácnostem a firmám příští rok,“ řekl tehdy Stanjura.

Jak jsme popisovali zde, loni (tedy za onen rok 2022) ČEZ vyplácel rekordní dividendu 145 korun na akcii. Stát z ní získal dohromady 54 miliardy korun. Ministr Stanjura ještě předtím loni v červnu tvrdil, že vyšší než původně navrhovaná dividenda (ministerstvo financí podalo protinávrh k návrhu představenstva ČEZ) a výnosy z ní poslouží na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií. Letos byla schválena dividenda navrhovaná představenstvem ve výši 52 korun na akcii, stát protinávrh nepodal, i když mohl. Mezi akcionáře se tak celkově rozděluje 28 miliard korun, což odpovídá 80 procentům ze zisku. Stát jako většinový vlastník z toho dostává zhruba 19 miliard.

Ještě v listopadu 2023 ministr Stanjura opět v médiích mluvil o započtení dividendy do mimořádných příjmů. „Z těch dvou nových daňových nástrojů – windfall tax a odvody z vyrobené megawatthodiny – bude inkaso kolem 60 miliard. Já myslím, že férové je do toho započítat i část dividendy ČEZ, která byla rekordní,“ uvádí tehdy Stanjura. Jenže teď ministerstvo náhle argumentuje „mezinárodní metodikou používanou Eurostatem“, o které nikdy před tím nebyla řeč, a říká, že s dividendou jako mimořádným příjmem počítat nelze. Jen letmý pohled na výnosy z dividend ukazuje, že mimořádné výdaje už by se z nich dávno pokryly.

Stát se nebude dělit, chce všechno

Jenže windfall tax se státu hodí více, nemusí se dělit s minoritními akcionáři. Trefně to popisuje ekonom Miroslav Zámečník. „Racionální jádro naštvání minoritních akcionářů ČEZ spočívá v tom, že daň se na producenty elektřiny vztahovat podle nařízení Rady EU neměla. A stát jako majoritní akcionář ČEZ přitom mohl dosáhnout velmi solidního výnosu prostřednictvím dividend, což by minoritářům vyhovovalo, protože by se o dividendy v poměru 7:3 se státem podělili. Takhle bere víc, neboť daň z neočekávaných výnosů snižuje objem prostředků, přicházejících do úvahy pro výplatu dividendy,“ píše ve svém komentáři.

Velmi zvláštní je podle ministerstva „nejsilnější argument pro nezahrnutí dividendy ČEZ do mimořádných příjmů“. Z něho vyplývá, že stát si může pod pomoc s energetickou krizí schovat všechny možné další jím jmenované výdaje. A až pak by tedy byl ochotný dividendu započítat.

Jak jsme již také opakovaně upozorňovali, vzhledem k tomu, že drtivou většinu odvodů na mimořádné dani zaplatil právě ČEZ a již nyní vidíme, že letos bude výsledek stejný, nelze se nedomnívat, že účelem windfall tax je snížit jeho hodnotu kvůli blíže nespecifikovaným plánům vlády s touto státem majoritně vlastněnou společností. Akcie ČEZ ztratily po různých výrocích členů vlády dost ze své hodnoty. Zlom přišel loni v květnu, kdy akcie z hodnoty víc než 1200 korun padaly postupně k tisícové hranici a poté se dostaly až pod ni. V té době přišla vláda s novelou zákona o přeměnách obchodních společností a družstev č. 125/2008 Sb., jehož součástí je i tzv. lex ČEZ. To je paragraf 311, podle kterého by pro rozdělení firem mělo místo dosud potřebných 90 procent stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, za splnění podmínky účasti majitelů nejméně dvou třetin akcií. To znamená, že stát jakožto držitel skoro 70 procent akcií ČEZ by si mohl vzhledem k obvyklé neúčasti všech menšinových akcionářů na valných hromadách rozdělení odhlasovat. Nic takového ale nakonec vládě neprošlo.

Windfall tax za loňský rok přinesla státu cca 39 miliard, dominantně se ale na příjmech podílely energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun, s přehledem nejvíc právě ČEZ. Z výsledků za loňský rok vyplynulo, že na odvodech dohromady zaplatil 40 miliard korun, z toho 30 miliard na windfall dani a 10 miliard na odvodech z nadměrných tržeb pro výrobce elektřiny, jejíž celkový výnos byl 18,5 miliardy korun. Letos do konce července byl výnos windfall tax 18,2 miliardy korun a Stanjura řekl, že očekává za celý rok inkaso 33 až 34 miliard korun. ČEZ na zálohách na windfall tax letos za první dvě čtvrtletí zaplatil 15 miliard korun a za další půlrok plánuje zaplatit stejnou částku. Predikce pro odvod na mimořádné dani za celý letošní rok se pohybují mezi 25 a 32 miliardami korun. Jenže v letošním rozpočtu stát plánoval příjmy z windfall tax ve výši 17,2 miliardy korun s tím, že to by již mělo pokrýt veškeré zmíněné mimořádné výdaje. Přitom příjem z mimořádné daně byl už v červnu vyšší než cílová částka.