Čína není neutrální. Rusko zásobuje daleko víc než Ukrajinu

Ačkoliv Čína oficiálně deklaruje neutrální postoj k válce na Ukrajině, ve skutečnosti výrazně podporuje Rusko, a to minimálně dodávkami nesmrtícího vojenského materiálu. Podle celních záznamů, které získal server Politico, ruští kupující deklarovali objednávky na stovky tisíc neprůstřelných vest a přileb vyrobených společností Shanghai H Win, přičemž položky uvedené v dokumentech se shodují s položkami v online katalogu společnosti.

Důkazy tohoto druhu ukazují, že Čína, navzdory výzvám Pekingu k míru dodává Rusku značné množství vojensky užitečného vybavení, které může mít podstatný vliv na 17 měsíců trvající válku prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině. Kromě vest a přileb poslala Čína Rusku bezpilotní letouny, které lze použít k řízení dělostřelecké palby nebo shazování granátů, a termovizní optické zaměřovače k nočnímu zaměřování nepřítele. Jde o takzvané technologie dvojího užití, které mohou mít jak civilní, tak vojenské využití, píše Politico.

China secretly sold more than $100 million worth of drones to Russia

This was reported by Politico Europe, citing customs data.

This year Russia imported more than $100 million worth of drones from China, which is 30 times more than Ukraine.

And Chinese exports to Russia of… pic.twitter.com/XcMXPCkUYN

— Iuliia Mendel (@IuliiaMendel) July 24, 2023

Přestože je Ukrajina také čínským zákazníkem, její dovoz zařízení z Číny se prudce snížil. Rusko letos zatím dovezlo z Číny drony za více než 100 milionů dolarů, což je třicetkrát více než Ukrajina. A čínský vývoz keramiky, jež se používá v neprůstřelných vestách, vzrostl do Ruska o 69 % na více než 225 milionů dolarů, zatímco na Ukrajinu klesl o 61 % na pouhých 5 milionů dolarů, ukazují čínské a ukrajinské celní údaje.

„Je zcela zřejmé, že Čína, ačkoli tvrdí, že je neutrálním aktérem, ve skutečnosti podporuje pozice Ruska v této válce,“ uvedla Helena Legardaová, hlavní analytička specializující se na čínskou obranu a zahraniční politiku v berlínském think tanku Mercator Institute for China Studies. Pokud by Čína překročila červenou linii a prodala Rusku zbraně nebo vojenské vybavení, Legardaová uvedla, že by očekávala, že EU uplatní sekundární sankce zaměřené na strůjce Putinovy agresivní války.

Dodala však, že vybavení, jako jsou neprůstřelné vesty, termovizní kamery a dokonce i komerční bezpilotní letouny, které lze použít v útočných frontových operacích, pravděpodobně nevyvolají reakci.

Peking je nyní nejvýznamnějším spojencem Ruska, které kvůli svému válečnému tažení čelí západním sankcím. Čína tato opatření kritizuje a odmítá ruskou invazi na Ukrajinu odsoudit, zároveň však těží z nižších cen za ropu a plyn, kterou už Rusko nemůže prodávat do Evropy.

Ruský prezident Vladimir Putin plánuje letos v říjnu navštívit Čínu, kde se zúčastní mezinárodního fóra v rámci iniciativy nová Hedvábná stezka. S odvoláním na Putinova poradce Jurije Ušakova o tom v úterý informovala ruská média.