Novinářské asociace se staví za Kmentu: Stát má do naší práce zasahovat jen nezbytně

Další redakce a novinářské organizace se staví za novináře Jaroslava Kmentu, který se nedávno věnoval kauze Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a jehož Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) vyzvala, aby odevzdal všechny dokumenty k článku, který o kauze napsal. V opačném případě GIBS Kmentovi hrozil pokutou nebo odebráním dokumentů. Proti tomu už se ohradil novinářův šéfredaktor Robert Čásenský a nyní i další novinářské asociace.

„Ochrana svobody tisku je předpokladem fungování demokratického právního státu a státní orgány by se tak měly zdržet veškerých zásahů do novinářské práce, které nejsou zcela nezbytné. Tento k nim svou povahou ani charakteristikou požadovaných dokumentů nepatří,“ uvádí ve společném vyjádření Asociace online vydavatelů a Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI).

Pan premiér se důrazně ohrazuje proti jakýmkoliv náznakům o politizaci směrem ke GIBS. Činnost GIBS neřídí ani neúkoluje ani vláda, ani její předseda. Vyšetřování trestné činnosti a jakékoliv zasahování do této věci nepřísluší politikům. Ředitel GIBS je ze své funkce sice… https://t.co/yQqEsPah1E

— Václav Smolka (@_smolka_v) November 2, 2023

„Připomínáme, že v tiskovém zákoně č. 46/2000 Sb. je zakotveno právo na ochranu zdroje, které se vztahuje i na vydání věci. Vyzýváme Generální inspekci bezpečnostních sborů, aby respektovala zásady novinářské práce, ochrany zdrojů a nevytvářela na tlak na novináře,“ dodali. Za asociaci se pod výzvu podepsal Libor Matoušek, za CZ IPI Zuzana Vlasatá.

Už ve čtvrtek se v otevřeném dopise proti postupu GIBS šéfredaktor a jednatel magazínu Reportér Robert Čásenský. V otevřeném dopise řediteli GIBS Vítu Hendrychovi uvedl, že takový postup GIBS považuje za nepřijatelný nátlak. Kopii dopisu poslal i premiérovi Petru Fialovi (ODS), jehož mluvčí následně odmítl náznaky o politizaci GIBS.

Čásenský uvedl, že Kmentův článek klade otázky ohledně zapojení GIBS do případu i posuzování všech okolností. Připomněl, že za obsah publikace je podle tiskového zákona odpovědný vydavatel, a proto také orgány činné v trestním řízení obvykle požadují informace či materiály od vydavatele, nikoli od autora. To se v tomto případě nestalo. „Ze strany vrchního komisaře GIBS je kontaktován přímo autor textu. Zároveň je mu vrchním komisařem sdělováno, že při nevydání mu mohou být požadované materiály úředně odňaty a může mu být udělena pokuta do výše 50 000 Kč,“ napsal Čásenský.

Tento postup podle něj vytváří jednoznačný dojem nátlaku ze strany GIBS na autora textu, který byl k roli GIBS v konkrétní kauze kritický. Vyšetřovatel podle šéfredaktora navíc žádá materiály, které si může opatřit jinak. Kmenta se po konzultaci s právní zástupkyní rozhodl výzvě k vydání dokumentů nevyhovět, dodal Čásenský. Věří, že tento postup ze strany GIBS byl spíše pochybením jednotlivce.

GIBS v pátek ve svém stanovisku uvedla, že Kmenta v článku popisuje listiny, které však zřejmě neodpovídají těm, které při domovních prohlídkách inspekce zajistila, ani není jasné, o jaké konkrétní dokumenty se jedná. Kvůli tomu, že listiny má mít k dispozici Kmenta, výzva k jejich vydání směřovala přímo jemu. "Výzva k vydání věci je standardní zákonný postup, který je v těchto případech používán bez ohledu na osobu adresáta a jehož nezbytnou součástí je i poučení o možných následcích nevyhovění," konstatovala GIBS. Požadované informace podle inspekce také nijak neohrožují svobodu tisku, projevu a šíření informací ani právo na ochranu zdroje. Kmenta může poskytnutí součinnosti odmítnout a v případě pochybností o regulérnosti postupu GIBS se obrátit na dozorového státního zástupce či jemu nadřízené státní zastupitelství.

Kmenta považuje přístup GIBS za nátlakovou akci. „Netušil jsem, že za vlády ‚demokratické Pětikoalice‘ a Petra Fialy zažiju stejné nátlakové akce jako za éry Andreje Babiše. GIBS utržená ze řetězu,“ uvedl redaktor na síti X. Vůči jeho vyjádření se následně ohradil mluvčí vlády Václav Smolka. „Pan premiér se důrazně ohrazuje proti jakýmkoliv náznakům o politizaci směrem ke GIBS. Činnost GIBS neřídí ani neúkoluje ani vláda, ani její předseda. Vyšetřování trestné činnosti a jakékoliv zasahování do této věci nepřísluší politikům,“ zdůraznil. Ředitel GIBS je ze své funkce sice odpovědný předsedovi vlády, který ho jmenuje. „Z toho ale nevyplývá a nesmí vyplývat to, že by kdokoliv z úrovně vlády měl zasahovat do činnosti GIBS. Všechny kroky, které GIBS činí, může vysvětlovat jen GIBS nebo dozorující státní zástupce,“ dodal mluvčí kabinetu.

Policie na začátku října obvinila bývalého ředitele IKEM Michala Stiborka a jeho náměstka Jiřího Malého kvůli vydírání. Stiborek s Malým podle policistů vyvíjeli nátlak na kardiochirurga Jana Pirka a šéfa kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivana Netuku. Spolu s nim byl obviněný i šéf IT oddělení Petr Raška kvůli neoprávněnému přístupu k počítačovému systému a porušení tajemství listin. Kmenta se ve svém článku o dění v IKEM zabývá i zapojením GIBS do případu údajné korupce, vydírání a manipulace se zakázkami v této špičkové pražské nemocnici.