Odpor v koalici zlomen. Rozhodnutí o zdanění tichého vína padne během pár týdnů

V nejbližších týdnech by mělo padnout finální rozhodnutí o zavedení spotřební daně na takzvané tiché víno, o němž se živě diskutuje už druhý rok po sobě. Připravuje ho ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který má podporu většiny koaličních stran a proti nově nejsou ani lidovci. Ti přitom byli v zásadě poslední překážkou.

Stanjura očekává uzavření vládní debaty o uvalení spotřební daně na tiché víno do konce května. Vláda podle něj už má dost podkladů, aby o takovém kroku rozhodla. Ministr se kloní ke zdanění vína, které je jediným alkoholickým nápojem osvobozeným od spotřební daně. Zároveň ale upozornil na to, že očekávaný výnos daně je v jednotkách miliard korun, nelze proto očekávat, že zásadně ovlivní rozpočtový deficit.

Do konce května by vláda měla rozhodnout o spotřební dani na tiché víno účinné nejlépe od 1.1.2025. Nebráním se politické debatě o výši sazby, ale udržovat v době úspor daňovou výjimku u alkoholu podle mě není obhajitelné. Navíc tím z rozpočtu dotujeme hlavně zahraniční výrobce.

— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) April 7, 2024

Vláda by měla podle Stanjury rozhodnout o spotřební dani na tiché víno do konce května s účinností nejlépe od 1.1.2025. „Nebráním se politické debatě o výši sazby, ale udržovat v době úspor daňovou výjimku u alkoholu podle mě není obhajitelné. Navíc tím z rozpočtu dotujeme hlavně zahraniční výrobce,“ uvedl nedávno Stanjura na síti X. Výsledky zatím podle něj mohou být dva – buď že žádná změna nebude, nebo že dojde k zavedení spotřební daně.

„Nejsme a priori proti. Daň ale musí mít takové parametry, aby nepoškodila malé a střední vinaře a aby se minimalizovala byrokracie s tím spojená,“ řekl deníku MF DNES ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Chce ale, aby se zdanění nějak kompenzovalo. „Třeba by za ně mohl odvádět příspěvek do vinařského fondu, nebo to může mít podobu příspěvku na plochu vinohradu. Těch možností je víc,“ dodal ministr.

Objevily se také hlasy pro odložení nebo jinou formu kompenzace, protože vinaři nebo ovocnáři si v minulých dnech stěžovali na nevyzpytatelné počasí. To ale kritizoval například prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Někteří politici dokáží být neuvěřitelně vtipní. Když už to vypadá, že stát konečně zruší výjimku ze zdanění alkoholu pro víno, přijdou s argumentem, že se má férové srovnání podmínek odložit – protože minulý týden mrzlo,“ glosoval.

Zdanění vína

O možnosti zavést v Česku spotřební daň na takzvané tiché víno se hovořilo opakovaně, ale vždy to vyvolalo silný odpor domácích vinařů. Stejně tomu bylo i loni na jaře, kdy zdanění tichého vína doporučila vládě jako jednu z možností pro zlepšení stavu veřejných financí Národní ekonomická rada vlády (NERV). Vloni v květnu vláda oznámila, že daň na tichá vína v plánu na ozdravení veřejných financí zavádět nechce.

Od té doby se o dalším postupu vedou diskuze bez jasného výsledku. Pracovní skupina, která se tímto tématem znovu zabývá, v minulosti probírala několik variant. Patří k nim podle už dříve diskutovaná minimální cena za jednotku ethanolu v alkoholických nápojích nebo varianty sazby 23,40 koruny na litr, která nyní platí pro šumivá vína.

„Jednání proběhla, nedošli jsme ale k finálnímu jednotnému závěru. Pracovní skupina dnešním dnem končí své působení a další kroky musí být připraveny ze strany správce daně, čili ministerstva financí, a musí být o nich rozhodnuto na politické úrovni, nikoliv na úrovni ministerstva zemědělství,“ uvedl před časem Výborný.

Pokles spotřeby vína, obavy ze zavedení daně z tichého vína i klimatických změn vedou vinaře v Česku k opatrnosti. Vysazují méně vinic a méně jich i obnovují. V průzkumu mezi svými členy to zjistila Vinařská unie, která sdružuje 30 největších producentů vína v Česku. Informovala o tom v březnu v tiskové zprávě.

„Potýkáme se s klesající spotřebou tichých vín, rostoucími požadavky na ekologizaci vinic i nejistotou ohledně spotřební daně, kvůli kterým nevíme, co nás čeká. Náš obor je přitom extrémně citlivý na změny a vyžaduje pečlivé plánování na řadu let dopředu. Například u výsadby nových vinic, kdy vinař sklidí první hrozny po čtyřech letech, je v současnosti riziko tak vysoké, že ho většina vinařů nemůže podstoupit,“ uvedl prezident unie Ondřej Beránek.

Na druhou stranu v Poslanecké sněmovně sílí iniciativa něco dělat s alkoholem jako takovým. Skupina poslanců a poslankyň se chce v příštích měsících po prosazení zákona s regulací psychomodulačních látek zaměřit na návrhy k případné regulaci alkoholu v Česku. Už se uskutečnila první pracovní setkání. Podílí se na tom například poslankyně Klára Kocmanová (Piráti) a Michaela Šebelová (STAN). Jako možná opatření zmínily třeba dvojí ověřování věku při nákupu.

Současně se v tuzemsku souladu s celoevropským trendem snižuje spotřeba vína. Průměrná cena za litr vína se loni zvýšila o jedno procento, což dělá z tichých vín kategorii s jedním z nejnižších nárůstů ceny. „Změny spotřebitelského chování a nižší zájem zejména u mladší generace pociťují všechny státy EU. Do nižších prodejů u nás se pak letos jistě promítne také zrušení daňové uznatelnosti tichého vína jako firemního dárku, které vstoupilo v platnost v lednu,“ uvedl prezident svazu vinařů Martin Chlad.