„Muž byl nadšený jako dítě.“ Manželka oběti z Titanu popsala poslední chvíle před ponorem

Manželka britského miliardáře Shahzady Dawooda Christine popsala poslední výpravu se svou rodinou na místo ponoru ponorky Titan k vraku Titaniku. Uvedla, že rodině se podařilo dostat na Newfoundland na poslední chvíli kvůli zpoždění letadla a že by samozřejmě byla radši, kdyby loď už nezastihli. Popsala také nadšení svého manžela a syna z plánované cesty. Syn Suleman chtěl na dně oceánu složit Rubikovu kostku a zapsat se tak do Guinessovy knihy rekordů, informují například New York Times či The Daily Telegraph.

Podle Christine Dawoodové začala rodinná fascinace vrakem Titaniku v roce 2012 na výstavě v Singapuru. Na ní shlédla celá rodina i některé artefakty, které od vraku Titaniku vylovil Paul Henri Nargeolet, který na palubě ponorky Titan zahynul společně s manželem a synem Christine.

Zajímavostí také je, že rodina se na Newfoundland, ze kterého vyplula mateřská loď ponorky Titan Polar Prince k vraku Titaniku, dostala letadlem z Toronta. Avšak v Torontu byl jejich původní let zrušen a následující den odletělo letadlo se značným zpožděním. Nakonec však výpravu k vraku Titaniku přece jen stihli. „Byli jsme docela vystrašeni, říkali jsme si panebože, co když ten následující let také zruší? „Zpětně viděno, bych samozřejmě byla ráda, kdyby ten let zrušili,“ uvádí Dawoodová.

Ve svém vyprávění uvádí, že ani na palubě lodi nic nenapovídalo tomu, že vše skončí katastrofou. Na palubě byla celá rodina Christine, její manžel Shahzada, syn Suleman a dcera Alina. Původně se měli ponorkou vydat oba manželé, jelikož původní ponor se měl uskutečnit v době, kdy propukl covid. Sulemanovi v té době ještě nebylo osmnáct a nemohl se tak ponoru zúčastnit. Jelikož však mezitím dosáhl plnoletosti, s otcem se k vraku vydal on.

Christine popisovala osudný 18. červen jako krásný den, všechny přípravy probíhaly jako v „dobře namazaném stroji“. „Bylo vidět, že už to dělali několikrát,“ popisovala přípravy na lodi Christine. Podle ní se zakladatel společnosti Ocean Gate snažil zapojit všechny členy posádky, aby si nepřipadali jako klienti či turisté, ale jako členové podmořských výprav. Každý člen posádky měl uniformu s nášivkou Titan a s vlajkou své mateřské země. Na devítidenní cestě se měl každý člen zdokonalovat v nějaké oblasti důležité pro ponor ponorky, například v navigaci. Na palubě Polar Prince také probíhaly porady vždy v 7 ráno a v 7 večer, které se účastnili všichni na palubě, a na kterých se konaly například přednášky Negroleta či se sledoval film Titanic. Během těchto přednášek se podle jejích slov její manžel „třásl nadšením jako malé dítě.“

Před samotným ponorem šéf Ocean Gate Rush doporučoval bezezbytkovou dietu, která obsahuje málo vlákniny a využívá se například před operacemi střev. Chtěl tak omezit využívání malého záchodu odděleného pouze malým závěsem během ponoru. Také nedoporučoval pití kávy ráno před ponorem. Ten většinou začal mezi půl osmou a osmou ráno.

Před samotným ponorem se otec i syn museli nasoukat do kombinéz, ve kterých se hůře pohybovalo. „Vypadám strašně tlustě, a jsem už dost uvařený,“ vtipkoval krátce před nástupem do ponorky Shahzada. Jeho syn Suleman měl zase kvůli těžkým botám problém se dostat k ponorce a Christine se obávala, zda nespadne do vody ještě před samotným ponorem.

Před ponorem Rush své cestující varoval, že kvůli úspoře energie nebude osvětlovat okolí ponorky během sestupu a světla zapne až na dně oceánu. Cestující se však podle jeho slov mohli kochat fluoreskujícími živočichy z těchto hlubin. Cestu dolů popisoval jako pád mezi hvězdy. K zabavení měl také sloužit bluetooth reproduktor a písničky připravené jednotlivými členy posádky. Jediné, co Rush žádal, aby lidé nepouštěli, bylo country. Suleman Dawood si také do hlubin vzal Rubikovu kostku, aby se zabavil a mohl vytvořit rekord ve vyřešení hlavolamu v největší podmořské hloubce. Jestli se mu to však povedlo, se již nedozvíme. Podle vyšetřovatelů ponorku pravděpodobně už v den ponoru zničila imploze a celá posádka během okamžiku zahynula.