Rozpočtové drama vrcholí. Poslanci se proklestí desítkami navrhovaných změn
STÁTNÍ ROZPOČET 2025
Poslanci budou v úterý odpoledne schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard korun. V desítkách dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech peněz uvnitř rozpočtu v souhrnu za zhruba 224 miliardy korun, což je druhý největší objem žádaných změn v historii. Většinu z nich požadují opoziční zákonodárci. Následně mají poslanci projednat také rozpočty některých státních fondů, například Státního fondu dopravní infrastruktury.
Navrhovaný rozpočtový schodek na příští rok se má proti upravenému letošnímu rozpočtu snížit o 41 miliard korun. Příjmy státu se v porovnání s letoškem mají zvýšit o 146 miliard korun a výdaje mají vzrůst proti upravenému rozpočtu o 105 miliard korun. Navrhované příjmy představují 2,086 bilionu korun a výdaje 2,327 bilionu korun.
Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných rozpočtů, posílení investic nebo odstranění následků zářijových povodní. Chce také udržet sociální smír. Zatímco premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet v úvodním kole za víc než rozumný kompromis, opozice naopak rozpočet kritizuje a označuje ho mimo jiné za nereálný. Vychází přitom hlavně z výhrad, které začátkem října vznesla Národní rozpočtová rada. Týkají se výnosů z prodeje emisních povolenek, příjmů z odvodů organizací vlastněných státem a objemu peněz na podporu obnovitelných zdrojů energie.
Očekává se, že Sněmovna vzhledem ke koaliční většině rozpočet schválí s některými změnami, jak je prosazuje koaliční tábor. Přesuny peněz navrhované opozicí dolní komora patrně odmítne.
„V dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech historicky druhého nejvyššího balíku peněz, drtivou většinu ale zamítnou. Návrhy změn odpovídají zhruba 224 miliardám korun. Většího objemu takové návrhy dosud dosahovaly jen roku 2020, kdy se schvaloval rozpočet na rok 2021. Nynějších 224 miliard navrhovaných přesunů představuje takřka deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu pro rok 2025, které činí 2,33 bilionu koruny. Drtivá většina z nich pochází z opozičních lavic a sněmovnou neprojde. Vodítkem ostatně může být loňský rok i léta předešlá,“ poukázal ekonom Lukáš Kovanda.
Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá. Zákon o státním rozpočtu dostane k podpisu prezident Petr Pavel, jehož poradci sdílejí pochyby rozpočtové rady. Sám prezident se rozhodne, jak s rozpočtem naloží, až se ve středu vrátí z dlouhodobé cesty po Austrálii a Novém Zélandu.
