Pět lekcí z příběhu Roberta Fremra. Prezident poprvé vážně narazil

OBSAZOVÁNÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU

Pět lekcí z příběhu Roberta Fremra. Prezident poprvé vážně narazil
Případ Fremr ukázal hned několik velkých lekcí. A nejsou příjemné. Ani pro prezidenta. Ani pro jeho panel právních poradců. Ani pro senátory. Ani pro justici. Foto: Profimedia.cz
1
Týdeník
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Robert Fremr se v pondělí odpoledne 14. srpna vzdal kandidatury na ústavního soudce. Velmi tím prospěl důvěryhodnosti nejmocnější instituce v zemi. V krátkém abdikačním projevu sám uznal, že by tu důvěru svou vlastní nedůvěryhodností ohrožoval. Fremr přiznal, že nedokázal rozptýlit nedůvěru části veřejnosti v jeho rozhodování v roli trestního soudce před rokem 1989. A dodal, že důvěra veřejnosti je klíčovým předpokladem pro ústavního soudce.

Zároveň si postěžoval, že čelil obrovskému tlaku některých médií a ten zájem vnímal „jako nefér kampaň“. „Nikdy bych to úplně vysvětlit nedokázal,“ dodal s odkazem na svá rozhodnutí před rokem 1989. Fremr rezignoval přesně čtyřiadvacet hodin poté, co deník Echo24.cz přinesl v neděli odpoledne zprávu o jeho dalším rozsudku z roku 1985. Za nadávky komunistům odsoudil k deseti měsícům odnětí svobody nepodmíněně skladového dělníka. Proti tvrdosti jeho rozsudku se tehdy odvolal i komunistický prokurátor a odvolací soud nakonec rozsudek zmírnil na podmínku. Fremr navíc rozsudek manipuloval a dodatečně do něho doplňoval zpřísnění trestní kvalifikace, které v soudní síni nezaznělo. Na abdikační tiskové konferenci navíc naznačil, že by se mohly objevit i další podobné rozsudky. Proto je dobré, že to Robert Fremr včas zabalil a celou přehlídku nedůvěry kolem sebe už dál neprohluboval.

Pomohl tím důvěryhodnosti Ústavního soud. Sobě. I prezidentovi. Tomu jako bývalému členovi KSČ a studentovi armádní rozvědčické školy nepomáhalo, že musel ve veřejném prostoru hájit Roberta Fremra s jeho minulostí agilního komunistického soudce, který svými rozsudky aktivně ubližoval lidem. Petr Pavel, který si velmi zakládá na své popularitě a pozitivním obrazu, máloco potřebuje tak jako image bývalého komunisty, který do nejmocnější instituce v zemi posílá komunistického soudce, který v politických procesech aktivně ubližoval lidem. Prezident se svou minulostí nic nepotřebuje méně než spuštění velké debaty o minulosti. A Robert Fremr byl opravdu silný spouštěč.

Případ Fremr ukázal hned několik velkých lekcí. A nejsou příjemné. Ani pro prezidenta. Ani pro jeho panel právních poradců. Ani pro senátory. Ani pro justici.

Celý text Lenky Zlámalové si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Mír na Ukrajině je ještě daleko

KOMENTÁŘ

Když Donald Trump během volební kampaně prohlašoval, že do 24 hodin po svém zvolení zajistí příměří na Ukrajině, jen málokdo to bral doslova. Pro mnohé to však ...

00:01
Mnichovská dohoda jako symbol prohnilého kompromisu. Mír nelze uzavřít za jakoukoli cenu

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články