„Poměrně hloupé.“ Zeman se s prezidentským systémem spálil o plotnu, říkají právníci

Pošetilý pokus bez šance na úspěch, nebo chytráctví po letech. Odcházející prezident Miloš Zeman o víkendu v jednom ze svých posledních rozhovorů ve funkci přiznal, že se jmenováním úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 chtěl přiblížit k prezidentskému systému. Podle ústavních právníků to ale nebylo moc důmyslné „doznání“, protože hlava státu něčeho takového nikdy nemohla dosáhnout. Svůj neúspěch odpoutat se od parlamentní demokracie pak navíc Zeman ještě prezentoval veřejně, míní.

Miloš Zeman v neděli řekl, že se před 10 lety „samozřejmě“ chtěl alespoň přiblížit prezidentskému systému. „Já vyznávám názor, že přímou volbou prezidenta je zapotřebí legální ústavní cestou rozšířit jeho kompetence, a to minimálně ve dvou oblastech,“ prohlásil s tím, že jednou z oblastí by mělo být prezidentské veto. Podle jeho mínění by mělo být složitější ho přehlasovat.

Zemanova image obratného šachisty

Podle ústavního právníka Jana Kysely ale Zeman spíše nebral ohled na nastavená pravidla. „Samotný fakt, že zákonodárci zavedli přímou volbu prezidenta, není důvodem proto, aby se tento prezident pokoušel o nějakou subverzi směrem, který on považuje za správný,“ řekl deníku Echo24. To by pak ústavodárci takovou možnost zavedli, doplnil.

Jeho kolega Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy označil prezidentovo vyjádření za „poměrně hloupé“, protože bez změny ústavy by jeho snahy vždy narazily. „I kdyby se stavěl na hlavu, tak za toho stávajícího znění ústavy z toho prezidentský systém neudělá,“ sdělil redakci. Prezidentský systém existuje typicky ve Spojených státech, kde je vláda v zásadě sborem prezidentových ministrů.

Možný prostor Wintr vidí spíš k posunu k poloprezidentskému systému, jaký je kupříkladu ve Francii. „Pokud byl ale zvolen v parlamentním systému, o kterém bylo také napsáno, že má být zachován, tak ani to není úplně šťastné vyjádření,“ řekl.

Podle Kysely lze teď po letech navíc těžko soudit, zda Zeman skutečně měl takový záměr, nebo jestli se jen nesnažil posilovat svou moc a dohady o úřednické vládě mu k tomu posloužily nejlépe.

„Taky to mohl jen dodatečně říci, protože chce stvrdit svoji pozici obratného, přemýšlivého šachové hráče. Precedens to jistě nepředstavuje v jiném smyslu, než že jde o odstrašující příklad. Koneckonců Miloš Zeman v tom svém snažení byl neúspěšný a voliči myslím vybrali někoho, kdo nepůsobí dojmem, že by v tomto ohledu chtěl pokračovat. Spíš je to takový příklad spálení se o žhavou plotnu,“ glosoval Kysela.

Rusnokova vláda

Zeman před 10 lety jmenoval dočasnou úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Stalo se tak po pádu koaličního kabinetu Petra Nečase (ODS) a přes nesouhlas hlavních politických stran. Dle známých informací totiž kandidátka ODS na premiérku Miroslava Němcová přinesla Zemanovi 101 podpisů potřebných pro důvěru jejího kabinetu v Poslanecké sněmovně, prezident ji však obešel. Rusnokova vláda také proto nezískala důvěru a úřadovala v demisi až do jmenování vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) koncem ledna 2014, která vzešla z předčasných voleb.

Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na Zemanovo vyjádření uvedl, že tehdy dostal nabídku stát se členem Rusnokovy vlády, ale odmítl ji právě proto, že si byl jistý tím, že je pokusem změnit politický systém v republice.

„Pro mě jsou tyto věci naprosto nepřijatelné,“ prohlásil Fiala s tím, že se mu nelíbí, když si prezident osobuje právo, které nemá nebo které neodpovídá české ústavní tradici.