Nejdůležitější rozhodnutí roku se oddaluje. Vláda si bere delší čas
STAVBA JADERNÝCH BLOKŮ
Chvíli to vypadalo, že by vláda mohla dodržet slib a oznámit veřejnosti, jestli nové jaderné bloky postaví Francouzi, nebo Korejci. Příležitost rozhodnout se nabízí na středečním jednání, kde Fialův kabinet schválí také závazné plány toho, jak bude v českých podmínkách naplňován evropský Green Deal. Vítěze tendru i počet bloků, které postaví, jsme měli znát do poloviny července. Teď ale ministerstvo průmyslu požádalo o prodloužení termínu skoro o čtrnáct dní. To nejpodstatnější, tedy model financování celého projektu, se ale nedozvíme ani na konci měsíce.
ČEZ převzal nabídky francouzské EdF a korejské KHNP na vybudování nových jaderných reaktorů už na konci dubna, po vyhodnocení je pak v polovině června předal vládě. O vítězi tendru a počtu bloků mělo být dle dohody rozhodnuto měsíc poté, tedy v polovině července.
Brzy po předání vyhodnocených nabídek ale začala vláda tvrdit, že o vítězi rozhodne „během léta“, tedy o přesném termínu začala mlžit. Premiér Petr Fiala pak dokonce uvedl, že o počtu bloků bude mít vláda jasno až na konci srpna.
Nyní vyšlo najevo, že resort průmyslu na poslední chvíli požádal ČEZ o prodloužení termínu, do kdy může jednoho z uchazečů o dostavbu dukovanských a potenciálně i temelínských bloků vyřadit, až do 26. července. ČEZ s tím souhlasil.
O tom, zda bude stavět francouzská EdF, nebo korejská firma KHNP, tedy kabinet může rozhodnout ještě na dvou jednáních vlády, která jsou vždy ve středu. Teoreticky se tedy nakonec může po jednání 17. července veřejnost výsledek dozvědět. Vláda totiž bude projednávat tři „energetické“ dokumenty: Státní energetickou koncepci, Politiku ochranu klimatu a Národní klimaticko-energetický plán.
Vláda se chystá posvětit změny, které zdraží a změní život všem
NAPLŇOVÁNÍ GREEN DEALU
Zatím tedy nevíme, co stojí v jednotlivých nabídkách. Podle plánu by měla být smlouva s vítězným dodavatelem uzavřena do konce roku 2025. A první nový reaktor v Dukovanech má být dokončen v roce 2036, o dva roky později má být uveden do pravidelného provozu. Zda je to reálné a nebude docházet k časovým průtahům, nikdo negarantuje.
EdF je od loňského roku státní společností a je zatížená problémy s průtahy ve stavbě ostatních jaderných projektů. Ať už jde o stavbu bloku v domácím Flamanville, kde výstavba začala v roce 2007, měla stát 3,3 miliardy eur a trvat 5,5 roku. Po šestnácti letech není hotovo a náklady se odhadují na dohromady až na 19,1 miliard eur (přes 482 miliard korun). Podrobněji jsme psali zde. Vzhledem k tomu, že jde o státní společnost, může navíc problémy způsobit politická, a hlavně ekonomická situace, ve které se nyní Francie po volbách ocitla, a kdy se musí vypořádat s narůstajícím zadlužení a hrozbou upadnutí do dluhové krize.
Vláda původně vyhlásila tendr na stavbu pouze jednoho jaderného bloku. Na konci ledna ale přišla s tím, že by chtěla stavět až čtyři nové bloky, protože by to prý bylo výhodné a zajistilo by to cenu nižší až o jednu čtvrtinu na jeden reaktor, tvrdil premiér. Původně se mluvilo o ceně 120 až 160 miliard za jeden blok. To ale stát tvrdil a stále tvrdí v době, kdy není jasný model financování. Vzhledem k výše zmíněným průtahům a zvyšujícím se nákladům na stavbu bloků jako v případě jiných jaderných projektů, lze čekat částku za jeden blok násobně vyšší. V případě stavby až čtyř bloků by šlo pravděpodobně o částku ve výši bilionů, což by bylo pro ČEZ ve stávající podobě velmi těžké financovat.
S tím právě souvisí i „nepevná“ garantovaná výkupní cena, s čímž se původně nepočítalo. Podle podmínek v notifikaci má ale být při poklesu tržních cen elektřiny, tzn. když obnovitelné zdroje hodně vyrábějí a vznikají přebytky, nižší. To znamená, že když bude přebytek ve výrobě, bude nový jaderný zdroj muset snižovat výkon, aby dodával méně elektřiny.
Stavěla by plně státní společnost
V ČEZ je třicetiprocentní podíl ovládaný minoritními akcionáři, z čehož plyne, že investování do jaderných bloků je dosti nebezpečné. Pokud by riziko tak obrovské investice nesl pouze stát, byl by manévrovací prostor větší. Zatím je známo jen to, že by financování mělo proběhnout formou třicetileté půjčky od státu – mluví se o 195 miliardách korun – s po dobu výstavby nulovým úrokem pro společnosti Dukovany II a Temelín II, což jsou stoprocentní dceřiné společnosti ČEZ, které mají nové bloky stavět. Znamená to, že náklady na úroky zaplatí daňoví poplatníci. Elektrárna by pak měla měla dluh splácet z prodeje elektřiny, kterou od ní bude vykupovat státní obchodník za onu garantovanou výkupní cenu. U dalších potenciálních bloků je ale tento model pro jeho velkou nákladnost nezopakovatelný.
Dříve rovněž vládou naznačovaná možnost vykoupení podílu minoritních akcionářů s prémií po vzoru Francie už zdá se není ve hře, ačkoliv nic nelze tvrdit s jistotou. Vláda navíc minoritní investory znechutila tzv. Lex ČEZ, kdy mělo dojít ke snížení podílu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev. Vládní návrh počítal s tím, že místo současných devadesáti procent hlasů všech akcionářů mělo pro rozdělení firem stačit sedmdesát pět procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Současně by ale museli být přítomni držitelé alespoň dvou třetin základního kapitálu. To nakonec neprošlo sněmovnou.
Stále je ale také ve hře možnost, že nové bloky by opravdu stavěla plně státní společnost, a to zmíněné Dukovany II a Temelín II. Tedy za předpokladu, že by stát tyto dceřiné společnosti ČEZ vykoupil. Stávající jaderné bloky by ale do této společnosti nepatřily, zůstaly by pod ČEZ, který by zůstal v současné „polostátní“ podobě. Toto řešení má své zastánce i kritiky.
Nesmrtelný Trump. Jaké budou důsledky atentátu
ATENTÁT NA TRUMPA