Školní odklady v praxi: z rozmaru rodičů zůstává pozadu klidně i téměř třetina dětí

Vláda posvětila návrh, který má vyřešit absurdně vysoké počty odkladů povinné školní docházky. Na základní školu odchází o rok později dlouhodobě téměř čtvrtina dětí, tedy nižší desítky tisíc dětí. A to je jen průměr. V „rekordních“ krajích je to i téměř třetina. Důvody jsou přitom i podle odborníků jen v menšině racionální, z velké části jde o tlak rodičů. To má dopady na kapacity školského systému, zpoždění dětí ve studijním procesu i na trh práce.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že je v Česku zbytečně moc dětí, které do školy nastupují až v sedmi letech. Dlouhodobě jde už téměř o čtvrtinu a řeč je o ročnících, které mají kolem 100 tisíc dětí. Odklad povinné školní docházky mělo v minulém školním roce podle Českého statistického úřadu 22,3 procenta šestiletých dětí v Česku. Podle expertů by mělo jít o výjimečné opatření, které by se mohlo týkat asi dvou procent dětí. V rámci Evropské unie dosahují odklady většinou hodnot do 5 %. Podle všech ukazatelů se tak zdá, že není možné, aby k takové masivní míře odkladů docházelo z racionálních důvodů.

Dopady v návrzích reformních kroků popsala i Národní ekonomická rada vlády (NERV). „Pozdní nástupy na ZŠ zvyšují nároky na kapacity MŠ, zvyšují věk, kdy mladí lidé dokončují počáteční vzdělání ve školách a kdy vstupují na trh práce. To negativně dopadá na objem disponibilní pracovních sil, snižuje výběr daní a pojistného a prodlužuje nároky na rodičovské zázemí dětí,“ uvedl v doporučeních vládě NERV.

Mezi nejčastější důvody odkladů povinné školní docházky v Česku patří podle České školní inspekce celková nezralost, na druhém místě logopedické vady a poruchy řeči a celkový opožděný vývoj řeči. „Obecně bude za částí žádostí o odklad také snaha rodičů usnadnit dítěti začátek vzdělávání,“ uvedla inspekce. V některých případech může být podle ní za doporučením školy, aby rodiče požádali pro potomka o odklad, i snaha usnadnit si ve škole práci s dětmi, u kterých je zřejmé, že by mohly víc potřebovat individuální přístup.

Kromě výsledků vyšetření školským poradenským zařízením ovlivňují podle inspekce rozhodování o školní zralosti i podmínky v rodině, například stěhování či rozvod, nebo to, zda se děti narodily například o prázdninách. Vyplývá to podle ní z odpovědí poradenských zařízení.

Podíl sedmiletých a starších žáků z počtu nově přijatých do prvních tříd ZŠ byl v Česku ke konci loňského září nejvyšší v Olomouckém kraji, a to 28,06 procenta, a v Karlovarském kraji, kde to bylo 26,76 procenta. „Podíl u nás je vyšší, ale nemyslím, že bychom se nějak výrazně vymykali z celorepublikového trendu. Velká část odkladů je na přání rodičů, kteří se asi domnívají, že jejich děti budou mít nějakou výhodu, pokud půjdou do školy o rok později. Určitým řešením jsou přípravné ročníky, ale do nich chodí jen menší část dětí,“ řekl karlovarský krajský radní Jindřich Čermák.

Souvislost mezi odklady a sociálním složením obyvatel kraje není podle Čermáka přímá, i když se na nich také podepisuje. Velký podíl odkladů pak komplikují práci jak základním školám, které plánují výuku pro očekávaný počet dětí a pak čtvrtina z nich vůbec nenastoupí, ale také školkám, kde starší děti zůstávají a zabírají tak místo pro mladší děti, popisuje dopady množství odkladů Čermák.

Změny v posuzování odkladů by měly podle návrhu začít platit od září 2025, zavádět by se měly postupně podle věku dětí. Posunout se podle návrhu mají i zápisy do prvních tříd z dubna zpět na leden a únor. Odklad by mohly podle předkládaného návrhu dostat děti s chronickým onemocněním nebo například po úrazu, který vyžaduje dlouhodobou rehabilitaci, vyplývá z podkladů. Žádost o odklad by bylo podle návrhu potřeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa, nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by podle návrhu doporučení k odkladu dávat nemohli.

S doporučením k odkladu by podle návrhu musela poradna vydat i doporučení podpůrného opatření ke vzdělávání dítěte podle individuálního plánu. Zrušit by se měly dodatečné odklady, důvodem je nejednotnost udělování i jejich nadužívání, uvedli předkladatelé.