Ukrajinské děti půjdou k zápisu do škol až druhé v pořadí

Nedostatečně řešená integrace ukrajinských uprchlíků narazila na problém, který v Česku tradičně bují už několik let. Ukrajinské děti, zejména v Praze, vytváří další tlak na přetížené kapacity základních škol, které už dlouho trápí tzv. spádová turistika. Ředitelé nyní dostali do rukou staronový nástroj. Prezident Petr Pavel podepsal novelu, která po roční pauze opět umožní zvláštní zápis pro děti uprchlíků. V praxi to tak znamená, že nejprve proběhne zápis českých dětí či jiných cizinců, až v dalším kole pak dojde řada na děti ukrajinských uprchlíků. Rozhodnutí je na ředitelích a zřizovatelích škol. Má to umožnit i větší rozprostření ukrajinských dětí napříč školami.

Nedostatek míst ve školách je v metropoli problémem obecně, zabývají se jím radnice na okrajích města, ale i v širším centru v souvislosti s bytovou výstavbou. Nedostatečnou kapacitu školských budov řeší radnice také přístavbami stávajících budov nebo stavěním modulových objektů a dřevostaveb. Do pražských škol dojíždí často i středočeské děti, což zdaleka nevytváří tlak jen na základních školách.

Některé městské části už tak v posledních letech přikročily k radikálnějším krokům a riskovaly křížek s ministerstvem. Jako první se i proti vůli ministerstva rozhodla zakročit proti spádové turistice Praha 6. Spádová turistika označuje situaci, kdy lidé účelově mění trvalé bydliště dětí, aby získaly přístup na kvalitnější či dostupnější školu. Nově oznámila kroky i Praha 3. Radní schválili metodiku, podle které budou školy ověřovat, zda má dítě shodné trvalé bydliště se svými rodiči a zda se bydliště například nezměnilo krátce před zápisem. Cílem je, aby se do škol dostaly především děti, které na Praze 3 skutečně bydlí.

Uvedenou metodiku Praha 3 přijala právě od Prahy 6, která takzvanou spádovou turistiku rovněž dlouhodobě řeší a program pro její omezení spustila v roce 2023. Loni se díky tomu v šesté městské části podařilo snížit počet prvňáčků zhruba o 200 dětí z jiných oblastí. Prověřovat trvalé bydliště zájemců mají při přijímaní žáků podle dřívějších vyjádření i některé základní školy v Praze 8.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) tak uspěla s návrhem umožnit ředitelům a zřizovatelům škol vypsat pro děti cizinců dva termíny pro zápis do prvních tříd základních škol. Pomůže to podle ní hlavně v Praze a dalších lokalitách s vyšším počtem uprchlíků rozložit ukrajinské žáky do více škol. Nyní v některých třídách tvoří až třetinu dětí. Stejný systém fungoval v předchozích letech, kdy byla uprchlická vlna na vrcholu, v minulém roce ho vláda zrušila. Loni se tedy zvláštní zápisy pro cizince s dočasnou ochranou, tedy pro děti ukrajinských uprchlíků, konat nemohly, všechny děti se zapisovaly standardně.

„Velký příliv ukrajinských dětí do našich škol vytvořil tlak nejen na školy samotné, ale také na pedagogy, rodiče a v neposlední řadě i samotné žáky. Pražské školy, kde se soustředila většina uprchlíků, byly situací obzvláště zatíženy. V mnoha případech je koncentrace ukrajinských dětí ve třídách natolik vysoká, že se prakticky znemožňuje efektivní integrace. Namísto vzájemného obohacení vznikají bariéry – jazykové, kulturní i sociální,“ uvedla k návrhu poslankyně Zajíčková s tím, že oddělené zápisy poskytnou školám více času na lepší organizaci tříd, podporu pedagogů a kvalitnější přípravu na příchod nových žáků.

Běžné zápisy do 1. třídy se konají v dubnu. Možnost zvláštních zápisů v období od 1. června do 15. července označovali jeho kritici za diskriminační a pro školy administrativně náročnou. Proti úpravě se postavilo rovněž ministerstvo vnitra, podle něhož by to mohlo vést k vytváření segregovaných tříd. Pro zrušení možnosti zvláštních zápisů se vyslovilo také 34 ze 75 přítomných senátorů při lednovém hlasování v Senátu. Proti návratu dvojích zápisů se vyslovil také veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Změnu považuje za neopodstatněnou a škodlivou.

Ten se nakonec neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav novely o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí, po uplynutí zákonné lhůty ji tak dostal k podpisu na stůl prezident Petr Pavel. Její součástí tak zůstanou zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství. Senát ale přijal doprovodné usnesení, v němž doporučil vládě, aby se do budoucna od zvláštních zápisů ustoupilo. Současně vyzval, aby k nim i v letošním školním roce přistupovalo pouze ve zcela výjimečných případech, a ne plošně.

Ministerstvo školství by mělo aktuální doporučení Senátu školám pomoci zavést do praxe prostřednictvím metodických pokynů. Ombudsman to podporuje a apeluje na ředitele škol, aby možnost zvláštních zápisů pokud možno nevyužívali. „Návratem zvláštních zápisů jsem znepokojen a vnímám jej jako krok zpět v integraci ukrajinských dětí, která se českému školství dosud velmi úspěšně dařila,“ uvedl ombudsman.

Dětí ukrajinských uprchlíků v českých mateřských, základních a středních školách meziročně přibylo. K 30. září jich v nich bylo 53 246, aktuálně tvoří podle informací ministerstva školství 2,8 procenta ze všech dětí a žáků. Podle úřadu se počet žáků ukrajinských uprchlíků zvýšil zejména na středních a základních školách, naopak jich ubylo v přípravných třídách základních škol či konzervatořích.