Čína jako ostříž. Učí se z ruských chyb na Ukrajině

Válka na Ukrajině je pro Čínu „zkušební“ válka, která Pekingu dává šanci poučit se z úspěchů i neúspěchů obou stran konfliktu. Píše o tom list New York Times, který prozkoumal téměř stovku čínských výzkumných prací a článků v médiích, ve kterých se píše o hodnocení války od čínských vojenských analytiků.

Ukrajina nabídla „nové chápání možné budoucí světové války“, napsal v lednu v novinách Guangming Daily generálmajor Meng Siang-čching, profesor na Univerzitě národní obrany v Pekingu. Dodal, že ruská strategie jaderného odstrašování sehrála důležitou roli v tom, že se NATO pod vedením Spojených států neodvážilo přímo vstoupit do války.

Představitelé Pentagonu uvedli, že znepokojivá ruská invaze na Ukrajině slouží Číně jako důrazné varování před riskantním rozpoutáním války o Tchaj-wan, který leží asi 160 kilometrů od jejího pobřeží. Ruské síly se potýkaly s nedostatkem zbraní a munice a selháním zpravodajských služeb, což vedlo k zastavení postupu a velkým ztrátám na životech vojáků.

Někteří čínští analytici se zamysleli i nad tím, proč Rusko nepostupuje tak, jak by si představovalo. „Nedostatky, které byly odhaleny v logistice a zásobování ruské armády, by pro nás měly být předmětem zájmu,“ uvádí se v článku v časopise vydávaném čínskou agenturou pro rozvoj hlavních vojenských technologií. Dále se v něm píše, že se Čína musí připravit na podobné výzvy, pokud bude „uvažovat o budoucím obsazení ostrovů“, což podle New York Times vypadá jako nepřímá narážka právě na obsazení Tchaj-wanu.

V konečném důsledku však studium ruských chyb může posílit přesvědčení Číny, že by v případném konfliktu mohla zvítězit, uvedli zahraniční odborníci, kteří analyzují Lidovou osvobozeneckou armádu. Čínský oficiální vojenský rozpočet ve výši 225 miliard dolarů je téměř třikrát vyšší než ten ruský a rozsáhlé výrobní a technologické kapacity Číny znamenají, že může vyrábět spoustu pokročilých bezpilotních letounů a dalších zbraní, které ruským silám chybí.

„Budou se snažit tyto poznatky promítnout do svého výcviku, vzdělávání důstojníků a doktríny, která právě prochází revizí," řekl Joel Wuthnow, vedoucí výzkumný pracovník Národní obranné univerzity ve Washingtonu, který se zabývá tím, jak se čínská armáda může poučit z války na Ukrajině.

Čína nevedla žádnou velkou válku už 40 let, a to od doby, kdy Teng Siao-pching poslal své jednotky do sousedního Vietnamu. Válka na Ukrajině je pro Čínu obzvláště významná, protože jde o nepřímý souboj, v němž proti sobě stojí Rusko, blízký partner Pekingu, a Spojené státy a jejich spojenci podporující ukrajinské síly.

Čína má k této válce „blízko způsobem, který neplatil pro válku v Iráku nebo dokonce v Afghánistánu,“ řekl Lyle J. Goldstein, expert washingtonského think tanku Defense Priorities, který studuje čínské nahlížení na válku na Ukrajině. „Vidí se potenciálně na místě Ruska, které víceméně válčí proti Americe,“ dodává.

Někteří čínští odborníci uvedli, že potíže Ruska se shromážděním dostatečného počtu pěších jednotek naznačují, že Čína potřebuje udržet své pozemní síly silné a početné, i když rozšiřuje ty námořní a letecké. Zkušenosti Ruska ukázaly, že „velmoc musí udržovat pozemní síly v přiměřeném rozsahu, jinak ztratí svou výhodu na bojišti,“ napsal Wu Dahui, bývalý vojenský výzkumník, který nyní působí na univerzitě Čching-chua v Pekingu.