EU odmítá Trumpův plán na přesídlení obyvatel Pásma Gazy, uvedla Kallasová

Obyvatelé palestinského Pásma Gazy nemohou být přesouváni silou a jakékoli zabavení půdy by bylo podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové nelegální. Kallasová to uvedla v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem. Americký prezident Donald Trump před pár dny navrhl, že Spojené státy převezmou kontrolu nad Pásmem Gazy a budou ho vlastnit, přičemž tamní palestinské obyvatelstvo bude přesídleno do okolních zemí.

„Evropská unie podporuje dvoustátní řešení. Je jasné, že Izraelci mají obavu o svou bezpečnost, ale bez toho, že by byla respektována práva Palestinců, nebude v bezpečí ani Izrael,“ uvedla Kallasová. Zdůraznila, že Trumpův nápad na přestěhování obyvatel Pásma Gazy odmítli i regionální vůdci.

V Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, nyní platí příměří. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale nyní pohrozil obnovením bojů až do úplné porážky Hamásu, pokud palestinské hnutí do sobotního poledne nepropustí izraelská rukojmí.

„Příměří je jedna věc, nyní je ale třeba zajistit udržitelný mír,“ uvedla unijní představitelka. Velkou otázkou podle ní je zejména budoucí správa Pásma Gazy za situace, kdy Izrael zakázal působení agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) na izraelském území. „Tlačím na to, aby Evropa byla u jednacího stolu, jsme největším podporovatele UNRWA a rovněž i palestinské samosprávy,“ dodala s tím, že zásadní je, že se z Pásma Gazy „už nikdy nesmí stát útočiště teroristů“. Nyní je podle Kallasové potřeba zajistit, aby se k lidem v Pásmu Gazy dostala potřebná pomoc a byly opět zajištěny nezbytné služby a EU se na tom chce podílet.

Americký prezident rovněž po svém nástupu do funkce rozhodl o rozpuštění agentury pro mezinárodní rozvoj USAID, která je přitom zásadní pro humanitární pomoc v řadě zemí světa. Evropská unie nebude podle Kallasové „automaticky zaplňovat prázdné místo“, které po ukončení americké podpory vzniklo. Zaprvé potřebné finance EU nemá a zadruhé, jak vyplývá ze současných statistik, již velkému množství organizací přispívá. „Když se podíváte na rozpočty organizací, které nás žádají o pomoc, tak už dostávají množství financí od EU, jen to nikdo neví. Možná teď nastala příležitost, jak upozornit více na to, kam proudí evropská pomoc,“ uvedla šéfka unijní diplomacie.

Jako příklad zmínila právě agenturu OSN pro palestinské uprchlíky, jejímž je Evropská unie největším dárcem. „Jsme terčem kritiky, že nepomáháme dost Palestincům, přitom to tak není,“ prohlásila Kallasová. Evropská unie by se nyní měla podívat na to, kde jsou „její strategické zájmy“, a podle toho vyhodnotit, kam bude posílat svou pomoc. „Musíme být ale viditelnější, aby to dané země věděly i aby to věděli naši vlastní občané. Ukázat, že jsme předvídatelným a spolehlivým partnerem ve světě,“ uzavřela.