Stomiliardový úvěr od EU. Ministerstvo dopravy má zájem o „zelenou tranzici“
ÚVĚR OD EU
Ministerstvo dopravy by v rámci půjčky od Evropské unie chtělo získat částku 98,5 miliardy korun. Z té by měly být mimo jiné financovány projekty na železnici přispívající k „zelené tranzici“. Ta má zařídit energetickou transformaci a přechod na zelené zdroje. Investice představuje prvotní zájem, konkrétní podmínky úvěru jsou ještě v jednaní, uvedl pro Echo24 mluvčí ministerstva František Jemelka.
Česko projeví předběžný zájem o půjčku od Evropské komise (EK) v minimální výši 2,9 miliardy eur (zhruba 68 miliard korun). Může být ale v závislosti na definitivně stanovených podmínkách Evropskou unií navýšena až na 11 miliard eur (asi 260 miliard korun). Minulý týden to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet kromě půjčky z evropského Nástroje pro oživení a odolnost probral také aktualizaci Národního plánu obnovy.
Peníze jsou určeny mimo jiné na transformaci energetiky a úplné odstřihnutí se od ruské ropy a plynu (psali jsme o tom zde). Prostředky jsou tedy určené například na stavbu solárních nebo větrných elektráren, budování alternativních plynovodů a ropovodů, zateplování domů, kotlíkové dotace a podobně. Značnou část hodlá vláda podle slov premiéra Petra Fialy investovat do železnic.
Mluvčí MD František Jemelka deníku Echo24 řekl, že indikovaná částka pro dopravu činní 98,5 miliard korun. „Jde o částku, ze které by měly být financovány projekty na železnici přispívající k zelené tranzici,“ řekl Jemelka. „Jedná se zejména o revitalizaci a modernizaci elektrizovaných tratí, elektrizaci nových tratí a sjednocení napájecí soustavy. Významná je i částka na zavádění evropského zabezpečovacího zařízení jednotného celoevropského zabezpečovacího systému ETCS,“ dodal mluvčí s tím, že v neposlední řadě se zvažuje i možnost financování železničních kolejových vozidel.
Jemelka zároveň zdůraznil, že se jedná o vyjádření prvotního zájmu. „Nyní budou probíhat jednání o konkrétních podmínkách úvěru. Ministerstvo dopravy pro uvedené projekty zjišťuje informace i jiných zdrojích financování tak, aby byla následně vybrána ta nejvhodnější varianta,“ vysvětlil Jemelka.
Členské státy musejí případnou žádost o půjčku předkládat právě současně se žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. ČR by z něj měla ve formě grantů získat 179 miliard korun.
Úvěr od Evropské komise je výhodný, protože komise nabízí v porovnání s jinými variantami úvěrů velmi nízký úrok. Přesná výše úroku, za který si Česko peníze půjčí, bude dán průměrem všech emisí dluhopisů, jež Evropská komise uskuteční v předcházejícím pololetí. Úvěr by měl být nastaven na splatnost do třiceti let s tím, že prvních deset let Česko nezaplatí nic. Součástí podmínek však je i to, že česká vláda musí s Evropskou komisí dohodnout, na jaké projekty přesně budou peníze směřovat. Tento proces nyní probíhá.
Vládní zmocněnec pro odolnost a modernizaci ekonomiky Tomáš Hruda měl do konce listopadu zpracovat analýzu, po které kabinet rozhodne o podpořených projektech a výši půjčky. Vláda podle dřívějšího vyjádření mluvčí ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka, Veroniky Lukášové plánuje peníze využít na investice především do energetické bezpečnosti, jako je například úprava Transalpinského ropovodu (TAL) nebo výstavba česko-polského plynovodu Stork 2. Právě Bek byl vládou pověřen, aby o úvěr předběžně požádal. Dále by měly finance jít na energetické úspory, kupříkladu na renovace veřejných budov či na investice do energetické infrastruktury s ohledem například na posílení distribuční sítě. Velkou část by mohly tvořit investice do železniční infrastruktury.
