Favoritem prezidentských voleb je Pellegrini, Ficovi by se plně nepodřídil, říká slovenský politolog

Slovensko se chystá v krátkém čase na další klíčové volby, tentokrát ty prezidentské. Šéf parlamentu Peter Pellegrini v pondělí oznámil, že se první kolo bude konat 23. března, případné druhé kolo o dva týdny později 6. dubna. Favoritem je právě Pellegrini, který 19. ledna definitivně oznámí, jestli bude kandidovat. Jeho hlavním protivníkem bude nejspíš bývalý ministr zahraničí Ivan Korčok.

Mandát nynější prezidentky Zuzany Čaputové končí 15. června. Sama Čaputová už uvedla, že znovu kandidovat nebude. Její nástupce tak bude znám nejpozději 6. dubna, kdy dojde k případnému druhému kolu. Tedy alespoň pokud některý z kandidátů nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů, nikoliv nadpoloviční většinu zúčastněných voličů.

Kandidaturu na prezidenta už oznámili například exministři zahraničních věcí Ivan Korčok a Ján Kubiš. Favoritem je nicméně podle dostupných informací šéf Národní rady Slovenské republiky Peter Pellegrini ze strany Hlas-SD, která v současnosti tvoří vládní koalici se stranou Směr-SD premiéra Roberta Fica a také se Slovenskou národní stranou (SNS).

Pellegrini, který v pondělí vyhlásil termín voleb, dosud definitivně nepotvrdil, zda bude kandidovat. Podle svých slov nicméně rozhodnutí už přijal a plánuje ho oficiálně oznámit 19. ledna v Bánské Bystrici. Oznámení bude předcházet jednání předsednictva Hlasu. Z prosincového průzkumu agentury SANEP pro televizi TA3 vyplývá, že by Pellegrini získal v prvním kole přímé volby hlavy státu 43,9 procenta hlasů, zatímco jeho největší soupeř Ivan Korčok by získal 32,3 procenta hlasů. Předseda parlamentu by ovládl i druhé kolo voleb, kterého by se zúčastnilo už pouze 42 procent voličů. Pellegrini by v něm získal 58 procent hlasů a Korčok 42 procent hlasů.

Směr může vstřebat Hlas, říká politolog

Podle slovenského politologa Radoslava Štefančíka z Ekonomické univerzity v Bratislavě nicméně není zdaleka jasné, že volby vyhraje Pellegrini, pokud bude vůbec kandidovat. „Šanci porazit ho má určitě Ivan Korčok. Nakonec Andrej Kiska i Zuzana Čaputová vyhráli, protože je podpořili voliči středových a konzervativních stran. Umím si představit, že tato část společnosti je i nadále tak silná, že se dokáže opět zmobilizovat a porazit kandidáta Hlasu a Směru,“ řekl pro Echo24 Štefančík.

Jaká by byla spolupráce mezi Pellegrinim, který je bývalým členem Směru, v pozici prezidenta a premiérem Ficem, je podle Štefančíka těžké předpovídat. „Nemyslím si ale, že by byl Peter Pellegrini v podřízené pozici. Tím, že založil vlastní politickou stranu, ukázal, že se chce politicky profilovat nezávisle na Ficovi. Určitě by se ale vládní koalici pracovalo pohodlněji, kdyby měli v prezidentském paláci svého bývalého kolegu a ne někoho, kdo stojí hodnotově na opačné straně,“ míní politolog.

Pokud by Pellegrini kandidoval a navíc ještě zvítězil, bude zajímavý vývoj i uvnitř vládní koalice. O kandidatuře totiž hovoří i šéf SNS Andrej Danko, který zároveň už na svého koaličního partnera zaútočil. Varoval ho před prohrou v prezidentských volbách, pokud se nedohodne na podpoře se SNS. Strana podporu podmiňuje tím, že by po zvolení Pellegriniho prezidentem získala od Hlasu ministerstvo hospodářství, informuje server sme.sk. Danko se snaží Hlas dotlačit k tomuto výměnnému obchodu právě tím, že jinak bude kandidovat buď sám nebo podpoří exministra spravedlnosti Štefana Harabina.

Podle Radoslava Štefančíka je ještě další otázka – jak dopadne samotná strana Hlas, pokud Pellegrini vyhraje. „Umím si představit, že Směr nakonec Hlas pohltí a strana tak zanikne. Koneckonců, vládnutí se Směrem doteď zlikvidovalo každou politickou stranu. Takže nevidím důvod, proč by to se stranou Hlas mělo být jinak,“ řekl redakci Štefančík s tím, že Hlas vznikl proto, aby mohla část politiků v čele s Pellegrinim uniknout z potápějící se lodě.

„Jenže Robert Fico tu loď postavil znovu, takže všichni dnešní či bývalí členové Směru mohou působit ve veřejných funkcích i nadále. Tím definitivně zanikl důvod pro další existenci Hlasu,“ dodal politolog.