Nově už spoří na důchod na sto tisíc Čechů. ČNB nabízí „manuál“ pro nezkušené investory

Novinka v důchodovém spoření se za rok fungování blíží ke sto tisíci klientům. Tzv. dlouhodobý investiční produkt se tak řadí prakticky na podobná čísla, jaká v prvním roce dokázal oslovit třetí pilíř při startu doplňkového penzijního spoření. U podobných produktů pak podle analytiků často platí, že největší zájem vypukne právě ke konci roku. Ruku v ruce s tím však jde varování, aby si lidé dávali velmi záležet, komu z desítek společností své peníze svěří. I zdánlivě malý detail je totiž může v dlouhodobém měřítku připravit o spoustu peněz.

Do dlouhodobého investičního produktu (DIP) vložilo peníze za devět měsíců jeho nabízení přes 80 tisíc lidí. Stát rozšířil možnosti, kterými si Češi mohou spořit na stáří, o tzv. DIP od začátku roku. Tento model zahrnuje finanční produkty, které umožňují vytváření úspor na stáří. Zároveň rozšiřuje příležitosti, do kterých lze investovat s nárokem na daňové úlevy, a přináší možnost jednotlivé produkty kombinovat. Ze základu daně je možné každý rok odečíst až 48 000 korun za předpokladu, že produkt bude jeho majitel využívat aspoň deset let a majetek, včetně výnosů, z něj nevybere před dosažením 60 let. Na DIP, podobně jako na životní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření, může také přispívat zaměstnavatel, a to až do 50 000 Kč ročně v součtu všech tří produktů.

Od počátku roku násobně narostl počet poskytovatelů DIP na několik desítek a i oficiální místa varují před tím, aby lidé dobře zvažovali, za jakých podmínek své peníze ke spoření svěří. Česká národní banka varovala, že i v případě státem nastaveného produktu existuje řada skrytých úskalí. A tak často to, co může vypadat jako výhodná nabídka, skončí zbytečně vysokými náklady a poplatky, které střadatele nakonec zbytečně připraví o část naspořených peněz.

Pro zájemce o nové spoření, kteří v investování nejsou zběhlí, pak ČNB připravila přehled základních informací o poplatcích a nákladech spojených s investováním a přidala i důrazné varování, které se výslovně týká právě i novinky v důchodovém spoření.

„Před uzavřením smlouvy o investičním produktu věnujte náležitou pozornost nákladům a poplatkům, které jsou se zamýšlenou konkrétní investicí spojeny, a zvažte, zda na trhu neexistují výhodnější varianty,“ uvádí na svém webu ČNB. Zvláštní pozornost pak věnuje takzvanému předplácení poplatků, tedy praxi, kdy je možné podle zamýšleného plánu spoření na desítky let uhradit část poplatků předem.

To však často vede k negativním důsledkům: snížení celkového výnosu, zkrácení doby spoření, kdy se místo investování peněz první vklady využívají právě k umoření poplatků či zbytečný závazek, z kterého pak již nelze vystoupit. „Tyto předem účtované poplatky mohou výrazně ovlivnit celkovou návratnost vaší investice. Je proto důležité pečlivě zvážit a pochopit jejich dopad na vaši investici,“ upozorňuje ČNB.

„Obecně platí, že pokud je poplatek hrazen předem – ,předplacen‘ – bývá celkový výnos dlouhodobého pravidelného investování nižší, než pokud je stejně vysoký poplatek rozdělen a hrazen postupně. I pokud je předplacený poplatek v souhrnu nižší než průběžný, nemusí tato sleva kompenzovat snížení celkového výnosu vaší investice. To může být významné zejména u dlouhodobých investic, jako je Dlouhodobý investiční produkt,“ stojí na webu ČNB.

Podle říjnového průzkumu agentury STEM/MARK pak doposud dvě třetiny české populace neví, co to dlouhodobý investiční produkt je. Zatímco alespoň v nějaké míře či způsobu se podle průzkumu na důchod finančně připravuje 63 procent lidí, 40 procent z nich využívá penzijní spoření, 36 procent ‚staré‘ penzijní připojištění, 43 procent spořicí účet, 21 procent stavební spoření a 19 procent běžný bankovní účet. Jen 14 procent lidí investuje do akcií, čtyři procenta do dluhopisů a 11 procent do takzvaných ETF fondů (fondů obchodovaných na burze).

Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, za první tři čtvrtletí letošního roku klesl o 194 000 na 4,030 milionu. V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo koncem září 2,108 milionu lidí. To bylo o 328 000 méně než na konci loňského roku. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, mělo 1,922 milionu lidí. V jeho účastnických fondech počet lidí letos stoupl o 135 000.