Povinné spoření na důchod: část z výplaty by mohl strhnout zaměstnavatel
SPOŘENÍ NA DŮCHOD
Otázku, zda vůbec a kolik peněz si ukládat v rámci penzijního spoření, si pokládá mnoho Čechů. Tuzemské penzijní fondy mají ve srovnání s jinými státy jedny z nejnižších výnosů, poplatky za jejich správu naopak máme vysoké, často jsou proto označované za příliš konzervativní a nevýhodný investiční nástroj. V rámci důchodové reformy se nyní vláda snaží přijít s různými úpravami. A existuje i myšlenka zřídit státní penzijní fond, o němž se zmiňuje i programové prohlášení vlády. Přispívání do státního penzijního fondu by fungovalo automaticky, po uzavření pracovní smlouvy by zaměstnavatel strhával svým zaměstnancům pravidelně částku rovnou ze mzdy, navrhují Starostové.
„Naše představa je nabídnout uzavření tohoto spoření automaticky při uzavření pracovní smlouvy. Mělo by to být dobrovolné, tedy bylo by možné jak změnit částku tak i zcela vystoupit,“ řekl redakci Echo24 člen důchodové komise a poslanec za STAN Viktor Vojtko. Mělo by přitom jít minimálně o částku pět procent ze mzdy.
Co se týče investiční strategie fondu, je podle Vojtka ještě na detailnější odbornou poradu. „Nicméně chtěli bychom minimalizovat náklady na správu při využití konzervativní investiční strategie. To by mělo mimo jiné posílit konkurenci na trhu penzijních společností. Dokážeme si představit i využít prostředky takového fondu na některé strategické investice státu s garantovaným výnosem,“ říká Vojtko.
Pro vznik státního neboli veřejnoprávního fondu jsou i vládní Piráti, kteří tvrdí, že by fond měl porážet inflaci a zároveň by se mělo jednat o bezpečnou variantu pro konzervativní investory. Také člen důchodové komise a místopředseda rozpočtového výboru za TOP 09 Miloš Nový tvrdí, že fond by měl lidem zajišťovat, že neprodělají.
„Viděl bych to jako povinné spoření s tím, že by fond garantoval jen zhodnocení o inflaci. Do soukromých penzijních fondů ať jde ten, kdo chce riskovat, může přitom získat i víc, než činí inflace,“ řekl Hospodářským novinám.
„Zhodnocení o víc než inflaci by měly dlouhodobě dosahovat při lepším nastavením všechny penzijní fondy, jako je to běžné v zahraničí. Nemělo by to ale být zaručené, to dlouhodobě zhoršuje jejich hospodaření,“ sdělil k tomu deníku Echo24 Vojtko.
Se vznikem státního penzijního fondu sice počítá i programové prohlášení vlády, žádný konkrétní návrh však zatím neexistuje, jak potvrzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, kteří mají v rukou lidovci. Jeho šéf Marian Jurečka však již dříve řekl, že by si existenci státního fondu dokázal představit.
Investování i do akcií
Pokud jde o další možné změny, resort financí zase navrhuje jako alternativu ke státem podporovaným penzijním fondům vytvořit tzv. dlouhodobý investiční produkt (DPI).
„V současnosti stát jako produkty zabezpečení na stáří daňově podporuje jen životní pojištění a produkty III. penzijního pilíře (účastnické a transformované penzijní fondy). Návrh zákona zavádí tzv. dlouhodobý investiční produkt jako další daňově podporovanou formu zabezpečení na stáří. Daňová podpora má být obdobná jako u životního pojištění a produktů III. penzijního pilíře (účet trval alespoň 10 let, dříve jen 5 let, a majetek z něj včetně výnosů nebyl vyveden před dosažením 60 let věku),“ uvádí se k tomu na stránkách ministerstva financí.
Finanční produkt by měl umožnit i rizikovější investice s možností vyššího zhodnocení. Investovat by tak bylo možné do akcií, dluhopisů či do podílů v investičních fondech. Investoři by měli stejně jako u některých jiných daňově podporovaných produktů možnost odečíst si vlastní příspěvky od základu daně. Stejně tak by existovaly výhody na straně zaměstnavatelů.
Podle nedávného průzkumu České spořitelny vzrostl počet spořících Čechů za poslední rok o třetinu a zvýšil se i počet lidí, kteří investují. Z hlediska struktury finančních aktiv českých domácností však stále dominuje hotovost a vklady na běžných a spořících účtech, které se na celkových aktivech podílejí ze 46 procent. V akciích, investičních fondech či podílech ve firmách mají české domácnosti 40 procent finančních aktiv. Pojištění a penzijní fondy tvoří desetinu z celku.