Policisté si říkají o víc peněz, vadí jim, že se investuje jen do vojáků. Rakušan nabízí 4 tisíce

Odborové organizace zastupující především policisty sílí ve svém tlaku na vládu. Požadují navýšení rozpočtu na platy, které podle nich dlouhodobě zaostávají za odměňováním vojáků. Poukazují přitom na personální krizi a varují před rozpadem vnitřní bezpečnosti, obzvláště v porovnání s navyšováním výdajů na obranu, řeč je o  „personálním krachu“. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom jejich výtky částečně sdílí a plánuje navrhnout zvýšení platů i náborových příspěvků. Otázkou však zůstává, kde na to vzít v už tak deficitním rozpočtu.

„Bez kvalitně fungující policie, hasičů, vězeňské služby a dalších složek je i armáda v nevýhodné situaci – protože bezpečnost státu je komplexní systém, kde musí všechny složky spolupracovat,“ uvedl Nezávislý odborový svaz Policie ČR (NOS PČR) ve svém prohlášení. Zatímco Armáda ČR má pro letošní rok výrazně navýšený rozpočet a těží z novely zákona o vojácích z povolání, ostatní složky prý zůstávají opomíjeny. Podle odborů hrozí, že „už brzy nebudeme mít dostatek příslušníků, kteří se starají o naši každodenní bezpečnost“.

Analýza: armáda vítězí v konkurenci o lidi

Napětí mezi bezpečnostními sbory ještě posílila odborová analýza porovnávající odměňování u Policie ČR, Hasičského záchranného sboru a Armády ČR. Také podle mluvčí ministerstva vnitra Hany Malé z ní jasně vyplývá, že „vojáci z povolání mají lepší finanční ohodnocení než příslušníci bezpečnostních sborů MV“. Zatímco nástupní plat vojáka činí bez příplatků 38 810 korun, policista začíná na 31 570 korunách. Rozdíl je tedy více než 7 000 korun měsíčně.

Ministerstvo vnitra proto vládě navrhuje zvýšit platové ohodnocení policistů a hasičů v průměru o 4 000 korun měsíčně, a to formou odměn a stabilizačních příspěvků, aby navýšení nemělo dopad do systému výsluh. „V případě policistů také chceme navýšit náborový příspěvek pro všechny nově nastupující policisty na 150 tisíc korun. U hasičů navrhujeme nově příspěvek ve výši 75 tisíc korun,“ doplnila Malá. Od ledna už sice příslušníkům stoupl plat o 1 500 korun a přibyl i stabilizační příspěvek 1 000 korun, podle odborářů to však nestačí.

Rakušan: Nerovná soutěž o uchazeče

Rakušan ve sněmovně i v Senátu upozorňuje, že novela zákona o vojácích z povolání vytvořila „konkurenční výhodu při náboru do armády.“ Armáda může uchazečům nabídnout nejen vyšší plat, ale i náborový příspěvek až 1 milion korun, stabilizační příspěvek, příspěvek na bydlení či službu v zahraničí. „A mezi těmi profesemi si samozřejmě konkurujeme. A je potřeba, aby ta konkurence byla rovná,“ řekl ministr. Dodal, že vláda musí stejně zodpovědně přistupovat jak k vnější, tak k vnitřní bezpečnosti.

V dlouhodobém horizontu by Rakušan podpořil i určitou formu „jistoty financování“ pro všechny bezpečnostní složky – podobně jako má armáda své procento vůči HDP. „Neříkám ve stejných procentech, to je nemyslitelné, ale takovou jistotu bych podpořil,“ uvedl.

Odbory chtějí víc – a hned

Policisté a další příslušníci ovšem volají po okamžitém zásahu. Podle NOS PČR je situace alarmující a pokud se nezačne jednat, může dojít ke kolapsu systému. „Je třeba okamžitě najít zdroje na zvýšení platů a stabilizaci personálu – než bude pozdě!“ varuje odborový svaz. Podle jeho zástupců chybí u policie přes 5 800 lidí, u vězeňské služby je situace „kritická“.

Na základě zpracovaných podkladů by jen Policie ČR a hasiči potřebovali navíc přibližně 1,3 miliardy korun, aby se předešlo rapidnímu zvýhodnění armády. Vzhledem k tomu, že resort vnitra spravuje pouze část bezpečnostních složek, NOS PČR požádal i ostatní sbory o předání dat pro komplexní porovnání. Výsledky vládní analýzy mají být hotovy a předloženy do konce března.

Problém výsluh: drahý, ale výbušný

Součástí širší debaty je i budoucnost systému výsluh – tedy rent, které pobírají příslušníci po odchodu ze služby. Dnes mají nárok už po 15 letech služby, což kritici považují za neudržitelné. Jen v roce 2022 stát vyplatil bývalým příslušníkům ozbrojených složek přes 12 miliard korun. Někteří navrhují posun hranice pro výsluhy na 20 nebo i 25 let.

Zatímco část odborových organizací je otevřená revizi, NOS PČR se důrazně staví proti. „Zcela odmítáme jakékoliv zásahy do systému výsluh… Mohly by ohrozit stabilitu sborů a vnitřní bezpečnost,“ varuje. Ministerstvo vnitra přitom změny aktuálně nepřipravuje, i když připouští, že téma se pravděpodobně znovu otevře při jednáních s odbory.

Rozpočtové limity: kdo půjde na řadu?

Problémem zůstává, kde vzít potřebné prostředky. Ministerstvo obrany může čerpat z navýšeného rozpočtu na obranu, zatímco financování ostatních sborů se musí řešit z jiných kapitol. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připouští, že systém výsluh je problematický, ale zároveň upozorňuje na rozpočtová omezení. „Debata nás čeká a bude jedno, o jakou vládu půjde,“ řekl.

Podle aktuálních údajů pracuje ve státním sektoru téměř 489 tisíc lidí, z toho více než 68 tisíc tvoří příslušníci ozbrojených sil. Letos půjde na platy státních zaměstnanců 286,8 miliardy korun, o 20 miliard více než loni. Každé další navýšení tak bude muset být pečlivě zvažováno – i vzhledem k tlaku na konsolidaci veřejných financí.