„Nevzdávám to.“ Pekarová chce využít verdikt Ústavního soudu ke změně pravidel ve sněmovně

Je to takový evergreen – změna jednacího řádu sněmovny. Jedna strana si stěžuje, že nemůže vládnout, druhá, že ji vláda zadupává. Ústavní soud (ÚS) navíc při nedávném zrušení zákona Lex Babiš II zákonodárce vyzval, aby poměry v dolní komoře zklidnili, a pokud možno i změnili. Úprava pravidel hry je přitom na stole už několik let, kromě řečnění u pultíku by mohla zasáhnout i takzvané legislativní přílepky. Poslanci vlády Petra Fialy se ale necelý rok před volbami začínají tvářit, že jednací řád ani tentokrát už změn nedozná, i když šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová by si stále přála opak.

Vzkaz poslancům, ať něco s jednacím řádem udělají, je vedlejším produktem nálezu ÚS, který konstatoval, že Lex Babiš II o střetu zájmů vznikl jako nelegální přílepek. Dveře se tak politikům otevřely trochu mimoděk. Předseda soudu Josef Baxa novinářům sdělil, že soudní verdikt by měl být především návodem pro zlepšení legislativního procesu.

„Považovali jsme praxi Poslanecké sněmovny z hlediska používání jednacího řádu za velmi alarmující. Zákony musí být přijímány způsobem, který respektuje principy právního státu. Pokud důvěra v proces schvalování zákonů klesá, klesá i důvěra v právo samotné,“ vysvětlil Baxa. Podle něj nejde o to, že by opozice vyhrála a koalice prohrála, ale o nutnost nastavit pravidla, která budou férová pro všechny.

Advokát Tomáš Nahodil upozornil, že rozhodnutí Ústavního soudu poukazuje na problematiku absence jasných pravidel. „ÚS poslance vyzval, aby novelizovali svůj jednací řád, protože tam, kde kvůli absenci výslovné úpravy nepodává jednoznačné odpovědi, musí logicky nastoupit zásah a výklad ÚS,“ uvedl Nahodil. Zároveň poukázal na to, že přísnost poslanců vůči určitým procesům je nevyvážená, protože jiné porušování pravidel přehlížejí.

Sněmovní kolorit

Napětí mezi vládními a opozičními poslanci je patrné na prakticky každé schůzi. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš například svým návrhem na projednání psychického stavu premiéra Petra Fialy (ODS) nedávno zablokoval jednání na více než dvě hodiny. Jeho výroky vyvolaly ostrou reakci vládní koalice, jejíž členové několikrát opustili jednací sál, což vedlo k přerušení schůze na 25 minut.

I proto předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová dlouhodobě volá po změně. „S ohledem na nálezy Ústavního soudu je podle mého názoru potřeba jednoznačně stanovit pravidla tak, aby sněmovna fungovala efektivněji. Jsem připravena na změnách jednacího řádu intenzivně pracovat a nevzdávám to. Byla bych ráda, kdyby opozice zvolila konstruktivní přístup,“ uvedla pro Echo24.

Hnutí ANO podle ní ale funguje pasivně a vůbec se k žádoucím změnám nevyjádřilo. „Což je o to překvapivější, že bývalý premiér Babiš během svého vládního angažmá sám kritizoval jeho nedostatky. Třeba se to teď i s ohledem na nálezy ÚS změní,“ dodala.

Koaliční návrhy na reformu jednacího řádu jsou staré několik let. Za jejich přípravu odpovídal místopředseda dolní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL). Navrhuje omezit přednostní práva předsedů stran, zkrátit délku jejich projevů a zároveň prodloužit dobu projednávání zákonů ve třetím čtení, která je nyní omezena pouze na středu a pátek do 14 hodin. Bartošek připomněl, že podobné návrhy v minulosti předkládal i poslanec Radek Vondráček z hnutí ANO, které nyní podle něj změny odmítá.

„Návrh mám již delší dobu připravený. (...) Vzhledem k tomu, kolik zákonů chce vláda ještě prosadit a jak intenzivně opozice naši práci blokuje, se obávám, že ke změně jednacího řádu by do konce volebního období nemuselo dojít,“ svěřil se Bartošek.

Budoucnost změn nevidí optimisticky ani šéf pirátských poslanců Jakub Michálek, který po nich dříve volal. „Apel Ústavního soudu nemá na politické kluby žádný zásadní vliv. O změnách se bude diskutovat, ale neočekávám, že se něco zásadního prosadí,“ řekl.

Zastání by navrhovatelé mohli najít ale alespoň u hnutí STAN, které vloni navrhlo přísnější omezení pro vystoupení poslanců s přednostním právem. Podle předsedy klubu STAN Josefa Cogana by řečníci mohli vystupovat maximálně třikrát po 15 minutách. „Nadměrné zdržování jednání vede ke znehodnocení práce sněmovny a k poškození její pověsti v očích veřejnosti,“ uvedl Cogan.

Opozice změny odmítá?

Opoziční politici snahu o změnu jednacího řádu nemají nutně jako prioritu. „My jsme o změně jednacího řádu připraveni jednat dlouhodobě. Všechno je otevřené a k debatě,“ hlásí šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

Místopředseda sněmovny Karel Havlíček ale upozorňuje, že změny nemusí být samospásné. „Silná koalice se nevymlouvá, ale hledá chyby u sebe. My jsme dokázali řídit sněmovnu i bez změny jednacího řádu,“ prohlásil Karel Havlíček (ANO). Dodal, že problémy sněmovny nejsou v systému, ale v neschopnosti vládní většiny. „Mají pohodlnou většinu, tak ať ukáží, že umí vládnout,“ řekl Havlíček.

Inspirace v zahraničí

Ústavní právník Jan Kysela před časem doporučil inspirovat se zahraničními parlamenty, česká úprava je podle něj výrazně individualistická. „Německý nebo rakouský jednací řád umožňuje rovnoměrnější rozdělení času mezi vládní a opoziční frakce. To zajišťuje, že opozice má prostor pro kritiku, ale zároveň neblokuje celý proces,“ uvedl Kysela. Podle něj by změny mohly přispět ke kultivaci politické kultury.