Naprostá neschopnost, fixlování. Babiš se Stanjurou si vjeli do vlasů kvůli rozpočtu

Naprostá neschopnost řídit stát za úplně běžného provozu, obvinil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) vládu Petra Fialy (ODS) v souvislosti s hospodařením a rozpočtovou politikou. Reagoval mimo jiné na data Eurostatu, která ukazují, že deficit vládního hospodaření čili loni téměř 347 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponuje, že Babiš jen manipuluje a srovnává nesrovnatelné.

Deficit centrální vlády byl vloni podle Eurostatu o skoro 60 miliard vyšší, než jaký byl nominální deficit státního rozpočtu, který kabinet oficiálně vykázal. Důvodem je mimo jiné to, že Eurostat započítává státní fondy, zároveň došlo k přepočtu inkasa daně z příjmu právnických osob. A v neposlední řadě Eurostat neuznává mimořádnou dividendu ČEZu.

Statistický úřad Evropské unie tím fakticky znatelně zhoršil výsledek loňského hospodaření vlády. Deficit ústředních vládních institucí tak loni činil takřka 347 miliard korun, zatímco dosud – na základě první, jarní notifikace Eurostatu – ČSÚ uváděl cifru necelých 334 miliard. I ta byla výrazně vyšší než deficit státního rozpočtu za loňský rok, který podle vlády činil necelých 289 miliard korun. Vláda Andreje Babiše v prvním roce covidu dle téže časové řady ČSÚ, respektive Eurostatu, hospodařila se schodkem necelých 345 miliard korun.

ROZHOVOR: Kluci od Ivana Bartoše to dosud nepochopili. Rozhovor s vlivným lobbistou Zajíčkem

„Minus 346,9 miliardy korun. Takovou sekeru v roce 2023 vytvořila Fialova vláda. Žádná krize, žádný propad ekonomiky, žádná pandemie. Jen naprostá neschopnost řídit stát za úplně běžného provozu. Vládní deficit je dokonce vyšší než v prvním roce pandemie, kdy svět ochromil covid,“ uvedl na síti X k datům Eurostatu bývalý premiér Babiš, který zároveň slibuje, že jeho vláda hospodaření zlepší, například bojem proti šedé ekonomice. Stěžejním projektem hnutí ANO je například návrat EET. Babiš to napsal v komentáři pro MF Dnes.

Na Babišova slova reagoval ostře ministr Stanjura. „Nepodezřívám vás z autorství takhle manipulativního textu, pane Babiši. Jako exministr financí určitě znáte rozdíl mezi hotovostním a akruálním účetnictvím. A že jejich směšování je jen laciné fixlování čísel za účelem oblbování voličů. Jsem ale rád, že se shodneme, že musíme pokračovat ve snižování deficitů. Jen nevím, z čeho chcete dál snižovat daně a ‚vracet lidem, co jsme jim vzali‘. Bude to EET 2.0 nebo lithium 2.0?“ ptá se Stanjura. Premiér Fiala přitom sám přitom řekl, že lithium není fikce. Babiš sliboval, že z lithia by mohlo Česko mít příjem až „dva tisíce miliard pro naše lidi“.

Podobně jako Stanjura reagoval na Babišova slova také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Deficit není vyšší než Tvůj, Andreji, a ty to dobře víš. Jenom manipuluješ. Mícháš dohromady fiskální a akruální účetnictví a ignoruješ inflaci, kterou jsi pomáhal rozpoutat. Deficity Fialovy vlády jsou pro mě nepřijatelné. Pořád jsou ale menší a odpovědnější než ty,“ uvedl Kalousek.

Fiskální vs. akruální účetnictví

Rozdíl mezi zmíněným „fiskálním a akruálním účetnictvím“ pro Echo24 popsal analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta s tím, že jde o každoroční proces. Bárta uvedl, že ačkoliv je česká debata zaměřena zejména na hotovostní výsledek státního rozpočtu, jinými slovy na číslo, které svítí ve státní pokladně 31. prosince daného roku, schodek centrální vlády za daný rok je trochu něco jiného. „Zatímco ve státní pokladně svítilo v prosinci -288,5 miliardy, schodek centrální vlády je za rok 2023 -346,9 miliardy. Obě čísla jsou samozřejmě správná,“ uvedl Bárta.

Doporučujeme: Vládní deficit větší než Babišův za covidu? Eurostat zahrnuje fondy a nepočítá dividendu ČEZ

„Do centrální vlády spadají kromě státního rozpočtu také například státní fondy, veřejné vysoké školy, Správa železnic a mnoho dalších institucí. Státní fond dopravní infrastruktury hospodařil v roce 2023 deficitně (cca – 20 miliard) a tento deficit se tak musí přičíst do deficitu centrální vlády. NRR na tuto skutečnost upozorňovala a tuto praktiku vždy kritizovala, zároveň ale zmiňovala, že se tomuto deficitu utéct nedá a do schodku centrální vlády to tak či onak bude na konci dne započítáno,“ uvedl Bárta s tím, že těchto cca 20 miliard bylo k deficitu přičteno již v rámci prvních dubnových notifikací.

Vyčíslení schodku veřejných financí se řídí společnou evropskou metodikou (ESA 2010). „Dle této metodiky nelze do příjmů vládního sektoru zahrnout tu část dividend ze státem vlastněných či spoluvlastněných firem, které přesahují běžný provozní zisk dané firmy. Eurostat ani ČSÚ samozřejmě nemůže nikdy zmiňovat konkrétní firmy. Lze ale předpokládat, že se jednalo o dividendu ze společnosti ČEZ a již v rámci prvních dubnových notifikací Eurostat nezapočítal do příjmové strany cca 27 miliard. Ačkoliv samozřejmě hotovostně do státní pokladny tyto peníze přišly,“ vysvětlil Bárta.

Poslední úpravou je skutečnost, že zatímco schodek státního rozpočtu sledujeme na hotovostní bázi, schodek veřejných financí se řídí akruální metodikou. „Jednoduše to znamená, že příjmy a výdaje řadíme do roku, do kterého věcně a fakticky patří, nikoliv do roku, kdy došlo k pohybu na účtu státní pokladny. V první polovině roku 2024 byla podána daňová přiznání firem a ukázalo se, že zálohy na DPPO za rok 2023 převýšily skutečnou daňovou povinnost firem za rok 2023 o cca 20 miliard korun,“ řekl analytik.

Tyto vratky (vypláceny v roce 2024) ale věcně a fakticky patří do roku 2023 a právě o tuto hodnotu tak ČSÚ/Eurostat snížil výnos DPPO za rok 2023. Přesně k těmto účelům (akrualizace daní po sběru daňových přiznání) slouží tzv. druhé říjnové notifikace. V říjnu tak byl schodek centrální vlády upraven na konečných -346,9 miliardy.