Teď přes Balíkovnu nebo Českou poštu. Posílají vám podvodníci taky takové esemesky?

Podvodníci v České republice to čím dál tím častěji zkouší novými způsoby. Vedle podvodných emailů jsou hitem poslední doby falešné SMS zprávy, které se tváří jako od České správy sociálního zabezpečení nebo třeba České pošty. Před podobnými pokusy varují už i státní instituce a nabádají uživatele, aby si dvakrát rozmysleli, než kliknou na neznámý odkaz. Stále aktivní jsou podvodníci také na různých online bazarech, nebo se vydávají za kurýrní služby. Podle české policie přitom v případě dopadení hrozí léta za mřížemi.

Před falešnými zprávami varuje kupříkladu společnost Check Point Software Technologies „Kyberpodvodníci se snaží zneužít složité ekonomické situace a lákají v SMS na zprávy o dávkách a příspěvcích, což je citlivé téma, na které může řada lidí v naději reagovat zbrkle a bez přemýšlení. Odkaz na webovou stránku napodobuje originál a je to trik, který jsme již mnohokrát viděli. Ale úspěšně se vrací s novými doménami a vylepšeným obsahem,“ říká Kadrmas z kyberbezpečnostní společnosti.

Když už člověk na takový odkaz klikne, odvede ho zpravidla na solidní napodobeninu stránek pošty nebo někoho podobného. Webová stránka je zpracována poměrně zdařile, co se týče grafiky i češtiny, takže běžný uživatel nemusí podvod odhalit.

Pro získání příspěvků a dávek je vyžadováno přihlášení pomocí bankovní identity. „Je potřeba si vždy klást otázku, proč by ČSSZ posílala podobný odkaz přes SMS, proč by chtěla přihlášení bankovní identitou a podobně. Jsou to jasné varovné signály a webové stránky institucí a dalších společností navštěvujte vždy napřímo a neklikejte na odkazy ve zprávách,“ dodává Kadrmas.

Smishing

Lákání citlivých údajů přes textové zprávy má označení smishing. Varují před ním úřady nebo pošta. „Česká pošta opět varuje zákazníky před podvodnou SMS zprávou, která předstírá, že byla odeslána z České pošty. Informuje zákazníka, aby si aktualizoval adresu položky do 24 hodin, nebo ji vrátí do centra plnění,“ uvedla před víkendem.

„Pokud jste tuto nebo podobnou zprávu obdrželi, doporučujeme nijak na ni nereagovat, odkaz neotevírat, zprávu smazat a zablokovat číslo odesílatele,“ varuje státní Digitální informační agentura (DIA).

Podle ní podvodníci často zneužívají i službu Balíkovna. „Zákazníci i uživatelé by aktuálně měli věnovat zvýšenou pozornost všem podezřelým snahám. Útočník zpravidla prodejce kontaktuje přes messenger, příp. platformu, na které inzeruje. Scénář bývá velmi podobný, kdy první kontakt je údajný kupující, který nabídne službu Balíkovny na podvržené stránce, na které je kontaktován podporou a ujišťován o správnosti svého jednání,“ uvádí podnik.

Na podvodníky jsou nucena reagovat i některá tržiště. Kupříkladu server Sbazar vydal před podvodníky varování i s konkrétními příklady. „Nejen naši uživatelé se mohou setkat se zprávami, obsahujícími odkaz na na falešné podvodné stránky, které se vzhledem snaží navodit dojem, že se jedná o inzertní službu Sbazar.cz a další stránky kurýrních služeb (DPD; PPL; Česká pošta; Zásilkovna a mnohé další). Na odkazovaných falešných stránkách se nacházejí nepravdivé informace včetně požadavku na zadávání informací o platební kartě,“ varuje provozovatel.

Na léta za mříže

Kybernetická kriminalita podle českých policistů setrvale stoupá od roku 2011, kdy se jí statistiky začaly zaobírat. „Nárůst v posledním desetiletí samozřejmě souvisí s rozvojem informačních a komunikačních technologií i zvyšujícím se počtem uživatelů. Této situace zcela jasně začali zneužívat i pachatelé různých forem trestné činnosti, kterým online prostředí slouží bohužel jako nástroj pro páchání trestné činnosti,“ popisuje mluvčí Jakub Vinčálek z policejního prezidia.

Policisté řeší každé oznámení, které obdrží. Obecně jde většinou o trestný čin podvodu. Postih za něj se pak odvíjí od způsobené škody, přesněji jej upravuje § 209 Trestního zákoníku. Za podvod se přitom může jít do vězení na několik let.

„Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci,“ stojí v základu. Trest pak může v krajních případech růst až na 10 let, pokud trestný čin páchala organizovaná skupina, nebo šlo o škodu velkého rozsahu.