„Všechno ostatní musí jít trochu stranou.“ Vláda řeší, kde najít peníze na obranu

Kde vzít peníze na obranu. Tuto otázku chce v nejbližší době projednat vláda Petra Fialy (ODS). Sám premiér mluví o potřebě navýšení rozpočtu obrany ze dvou procent na 2,2 procenta hrubého domácího produktu příští rok, výhledově pak na minimálně tři procenta. Představitelé vlády pro Echo24 řekli, že obrana má prioritu a nelze ji financovat pouze na dluh. Debata se otevře mimo jiné i v souvislosti s přípravou státního rozpočtu na rok 2026.

„Shodli jsme se, že všichni budeme více investovat do vlastní obrany, a také na tom, že posílíme vojenskou podporu Ukrajině, protože tou nejdůležitější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je její silná armáda. Všichni jsme si vědomi závažnosti situace, teď je třeba přejít od slov k činům. I proto v nejbližší době s kolegy z vlády projednám navýšení rozpočtu na obranu,“ uvedl premiér po nedělním summitu v Londýně.

V uplynulém týdnu Fiala hovořil o potřebě navýšení rozpočtu obrany ze dvou procent na 2,2 procenta hrubého domácího produktu příští rok, výhledově pak na minimálně tři procenta. Účastníci dnešního summitu se podle českého premiéra shodli na potřebě navýšit podporu Ukrajiny a že jednou z bezpečnostních záruk je do budoucna mít silnou armádu. Současně je potřeba se více starat „o naši bezpečnost a posílit prostředky, které do bezpečnosti dáváme“, řekl Fiala po schůzce v Londýně České televizi (ČT).

ROZHOVOR: Až Trump a Putin donutili Evropu k akci. Politici jsou odtržení od reality, říká šéf zbrojařů Hynek

V nejbližších dnech či týdnech chce Fiala představit na vládě plán, v jakém čase by Česko dosáhlo výdajů na obranu tři procenta HDP. „To, co si myslím, že je realistické a co je také minimum, je navyšování těch prostředků o 0,2 procenta ročně, což by tak zhruba odpovídalo jak absorpčním kapacitám, tak tomu, co si může dovolit státní rozpočet,“ zopakoval premiér své dřívější vyjádření. Podotkl ale, že jedna věc je plán ČR a druhá věc domluva v NATO či EU. „Protože je možné, že to navyšování, že se třeba domluvíme, že musí jít rychleji, ale to uvidíme. Já teď chci, abychom se v koalici domluvili na třech procentech, kterých dosáhneme v rámci několika let,“ dodal.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve pro Echo24 řekl, že letos, respektive v příštím roce bude muset být Česko najít peníze ve státních pokladně. „Ale pokud dojde k nějakému razantnímu navýšení v rámci dohody všech členských států, tak já v tuto chvíli vidím dva základní zdroje, které bychom mohli použít. Zaprvé bude nové programové období evropských peněz a obrana má být priorita, takže by se měly prostředky výrazně více přesměrovat právě do obrany,“ řekl Stanjura.

„Druhá věc je to, že je evidentní, že buď budeme platit dekarbonizaci, nebo výdaje na obranu. Obojí nezvládnou ani bohatší státy než Česká republika. A protože obrana je priorita, tak bychom jako Evropská unie měli přestat dávat tak šílené peníze na dekarbonizaci a investovat je do obrany,“ dodal ministr.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v rozhovoru pro Týdeník Echo, který vyjde příští týden, uvedla, že nejde jen o to, někomu peníze odebírat. „Když bude větší růst ekonomiky, peněz v oběhu bude víc. Evropská unie může pomoci tak, že se do investic na zbrojení zařadí peníze ze zmrazeného ruského dluhu. Taky pomůže, když Evropa už nebude mít jako hlavní prioritu Green Deal. Nedávat tak šílené peníze na dekarbonizaci a Green Deal a nasměrovat peníze do obrany,“ řekla Černochová.

Pekarová Adamová: Stát má rezervy na své straně

„Jestli se s tímto nesmířila Ursula von der Leyenová, tak ostatní (evropští lídři) v tom mají už úplně jasno. Teď se dostáváme do bodu zlomu, kdy si musíme říct, co je důležitější pro přežití. Pro přežití je teď důležitější investovat peníze do vlastní obrany,“ dodala s tím, že nové rozpočtové období EU počítá s alokací peněz do obrany. „Takže jednoduše řečeno přijde do obrany víc peněz z Evropské unie. Méně peněz na dekarbonizaci, to se týká jak dotací z EU, tak i národních rozpočtů,“ dodala Černochová.

Předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pro Echo24 řekla, že není pochyb o tom, že bezpečnost musí být v současné době naší největší prioritou a zajištění obrany země je základní úlohou státu. „Proto bych řekla, že cokoliv jiného musí nyní jít trochu stranou. Stát má navíc značné rezervy na úsporách na své straně. Jednou z cest tedy je ještě více zefektivnit státní správu, omezit zbytečné výdaje a dále redukovat byrokratickou zátěž. Vidím navíc stále velký potenciál v pokračující digitalizaci, která může přinést významné úspory,“ řekla pro Echo24 Pekarová Adamová.

Ministr zemědělství a předseda lidovců Marek Výborný pro Echo24 rovněž řekl, že je obrana priorita. „My jako lidovci jednoznačně podporujeme v situaci v jaké se nacházíme, v jaké se nachází Evropa, zvyšování výdajů na obranu. Ono to není tak, že se rozpočet na tři procenta navýší na tři procenta HDP za rok. Nemůže to být postaveno tak, že nám jde jen o tu kolonku ve státním rozpočtu, ale jde o to, aby ty finanční prostředky byly efektivně vynaloženy. Tento cíl pro druhé funkční období je naprosto opodstatněný a reálný,“ řekl Výborný.

Nechtěl spekulovat, kde stát peníze na obranu vezme. „O tom nás čeká velká debata v rámci celé koalice, na to teď odpovědět nedokážu. My jako KDU-ČSL nebudeme upřednostňovat to, aby to bylo na úkor rostoucího státního dluhu, který bychom nechali příštím generacím. Budeme hledat cesty, jak tyto rostoucí výdaje pokrýt. Ale jak říkám, debata nás teprve čeká a já nechci nic předjímat,“ řekl Výborný s tím, že debata se musí vést už v tomto volebním období při přípravě rozpočtu na příští rok.

Opozice naopak výdaje na obranu kritizuje kvůli údajné neefektivitě jejich utrácení. Vázat obranný rozpočet na podíl vůči hrubému domácímu produktu (HDP) bez připravených projektů postrádá smysl, uvedl například bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Armáda podle něj musí nejdřív jasně vědět, co chce, rychlé nákupy bez koncepce jsou rozhazováním peněz.