Od roztržky k summitu: Tři dny, které zatřásly světem

ANALÝZA: Páteční schůzka Volodymyra Zelenského a Donalda Trumpa v Oválné pracovně Bílého domu se před zraky médií zvrhla v "mimořádný desetiminutový překřikovací zápas", jak bezprecedentní hádku popsal server BBC. Co k roztržce obou prezidentů vedlo a jak se o víkendu rozhodla Evropa řešit nastalý transatlantický požár, popisuje redakce Echo24 zevrubně v pěti bodech.

1. Proč ke schůzce Zelenskyj-Trump v Bílém domě vůbec došlo

Zatímco Zelenskyj trvá na tom, že ho Trump do Bílého domu pozval, Američané mluví o inciativě druhé strany s tím, že ukrajinského prezidenta od návštěvy Washingtonu předem odrazovali. Podle dřívějších zpráv francouzských médií Bílý dům schůzku se Zelenským nejprve zrušil, ale francouzský prezident Emmanuel Macron údajně americkou administrativu přesvědčil, aby Zelenského návštěvu neodmítala. Trump následně dva dny před páteční schůzkou podle agentury Reuters řekl, že Zelenskyj "chce koncem týdne" navštívit Washington, aby s ním podepsal zmiňovanou dohodu o ukrajinských kritických surovinách, která je poměrně zásadní pro udržení americké podpory Ukrajiny. „Slyšel jsem, že dorazí v pátek,“ řekl tehdy Trump o Zelenském. „Rozhodně mi to nevadí... a že by to chtěl podepsat se mnou,“ dodal následně.

Dohoda Minerály Finacial Times Česky by newsroom on Scribd

2. Co inkriminovaná dohoda (ne)obsahuje

Právě v odpovědi na tuto otázku je zakopán příslovečný pes. Poslední návrh dohody domluvený s ukrajinskou stranou (jako již přijatelný po odmítnutí původního "příliš drancujícího" plánu) v obecných rysech zmiňuje, že USA získají práva na přibližně 50 procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině, včetně lithia, grafitu nebo uranu. To by měl být jakýsi předstupeň budoucí dohody o příměří ve tři roky trvajícím válečném konfliktu s Ruskem. Zelenskyj však při kyjevském setkání s Trumpovým zmocněncem pro válku na Ukrajině Keithem Kelloggem nepodepsal ani tuto variantu. Podle něj nenabízí jasné bezpečnostní záruky pro jeho zemi do budoucna. Konkrétní záruky však Trump dát odmítá a trvá na tom, že tuto záležitost je třeba zajistit postupně a navíc záruky podle něj musí řešit "soused" Ukrajiny, čili Evropa. Ostatně i návrh příslušné dohody o nerostech definuje budoucí bezpečnostní záruky neurčitě: "Vláda Spojených států amerických podporuje úsilí Ukrajiny o získání bezpečnostních záruk potřebných k nastolení trvalého míru".

3. Bezuzdná hádka v přímém přenosu

Zelenskyj se rozhodl téma bezpečnostních záruk otevřít na páteční schůzce s Trumpem v Oválné pracovně, ačkoli ho od toho mimo jiné předem zrazoval vlivný republikánský senátor Lindsey Graham s tím, že se má držet jen tématu dohody o nerostech. Doslova Zelenského varoval, aby „neskočil na návnadu“. Výsledkem byla bezprecedentní hádka v přímém přenosu mezi Zelenským, Trumpem a viceprezidentem J. D. Vancem, kterou BBC popsala jako "mimořádný desetiminutový překřikovací zápas". Důsledek roztržky byl skličující: Zelenskyj byl vyzván, aby předčasně opustil Bílý dům bez podpisu jakékoli dohody. Trump svému protějšku vzkázal, že se může vrátit k jednání, až řekne, "že chce mír".

4. Evropa jde do akce

Obří diplomatický požár, který by mohl notně zahýbat transatlantickými vztahy, se okamžitě pokusil hasit britský premiér Keir Starmer. Zavolal oběma rozhádaným státníkům a Zelenskému radil, ať se nevzdává kontaktů s Bílým domem. Zároveň ho ve výrazně vřelejších kulisách než den před tím ve Washingtonu přijal v sobotu v Londýně. Za „nešťastný“ označil výsledek washingtonské schůzky i šéf NATO Mark Rutte. „Je důležité, aby prezident Zelenskyj našel způsob, jak obnovit své vztahy s americkým prezidentem a s nejvyšším americkým vedením,“ uvedl. Zelenskyj po roztržce několikrát zopakoval poděkování Američanům za pomoc při bránění se ruské agresi, ale přímou americkou výzvu k omluvě Trumpovi odmítl. "Nejsem si jistý, že jsme udělali něco špatného,“ uvedl ukrajinský prezident s přáním, aby byl prezident Trump více na straně Ukrajiny. Zároveň chce vztahy s Trumpem zachránit, ale další jednání hodlá vést za zavřenými dveřmi.

5. Summit, který řešil měsíční příměří

Nedělní summit vybraných evropských zemí (včetně Česka) a Kanady v Londýně, jehož se účastnil i Zelenskyj, se ve světle bouřlivých událostí posledních tří dnů dohodl na čtyřech bodech: Zaprvé, pokračovat v poskytování vojenské pomoci Ukrajině a zesílit ekonomický tlak na Rusko. Zadruhé, Ukrajina musí být přítomna u mírových rozhovorů, přičemž mír jí musí zaručit svrchovanost a bezpečnost. Zatřetí, v případě dosažení míru budou evropští lídři usilovat o odrazení Ruska od jakékoliv budoucí invaze na Ukrajinu. Začtvrté, vznikne koalice ochotných (či zodpovědných), která bude bránit Ukrajinu a zajistí mír v zemi. Francouzský prezident podle listu Le Figaro přišel navíc s návrhem měsíčního příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, které má otevřít cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky. Původní sdělení, že Macron návrh předložil spolu se Starmerem, britská strana odmítla. Nicméně i tak je několik států, které se schůzky účastnily, jako Itálie a Španělsko, značně opatrných.