„Vyhrožují nám.“ Velvyslanec popisuje těžkosti Arménů v Náhorním Karabachu

Na podzim 2020 na Kavkaze naplno zažehl několik let doutnající konflikt o Náhorní Karabach. Konflikt si vyžádal stovky až tisíce obětí a po 44 dnech bojů, kterým dominovalo těžké dělostřelectvo, vyjednalo Rusko příměří. Součástí dohody bylo i střežení tzv. Lačinského koridoru Ruskem a jeho zásobování. Situace v oblasti, která je od konfliktu pod správou Ázerbájdžánu, ale žijí tam převážně Arméni, se v posledních měsících povážlivě zhoršuje. Deník Echo24 hovořil s arménským velvyslancem Ašotem Hovakimianem. Ten mluví o rostoucím napětí, humanitární katastrofě a genocidních rysech ázerbájdžánské správy v oblasti.

Téměř tři roky po 44denní válce se mezi Arménií a Ázerbájdžánem opět objevilo napětí. Můžete obecně popsat současnou situaci mezi oběma stranami?

Již více než osm měsíců je jediná silnice spojující Náhorní Karabach s okolním světem – Lačinský koridor – pod nezákonnou blokádou Ázerbájdžánu, a proto se humanitární situace v Náhorním Karabachu rychle zhoršila a přerostla v plnohodnotnou humanitární krizi.

Úplné zastavení humanitárních dodávek od 15. června situaci ještě zhoršilo a způsobilo kritický nedostatek potravin, léků, pohonných hmot a dalšího nezbytného zboží. Na 120 000 lidí je ve faktickém obležení a na pokraji hladomoru. V podmínkách podvýživy bojuje o přežití 30 000 dětí, 2000 těhotných žen a 9000 zdravotně postižených osob žijících v Náhorním Karabachu. Pacientům se nedostává ani základní lékařské pomoci, protože v Náhorním Karabachu narůstá nedostatek léků a zdravotnického materiálu. Přibližně 5 000 osob s cukrovkou a asi 9 000 s nemocemi oběhového systému nemůže dostat žádnou lékařskou péči.

Ázerbájdžán od začátku jara zcela přerušil dodávky plynu a elektřiny do Náhorního Karabachu. Přerušeny jsou také dodávky pohonných hmot a dalších základních surovin z Arménie do Náhorního Karabachu. Ázerbájdžán také omezuje internetové připojení v oblasti. V Náhorním Karabachu nemohou jezdit ani sanitní vozy, protože prostě není palivo: nemohou evakuovat pacienty nejen do Arménie, ale dokonce ani z jejich domovů do zdravotnických zařízení v Náhorním Karabachu.

Všechny uvedené kroky Ázerbájdžánu jsou jasným důkazem genocidních záměrů a směřují k likvidaci Arménů žijících v Náhorním Karabachu. Navzdory nařízení Mezinárodního soudního dvora z 22. února, které bylo potvrzeno 6. července, a řadě prohlášení mezinárodních partnerů o nutnosti otevření Lačinského koridoru, drží Ázerbájdžán nadále obyvatele Náhorního Karabachu v naprostém obležení.

Podle zásad Trojstranné dohody, která byla uzavřena po 44 denní válce Ázerbájdžán zaručí bezpečnost pohybu občanů, vozidel a nákladu Lačinským koridorem a Lačinský koridor o šířce 5 km zůstane pod kontrolou mírového kontingentu Ruské federace rozmístěného v Náhorním Karabachu. Jak k situaci přistupuje ruský vojenský kontingent, který má na situaci dohlížet? Plní své závazky?

Od 15. června jsou dodávky potravin do Náhorního Karabachu zcela zakázány. Předtím, v době neomezeného provozu Lačinského koridoru, dostával Náhorní Karabach denně přibližně 400 tun nákladu, zatímco po 12. prosinci se množství potravin přepravovaných prostřednictvím ruského mírového kontingentu snížilo desetkrát. Ázerbájdžán rovněž zakázal vjezd humanitární pomoci zaslané do Náhorního Karabachu z rozhodnutí vlády Arménie, která čeká na své doručení již 25 dní.

Arménská strana očekává, že Ruská federace splní závazek vyplývající z trojstranné dohody.

Situace se zhoršila 23. dubna 2023, kdy ázerbájdžánské úřady v hrubém rozporu s ustanovením 6 Trilaterálního prohlášení z 9. listopadu 2020 oficiálně zablokovaly Lačinský koridor zřízením kontrolního stanoviště. Koridor se nachází v oblasti odpovědnosti ruských mírových sil.

Instalací kontrolního stanoviště Ázerbájdžán terorizuje obyvatele Náhorního Karabachu a brání humanitárnímu přístupu Lačinským koridorem.

Ázerbájdžán například provádí nepřijatelné zastrašovací akce, jako byl první únos obyvatele Náhorního Karabachu od zahájení blokády Vagifa Chačatrjana ázerbájdžánskou pohraniční službou 29. července.

Víte, co se stalo s Vagifem Chačatrjanem?

Osmašedesátiletý Vagif Chačatrjan, který měl vážné zdravotní problémy a byl v doprovodu Mezinárodního výboru Červeného kříže převážen z Náhorního Karabachu do Arménie na léčení. Na nelegálním kontrolním stanovišti zřízeném na Lačinském koridoru a bez jakéhokoli spolehlivého vysvětlení odvezen neznámým směrem a unesen zástupci ázerbájdžánské pohraniční stráže. Téměř okamžitě po únosu vydala ázerbájdžánská generální prokuratura prohlášení, které není ničím jiným než falešnou a za vlasy přitaženou záminkou pro jeho únos. Podle získaných informací a průzkumu provedeného Úřadem ochránce lidských práv Arménské republiky bylo potvrzeno, že v žádném mezinárodním zpravodajském systému o něm neexistují údaje. Prohlášení generálního prokurátora navíc obsahuje otevřenou hrozbu, že stejný postup bude uplatněn i vůči dalším obyvatelům Náhorního Karabachu.

Stojí za zmínku, že převoz osob MVČK včetně Vagifa Chačatrjana do Arménie za účelem přijetí naléhavé lékařské pomoci byl předem dohodnut s ázerbájdžánskými orgány, načež MVČK pouze plnil mezinárodní humanitární misi. Jinými slovy, Ázerbájdžán souhlasil s tím, že umožní převoz Vagifa Chačatrjana pro humanitární účely, a poté jej zatkl. Tyto skutečnosti svědčí o předem naplánované a perfidní povaze jednání Ázerbájdžánu. Dne 25. července 2023 Mezinárodní výbor červeného kříže sdělil, že „navzdory vytrvalému úsilí není MVČK v současné době sch open dopravit humanitární pomoc civilnímu obyvatelstvu Lačinským koridorem ani žádnou jinou cestou“.

V posledních měsících proběhlo několik kol mírových rozhovorů mezi Arménií a Ázerbájdžánem pod záštitou několika zprostředkovatelů. Jaké jsou největší překážky těchto rozhovorů? Plánují se nějaká jednání v blízké budoucnosti?

Arménská strana je odhodlána pokračovat v úsilí o normalizaci vztahů a otevření nové éry míru v našem regionu. V tomto smyslu si vysoce ceníme jednání, která zprostředkovávají a umožňují naši mezinárodní partneři. Jsme přesvědčeni, že trvalý mír v regionu je možný a že je možný, pokud strany projeví maximální ochotu řešit základní příčiny konfliktu. V tomto ohledu je zásadní otázka práv a bezpečnosti arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu. Respektování územní celistvosti Ázerbájdžánu by nemělo a nemohlo být v žádném případě dezinterpretováno a použito jako licence pro etnické čistky v Náhorním Karabachu.

A největší překážky v jednáních?

Pokud bychom se pokusili zdůraznit klíčové otázky týkající se procesu normalizace mezi Arménií a Ázerbájdžánem, první z nich by se týkala konkrétního vymezení hranice mezi našimi státy. Domníváme se, že hraniční linie mezi Arménií a Ázerbájdžánem by měla být upřesněna v souladu s pražským čtyřstranným prohlášením premiéra Arménie, prezidenta Francie, předsedy Evropské rady a prezidenta Ázerbájdžánu, v němž se strany dohodly na vedení dalšího delimitačního procesu na základě Charty OSN a Alma-Atské deklarace a protokolu, jakož i na základě mapy Generálního štábu SSSR z roku 1975. Tato hranice existovala v době rozpadu SSSR.

Další otázka se týká odblokování regionálních dopravních a hospodářských spojení. Jelikož je Arménie vnitrozemskou zemí a má uzavřené hranice se dvěma ze čtyř našich sousedů, má velký zájem na realizaci této agendy. Pokrok dosažený v posledních třech letech v této otázce nám dodává určitý optimismus k prosazování naší vize na, jak říkáme, arménské křižovatce.

Zároveň vidíme, že souběžně s vedením jednání o normalizaci vztahů s Arménií Ázerbájdžán důsledně podniká na místě kroky, které vedou ke zhoršování situace v Náhorním Karabachu a jeho okolí. Ve svém projevu z 28. května ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev veřejně odhalil své skutečné záměry a neochotu řádně řešit otázku záruk práv a bezpečnosti obyvatel Náhorního Karabachu. Poznamenal např: „Buď oni (lidé žijící v Náhorním Karabachu) sklopí hlavu a přijdou sami, nebo se teď budou věci vyvíjet jinak“.

Co podle vás přinese nejbližší budoucnost?

V současné době je naším úkolem přitáhnout větší mezinárodní pozornost k humanitární krizi v Náhorním Karabachu diplomatickými metodami a prezentací situace v Náhorním Karabachu mezinárodnímu společenství. Naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN, svolané 16. srpna na základě žádosti Arménie, opět ukázalo, že navzdory lživé propagandě Ázerbájdžánu si mezinárodní partneři jasně uvědomují skutečnost, že humanitární situace v Náhorním Karabachu je vážná, a chápou důležitost jejího řešení. V tomto období se ještě více vyostřila potřeba vyslat do Lačínského koridoru a Náhorního Karabachu mezinárodní vyšetřovací misi. Bohužel oficiální Baku všemi možnými prostředky brání dialogu se Stěpanakertem (administrativní centrum Náhorního Karabachu poz. red.) v rámci mezinárodního mechanismu. Arménie proto vyzývá všechny aktéry mezinárodního společenství, kteří mají zájem na nastolení míru a stability v regionu, aby využili všech nástrojů, které mají k dispozici, a přivedli ázerbájdžánskou stranu na konstruktivní cestu.