Lidovci zase v maléru. Svobodovu kauzu před klíčovým jednáním zřejmě nechají „vyhnít“

PROBLÉMY KDU-ČSL

Lidovci zase v maléru. Svobodovu kauzu před klíčovým jednáním zřejmě nechají „vyhnít“
Vrcholní politici lidovců Petr Hladík a Marek Výborný. Foto: KDU-ČSL
1
Domov
Sdílet:

Koaliční lidovci si v nedělním průzkumu agentury Kantar odnesli tři procenta, čímž potvrdili, že jejich preference se dlouhodobě drží pod hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Stranou navíc také dlouhodobě mávají všemožné kauzy, z nichž poslední je "případ vylučování" bývalého předsedy Cyrila Svobody. Někdejšímu lídrovi vyčítá část spolustraníků a mezi nimi i ministr životního prostředí i relativně vážný kandidát na příštího šéfa Petr Hladík některé výroky z poslední doby včetně rozhovoru pro server Voice of Europe, který je od minulé středy na českém sankčním seznamu. Jak se nicméně zdá, i tento problém se podobně jako ostatní v KDU-ČSL spíše ztratí.

Hladík a někteří další lidovci se přitom v uplynulém týdnu distancovali od Svobodových výroků s tím, že poškozují dobré jméno strany, a vyzvali ho ke zvážení odchodu z KDU-ČSL. Svoboda následně řekl, že vystoupit ze strany nehodlá a není ve sporu s členskou základnou. Tématem se bude znovu zabývat širší vedení strany, tedy celostátní výbor. Ten by se měl sejít ve čtvrtek 25. dubna.

Vedení couvá

Jenže je otázkou, zda k něčemu takovému vůbec dojde. Jak Hladík, tak předseda lidovců Marian Jurečka začínají od řešení Svobodovy kauzy dávat ruce pryč. Ministr životního prostředí sice dříve řekl, že Svobodu už nepovažuje za lidovce, nyní ale vše mírní. „Pokud Svoboda hájí Babiše v médiích a dává rozhovor proruskému serveru, tak by si sám měl vyhodnotit svou roli,“ uvedl v neděli na CNN Prima News.

Vicepremiér Jurečka zase podotkl, že vládní koalice má na starosti důležitější věci. „A tento čtvrtek to na jednání KDU-ČSL nechci. Protože ti lidé musí mít čas, musí mít čas k převzetí pozvánky a musí vědět, že mají čas,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce.

Připomíná to tak jeho vlastní kauzu vánočního večírku na ministerstvu práce v den střelby na Filozofické fakultě UK. Tu také několikrát řešilo vedení KDU-ČSL v různých obměnách a nakonec věc odložilo na podzim.

Stranu současně trápí nízké preference, které se dostaly i na dvě procenta, případně je KDU-ČSL zatažena do sporů, kde se zdá být osamocena. Příkladem může být boj za zavření obchodů o všech státních svátcích, nebo neuvalení spotřební daně na takzvané tiché víno a bojkot legalizace marihuany. Lék na uzdravení se ale podle odborníků bude hledat obtížně – výměna Jurečky a nový impulz by totiž lidovce hned tak nespasily, shodují se.

Vyhodit Jurečku nestačí

Politologové mají za to, že změna ve vedení strany by sama o sobě problém nevyřešila. „To by platilo pouze v případě, kdy by bylo naprosto jasné, že je to právě pouze a jedině osobnost, jednání či vystupování daného předsedy, které stranu do problému dostalo. Ale to není případ aktuální situace v KDU-ČSL. Preference se totiž drží nízko už dlouhodobě, bez ohledu na nějakou aktuální kauzu jejich předsedy,“ míní Petr Just z Metropolitní univerzity Praha.

Podle něj by strana měla především změnit svou rétoriku a image. „Například rétorika některých poslanců a poslankyň KDU-ČSL při projednávání zákona o manželství pro všechny byla příkladnou ukázkou toho, kde si strana sama a svým vlastním chováním a jednáním pod sebou podřezává větev. Nikdo jim zajisté nebere právo mít a vyjádřit názor na danou věc, ale člověk by čekal trochu vyšší úroveň parlamentní kultury u strany, která je v československé a české politice více než 100 let,“ dodává.

Roman Chytilek z brněnské Masarykovy univerzity souhlasí s tím, že KDU-ČSL by se měla stát čitelnější a předvídatelnější stranou. „Měla by si ujasnit, jaké jsou její priority a jak je chce prosazovat,“ uvedl Chytilek. „Nejdřív se shodnout, co jsou pro stranu nejdůležitější témata a jaké v nich zastává pozice, a následně přemýšlet, zda tuto programovou preferenci dobře reprezentuje její současná politická aktivita, včetně vedení strany. Voliči obecně preferují spíš čitelnější strany s předvídatelným charakterem. Takovou stranou lidovci bohužel pro ně samé přestávají být,“ myslí si.

Jeho kolega Otto Eibl pak dodává, že KDU-ČSL by se měla pokusit oslovit i mladší voliče. „Těžko se zapomíná na všeobecně zažitý pocit, že KDU-ČSL je strana „nemoderní“ a v některých otázkách až příliš konzervativní – navíc v otázkách, které spousta voličů vlastně vůbec neřeší, resp. pro ně nejsou problémem. Když v roce 2010 nastupoval na pozici předsedy Pavel Bělobrádek, byla strana v jiné situaci – vypadla z Poslanecké sněmovny a její tehdejší (na lidovce kontroverzní) předseda Cyril Svoboda sám rezignoval. Strana tak měla prostor pro reflexi,“ vysvětluje.

Obecně se pak politologové shodují na tom, že největší hvězdu mají lidovci v osobě jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Případně právě v ministru životního prostředí Petru Hladíkovi. Ten, jak v neděli zopakoval, pokud bude dál Jurečka kandidovat na předsedu strany, do boje o tento post nepůjde.

Voliči KDU-ČSL utíkají, vymírají

I když je podpora lidovců podle sociologů mnohdy kolísavá, dá se pojmenovat jeden jasný trend – dochází k přesunu zklamaných voličů v rámci předvolebních koalic. Do podoby preferencí také výrazně promlouvají nevoliči, kteří výsledky modelu ovlivňují více, než by se zdálo.

Podle Ivana Cukera z agentury Median voliči KDU-ČSL odcházejí primárně k jiným stranám pětikoalice. „Trend je takový, že od slabších stran v předvolebních koalicích přecházejí voliči k silnějším, tedy na úkor KDU-ČSL posiluje ODS a možná trochu TOP 09 a pak zejména Piráti na úkor STAN,“ sdělil dříve deníku Echo24.

Do nízkých preferencí lidovců mohou promlouvat i další fenomény. „Nejsilnější skupinou jsou pořád nevoliči. Někdy se rozhodnou k volbám jít, někdy ne a nám se to projeví v průzkumech,“ uvádí sociolog. „Další je přirozená úmrtnost. Lidovci mají typicky starší voliče podobně jako komunisti,“ dodává. Podle dat společnosti má také typický volič KDU-ČSL středoškolské vzdělání s maturitou a žije v sídlech střední velikosti mezi 20 a 100 tisíci obyvateli.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Zlo není duševní choroba

KOMENTÁŘ

David K., který koncem minulého roku vraždil na pražské filozofické fakultě a v Klánovicích, nezabíjel z ideologických motivů a nebyl nějakým způsobem ...

00:07

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články