Obávané ruské rakety Orešnik. Šéf Roskosmosu stupňuje napětí

Za poslední dva roky Rusko několikanásobně zvýšilo výrobu vysoce přesných zbraňových systémů. Máme potřebné schopnosti, abychom poskytli ruskému ministerstvu obrany komplex Orešnik v požadovaném množství, řekl generální ředitel Roskosmosu Jurij Borisov.

Systém Orešnik zahrnuje mezikontinentální balistické rakety středního dosahu schopné nést jaderné hlavice. Rusko raketu Orešnik poprvé použilo v boji letos 21. listopadu k útoku na vojensko-průmyslový komplex Južmaž ve městě Dnipro. Raketa ale podle dostupných zdrojů nesla pouze makety bojových hlavic a způsobila tedy omezené škody.

Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl o nasazení Orešniku jako odvetu za rozhodnutí Spojených států a Velké Británie povolit Ukrajincům útoky pokročilými raketami ATACMS a Storm Shadow na vojenská zařízení hluboko na území Ruska.

„Co se týče vysoce přesných systémů, za poslední dva roky nebo více jsme výrobu tohoto typu zbraní několikanásobně navýšili. Pokud jde o Orešnik, máme všechny potřebné schopnosti, abychom ministerstvu obrany poskytli požadované množství,“ řekl podle ruské státní tiskové agentury TASS šéf vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov.

Miloš Zeman na Echo Poradě: Putinův režim nakonec padne. Sílu a energii mi dodávají političtí nepřátelé

Rakety Orešnik, v překladu Líska, dosahují desetinásobku rychlosti zvuku a podle Putina je nemohou sestřelit ani americké systémy protiraketové obrany v Evropě. Navzdory tvrzení šéfa Roskosmosu západní experti předpokládali, že Rusko má Orešniků pouze velmi omezené množství.

První ostrý bojový test Orešniku se podle Putina osvědčil a krátce nato pak rozhodl o zahájení sériové výroby. Varování Západu použitím nové ruské hypersonické střely Orešnik označil ruský prezident za „jasné a srozumitelné“.

Podobné výhrůžky, jako pronesl o víkendu Jurij Borisov, byly typické i pro bývalého šéfa ruské kosmické agentury Dmitrije Rogozina. Ten se například na počátku ruské agrese na Ukrajině „proslavil“ slovy o konci spolupráce Ruska a Západu na projektu Mezinárodní vesmírné stanice a jejím pádu do atmosféry. O několik měsíců později Rogozin zase ve státní televizi prohlásil, že Rusové Kyjev neosvobodí, ale vezmou si ho stejně, jako si v minulosti vzali Vídeň, Berlín nebo Budapešť.