Ceny ve Špindlerově Mlýně dohonily Alpy. „Provozovatelé si díky inflaci namastí kapsu“

LYŽOVÁNÍ

Ceny ve Špindlerově Mlýně dohonily Alpy. „Provozovatelé si díky inflaci namastí kapsu“
Češi se vydali do hor. Foto: Shutterstock
1
Domov
Sdílet:

V Česku jsou v plném proudu jarní prázdniny a lidé se vydali ve velkém do hor. Na sociálních sítích si však mnozí stěžují, že jsou oblíbená česká lyžařská střediska drahá, cenově srovnatelná s alpskými středisky v Rakousku či Itálii, která na rozdíl od zdejších disponují mnohem kvalitnějšími službami i sjezdovkami. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je například lyžování ve Špindlerově Mlýně drahé i kvůli tomu, že ceny nadsazují provozovatelé střediska i nad rámec inflace, kterou navíc využili jako „příběh, jímž by zdůvodnili své zdražování“.

Například v krkonošském Špindlerově Mlýně vyjde tento víkend dvoudenní skipass pro jednoho zakoupený na pokladně na 3090 korun. Jeden oběd vyjde za osobu bezmála na 300 korun. Ubytování zde rovněž zdražilo. Nad drahými cenami se na twitteru otevřela diskuze, ve které lidé srovnávali Krkonoše s Alpami.

„Ve Špindlerově Mlýně mám 27km sjezdovek, v Rakousku v Zillertal Areně jich mám 458km. Když půjdu na pokladnu v obou střediscích a koupím si třeba 4 denní skipas, tak kde myslíte, že je ten skipas levnější?“ napsal na twitteru uživatel pod jménem Pavel Hertl, který dodal, že v Krkonoších na polské straně jsou stejně kvalitní služby za výrazně nižší ceny.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy stojí za vysokými cenami nejen objektivní důvody, jako je inflace či drahé energie, ale i snaha provozovatelů si „tzv. namastit kapsu“. „

„Prvním faktorem je to, co slýcháme stále dokola, tedy dražší energie, což musí také zohledňovat provozovatelé středisek. Stoupají také například ceny služeb, personálu, který si nárokuje vyšší platy. Odtud plyne objektivní nárůst cen, který je dán obecnou inflací a také napjatou situací na trhu práce, kde zaměstnavatelé musí přidávat zaměstnancům, aby si je udrželi, čímž přilévají olej do inflačního ohně,“ uvedl Kovanda a dodal, že v Alpách je situaci rovněž poznamenána inflací, ale tamní trh práce nemusí být vždy až tak napjatý.

S objektivní faktory lze je těžko cokoliv udělat, podotýká Kovanda, na druhé straně jsou ale faktory subjektivní, kde si provozovatelé nadsazují ceny, které mohou svádět právě na inflaci, o níž se neustále dočítáme. „Využili tu inflaci jako jakýsi příběh, kterým by zdůvodnili své zdražování, které jde ještě nad rámec samotné inflace. To znamená, že si takzvaně namastí kapsu,“ komentoval situaci Kovanda.

„Provozovatelé se přitom spoléhají na několik faktorů. Jedním z nich je, že v zásadě je v Krkonoších méně lyžařských středisek než v Alpách, kde jich jsou desítky, takže konkurence je tam větší. Jestliže by nějaké středisko v Alpách bylo příliš drahé, tak lidé zkrátka pojedou jinam. Špindlerův Mlýn má navíc u nás speciální postavení, například lidé z Prahy se tam jedou tzv. ukázat, že jsou ochotni platit více za návštěvu tamních barů i restaurací, protože se projevuje něco jako snobský efekt, což je záležitost známá z ekonomie, kdy jsou lidé ochotni platit více, aby mohli demonstrovat svojí majetnost, svoje společenské postavení,“ vysvětluje Kovanda, proč jsou lidé ochotni utrácet v Krkonoších obdobné částky jako v Alpách i přesto, že ve Špindlerově Mlýně jsou objektivně horší lyžařské podmínky.

Dalším důvodem, proč lidé dávají přednost Špindlerovu Mlýnu, Peci pod Sněžkou nebo také oblíbenému Harrachovu, je bližší dostupnost i jazyk. „Dalším důvodem je i to, že jsou Krkonoše pro mnohé blíž, což znamená menší náklady na dopravu. Takže jet do střediska, které je stále v Čechách, kde se domluví česky nikoli cizím jazykem, může být pro některé návštěvníky i s malými dětmi stále faktor, který je pro ně rozhodující,“ dodal Kovanda.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články