Korupce v ukrajinské armádě. Inspektoři z USA hlídají, aby zbraně nekončily na černém trhu

Zda západní zbraně poskytnuté Ukrajině nekončí na černém trhu, monitoruje od začátku roku přímo na místě speciální pracovní skupina složená z inspektorů z amerického ministerstva obrany, ministerstva zahraničí a dalších vládních agentur. Válečný stav a snížený dohled nad některými procesy totiž vytváří pro korupční jednání příznivé podmínky. Ukrajinská vláda navíc nechala už krátce po začátku ruské invaze vyřadit z provozu některé protikorupční instrumenty, jak upozorňuje ukrajinistka Lenka Víchová.

Pracovní skupina vytvořená Spojenými státy už během prvního roku války má na Ukrajině odhalovat korupci ve vyzbrojovacích programech. Tým tvoří inspektoři jak z ministerstva obrany, ministerstva zahraničí, tak třeba zástupci USAID (Americká agentura pro mezinárodní rozvoj) a dalších vládních agentur.

Spojené státy podle březnového vyjádření zástupců Pentagonu zatím nenašly žádné důkazy, že by některé zbraně poskytnuté Ukrajině skončily na černém trhu. „Nevidíme žádné důkazy o významném odklonu. Naše zhodnocení je takové, že pokud některé z těchto systémů byly odkloněny, tak to učinili Rusové, kteří věci ukořistili na bojišti, což se stává vždy. Ale neexistují důkazy, že by je Ukrajinci přesměrovali na černý trh,“ řekl náměstek amerického ministra obrany Colin Kahl během slyšení ve Sněmovně reprezentantů zaměřeném na vojenskou pomoc.

Vyšetřování teprve začíná

Takové zjištění potvrdil i generální inspektor Pentagonu Robert Storch. Jeho úřad zatím nenašel žádné důkazy o tom, že by se některé ze zbraní nebo pomoc v hodnotě miliard dolarů, které Spojené státy poskytly Ukrajině, ztratily kvůli korupci či se dostaly do nesprávných rukou. Vyšetřování je ale podle něj teprve na začátku.

Důvodů k obezřetnosti je několik. Washington totiž za třináct měsíců válečného konfliktu na Ukrajině připravil pro napadenou zemi přes 30 balíků vojenského materiálu a celkově dodal či přislíbil pomoc za více než 32 miliard dolarů (716 miliard korun).

Důvěru neposilují ani četné korupční skandály, kterými Ukrajina v posledních měsících prošla. Prezident Volodymyr Zelenskyj v lednu propustil řadu vysoce postavených činitelů. Oficiálně však odešli na vlastní žádost.

Jen z toho, co začátkem roku proniklo do médií, šlo například o zástupce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Kyryla Tymošenka, náměstka ministra obrany Vjačeslava Šapovalova zodpovědného za zásobování vojáků potravinami, které měly být předražené, nebo náměstka generálního prokurátora Oleksije Symonenka, který se navzdory výzvám Zelenského vydal na konci loňského roku na dovolenou do Španělska, a to údajně v autě jistého podnikatele ze Lvova. Celkem v lednu rezignovalo nebo bylo odvoláno kolem deseti ukrajinských vysoce postavených činitelů, včetně dvou náměstků ministra pro regionální rozvoj a pěti šéfů oblastních správ. Ve funkci skončil také náměstek ministra infrastruktury Vasyl Lozinskyj, který měl podle mediálních obvinění údajně záměrně nadhodnocovat ceny za generátory.

Všechny protikorupční nástroje vypnuty

Že válka na Ukrajině povzbuzuje vytváření prostředí příznivého pro korupci, soudí také ukrajinistka Lenka Víchová, která byla před několika dny hostem pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí ve vysílání Českého rozhlasu. Víchová potvrdila, že některé protikorupční instrumenty, které na Ukrajině fungovaly před válkou, musely být z bezpečnostních důvodů vypnuty. Jedná se třeba o elektronický systém pro zadávání veřejných zakázek (Prozorro), jenž byl vyřazen ihned po začátku války. Ve druhém případě pak byl omezen systém takzvané e-deklarace. Ta byla podle ní do té doby velmi efektivní.

„Každý státní úředník a politik musel každoročně deklarovat v elektronickém systému veškerý svůj majetek,“ vysvětluje. Systém teď ale funguje pouze nepovinně. Důvod pro zastavení povinnosti podle Víchové existoval, protože ruští vojáci na okupovaných územích vyhledávali tyto seznamy a s nimi i politiky a aktivisty. Vláda proto systém omezila, aby tito lidé neměli problémy.

„Ale v dnešní době, a to říkají politici, novináři, ale i právníci a prokurátoři, už to není potřeba. Přinejměnším ne v Kyjevě. Před rokem byl Kyjev poloprázdný a bez internetu, takže to bylo velmi těžké. Ale dnes už tam problém není. Rozhodně by celonárodní politici mohli tyto e-deklarace podávat,“ dodává ukrajinistka.

Z hlediska korupce je podle Víchové velmi zajímavé, co se odehrálo minulý rok. Povinnost podávat zmiňovanou e-deklaraci, která je dnes nepovinná, podle ní mělo před válkou 750 tisíc lidí. „Přesto svůj majetek a příjmy deklarovalo 450 tisíc z nich, což je asi 60 procent. 40 procent nikoli. Deklaraci by mělo podávat (na Ukrajině) 750 tisíc lidí. A ta e-deklarace je v tuto chvíli nepovinná, ale přesto svůj majetek a příjmy deklarovalo 450 z nich. Takže 60 procent deklarovalo, 40 nikoli. Svědčí to o tom, že spodní vrstvy úředníků a politiků se nebojí deklarovat. To znamená, že tam ta korupce nemusí být tak velká, anebo není. Ale objevily se informace, že z prezidentské kanceláře nedeklaroval nikdo. Můžeme to připisovat tomu, že mají spoustu jiné práce. A z parlamentu, ze 410 poslanců, deklarovalo pouze 28. To už tak skvělé číslo není,“ řekla Víchová.

Ukrajina se dlouhodobě potýká s problémem korupce, jejíž omezení je jednou z podmínek členství země v Evropské unii. Na to ale není země zatím připravena. Další korupční skandály by mohly podkopat ochotu západních spojenců poskytovat zemi bránící se ruské agresi vojenskou i finanční pomoc. Změny na začátku letošního roku byly podle agentury Reuters poměrně vzácným otřesem v jinak stabilním vedení Ukrajiny v dobách válečného stavu. Kromě červencové čistky v tajné službě se Zelenskyj většinou držel svého týmu.