Vláda schválila novelu vysokoškolského zákona. Doktorandi si přilepší, ale bude jich méně

Vláda Petra Fialy (ODS) na svém středečním jednání schválila novelu zákona o vysokých školách, která zavádí mimo jiné velké změny v doktorském studiu. Jedním z hlavních přínosů má být zlepšení finančních podmínek doktorandů, zároveň se ale sníží jejich počet. Mezi další oblasti, které novela mění, patří třeba přísnější postih neoprávněného užívání titulu absolventa vysoké školy nebo podpora internacionalizace VŠ.

Hlavní změnou je reforma doktorského studia. „Podmínky doktorského studia na vysokých školách v České republice se díky novele zákona o vysokých školách výrazně zlepší. Cílem je dlouhodobě zvyšovat kvalitu tohoto stupně studia a zároveň dosáhnout poklesu počtu neúspěšných absolventů. Doktorandi budou lépe odměňování a bude kladen větší důraz na sladění jejich pracovního, studijního a osobního života,“ uvedla pro Echo24 mluvčí MŠMT Tereza Fojtová.

Novela zavádí garanci příjmů prezenčního studenta v doktorském studijním programu, ta bude ve výši nejméně 1,2násobku minimální mzdy. Zajistí tak podle Fojtové studentům důstojný příjem, který si nebudou muset obstarávat jinou prací nad rámec jejich studia, s nímž výdělečná činnost často nesouvisí. Podle kritiků novely je nicméně potřeba mít na paměti, že důstojná mzda například v Praze se pohybuje na úrovni více než 40 tisíc korun. V současnosti by při platnosti novely doktorandi pobírali 22 680 korun. I tak si doktorandi přilepší často až dvojnásobně, bude jich ale zároveň méně, protože státní příspěvek již nebude tzv. na hlavu.

„Zároveň se umožňuje kombinace mzdy/platu a stipendia, pokud je doktorand zároveň zaměstnancem a tvůrčí činnost v rámci tohoto pracovního poměru souvisí se vznikem disertační práce. V takovém případě lze část či celé stipendium vyplatit mzdou/platem, což přinese studentovi výhodu při sjednávání bankovních produktů i v nároku na některé dávky,“ dodala Fojtová s tím, že vysoké školy zároveň budou mezi uchazeči o doktorské studium přísněji vybírat, bude jich méně, čímž ale bude možné jim věnovat větší péči.

Vysokým školám bude novelou zákona také umožněno, aby nemusely stanovit poplatek za studium v cizím jazyce v doktorském studijním programu. Nyní je stanovení poplatku povinností vysoké školy. Dále dochází ke specifikaci toho, co může tvořit disertační práci: „Disertační práci může rovněž tvořit umělecký výstup nebo funkční prototyp technického zařízení, patentová přihláška vynálezu nebo technická dokumentace vytvořená při výzkumné, vývojové nebo inovační činnosti nebo jiný aplikačně realizovaný výsledek výzkumu, vývoje nebo inovací.“

Mezi další významné změny patří podpora internacionalizace vysokého školství, změny ve stipendiích pro podporu různých mobilitních programů včetně stipendií pro absolventy, účastníky celoživotního vzdělávání a zaměstnance VŠ. Dále úprava vnitřních předpisů soukromých vysokých škol s přiblížením k regulacím veřejných vysokých škol, zjednodušení a zkrácení procesu jmenování členů Rady pro vnitřní hodnocení (RVH). Novela také zavede přísnější postih neoprávněného užívání titulu absolventa vysoké školy či možnost udělení stipendia čerstvým absolventům za vynikající výsledky.

Doktorandi novelu vítají

Předseda České asociace doktorandek a doktorandů (ČAD) Jakub Šindelář z Fakulty sociálních věd UK pro Echo24 řekl, že posun novely v legislativním procesu je krok správným směrem. „Za důležité považujeme, že do zvýšeného příjmu doktorandů se počítají pouze finance, které doktorandky a doktorandi dostanou výhradně za práci směřující k uskutečnění disertačního výzkumu. Ideálně bychom preferovali model, kdy by každý doktorand a každá doktorandka byli zaměstnáni, čímž by jim odpadly komplikace spojené se systémem stipendií – nemožnost čerpat příspěvek na mateřskou, dokazování příjmu při žádosti o hypotéku, započítávání odpracovaných let do důchodu – a mohli by využívat standardních práv a ochrany zaměstnanců,“ uvedl Šindelář s tím, že novela vyřešení těchto aspektů přímo nepřináší.

K řešení problematiky mateřské a uznávání doktorského studia pro tzv. odpracované roky v rámci důchodového systému se ale podle něj připravuji další legislativní opatření. „Společně se Studentskou komorou Rady vysokých škol jsme původně prosazovali úroveň indexace minimálního příjmu na 1,5 násobku minimální mzdy, která by lépe zajišťovalo srovnání s narůstajícími životními náklady. V rámci kompromisu ale považujeme i prosazení úrovně 1,2násobku minimální mzdy v situaci, kdy se na některých vysokých školách spodní hranice stipendií pohybují okolo 10 000 Kč, za zásadní zlepšení,“ dodal Šindelář s tím, že stát v rámci reformy nepřislíbil navýšení financování, což by ČAD uvítal.

Tlak na úspěšnost a elektronizaci

Rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková pro Echo24 v minulém týdnu zdůraznila význam reformy doktorských studijních programů. „Z mého pohledu je nejpodstatnější reforma doktorského studia, která určitě míří správným směrem. Rozhodně potřebujeme podporovat finančně naše doktorandy a doktorandky výrazně více. To navýšení a tlak na vyšší úspěšnost v doktorských studijních programech je určitě dobře,“ uvedla pro Echo24 Králíčková s tím, že velmi prospěšný je také posun v elektronizaci, na který novela cílí.

„Univerzity se musí soustředit na to, aby byly dostatečně elektronizovány. U nás na Univerzitě Karlově je před námi v tomto ohledu velký kus práce,“ dodala rektorka UK.

Zároveň uvedla, že vnímá některé nedostatky novely. „Já vždy vítám kroky, které vedou k větší flexibilitě. Máme před sebou velký úkol, to je umožnit vzdělávání dospělé populaci. Tedy ten reskilling nebo upskilling. Díky Národnímu plánu obnovy bude od poloviny roku celonárodně spuštěn systém mikrocertifikátů,“ poukázala Králíčková s tím, že se ale zatím nepodařilo vytvořit takový systém, který by umožnil z těchto mikrocertifikátů vytvořit celé studijní programy. Vzdělávání této části populace podle ní může přinést státu velké výhody včetně podpory ekonomického růstu.